Ve Sněmovně jsme slyšeli ministra Jaromíra Drábka, který řekl, že s těžkým srdcem předkládá pouze dočasnou úpravu valorizačního mechanismu penzijního systému. Zároveň nám prozradil, že hodlá ušetřit na důchodcích 48 miliard, jestli jsem dobře rozuměl, ve třech letech. To je opravdu pěkná suma.

Je evidentní, že platí to, že úspory, které se chystá vláda provést v nejbližším roce a v dalších letech, ponesou na bedrech vedle zaměstnanců právě důchodci. Já bych jenom, aby bylo zřejmé, že tohle je skutečně další revoluční čin pana ministra Drábka, rád připomněl, že pan premiér ve Sněmovně opakovaně mluvil o tom, že v této zemi máme jenom, tuším, 8 % lidí pod hranicí chudoby. Pomiňme, že ono to bude dnes už víc. Jakýkoli úspěch na tomto poli není rozhodně zásluha této vlády, není to zásluha ani předcházející vlády premiéra Topolánka. Ovšem s opatřeními, která vláda Sněmovně předložila, včetně návrhu státního rozpočtu, který se chystá, bude jakýkoli optimismus definitivně patřit minulosti. Valorizační mechanismus, který hájí ministr Drábek, otevírá cestu chudobě v této zemi, která bude výrazně vyšší. Těch 48 miliard úspor, o kterých ministr mluvil, bude znamenat zásadní změnu v počtu chudých v této zemi, když to tady takto „úspěšně“ vláda bude provádět.

Už v roce 2009-2010 v této zemi přibylo 50 000 chudých. Když se podíváte na rok 2011, to bylo dalších 50 000 chudých navíc. Jestli se podaří uvést do života tento „skvělý“ valorizační mechanismus, tak to bude znamenat dalších 100 000 lidí přes hranici chudoby.

Připomínám, že relativní chudobou se myslí 60 % příjmového mediánu. Dělá to dneska zhruba 9 300 korun v České republice. Zatímco průměrná penze je 10 500, tak hranice chudoby je 9 300 korun. A když zmiňuji ty statisíce důchodců, kteří přepadávají přes hranici chudoby, tak myslím právě tuto hranici. A věřte mi, že opatření „s těžkým srdcem“ prosazovaná ministrem Drábkem budou v nejbližších třech letech znamenat, že dalších 100 000 důchodců přepadne přes hranici chudoby. A to ještě existují i jiná měření než pouze hranice chudoby. Je také materiální deprivace. To je devět faktorů, které se posuzují: jestli má člověk kupříkladu ledničku, televizi, schopnost zaplatit mimořádný výdaj apod. A podle těchto faktorů je už v této zemi 17 % lidí, kteří splňují kritéria materiální deprivace. Takže nejenom relativní chudoba, i tahle měření ukazují trend, který se bohužel neustále zhoršuje.

Rozhodnutí o tom, že se bude valorizovat pouze jedna třetina inflace, se bude potkávat s dalšími rozhodnutími, která vláda přijímá. Jde o trend, který už byl nastoupen. Tohle opatření nepřichází zdaleka jako první. Když se podíváte na vývoj v posledních letech, tak zjistíte, že to, co se tady děje, je systematické snižování důchodů a proti tomu postupující zvyšování cen. Reálné mzdy u nás začaly klesat, protože ceny začaly růst rychleji, než je pohyb mezd. Takže zatímco nominálně mzdy stoupají, reálně už dnes vlastně klesají. A to se potkává se zvýšenými cenami především potravin, energií, vodného, stočného a také nájemních bytů. To je přesně ten proces chudnutí, který je tady v chodu, a rozhodnutím o změně valorizací na to dáváme další velký a podstatný štempl. Dokonce si myslím, že toto opatření je vůbec nejtvrdší.

Já nevím přesně, jak to pan ministr myslí s tím těžkým srdcem. Nevěřím mu, že to opatření je tak přechodné, jak on tvrdí. Trend, který je tady nastaven, včetně penzijní reformy, jež posouvá penze tím způsobem, že preferuje systém privátních fondů, bude přínosem maximálně pro 20 % nejbohatších - a těm ostatním budou penze klesat. CERGE spočítalo, že v průběhu 20 let tu klesnou důchody na úroveň 6 500 korun současného důchodu. To znamená, že to, co v této zemi prozatím platilo, že důchody byly něco, z čeho bylo možné žít a ne vyloženě živořit, tak to v průběhu těch let před námi přestane platit. Tady na dočasnost opravdu moc nevěřím. Výsledkem toho trendu bude výrazné chudnutí, které povede k tomu, že v průběhu patnácti let, dvaceti let tady bude ne osm, devět procent lidí pod hranicí chudoby, jak opakuje pan premiér, ale bude jich tady patnáct, dvacet procent. Pětina obyvatel bude pod hranicí chudoby. Na tuto tendenci dnes vláda zadělává.

To je důvod, proč jsem nemohl podpořit asociální návrh ministra Drábka. Všem politikům bych doporučil, aby vyšli do ulic a s lidmi se o tom ještě před podzimními volbami pobavili. Tohle je snad největší téma a největší nespravedlnost, kterou lidé pociťují. V situaci, kdy vidí, jak se jim zvedají ceny potravin, zvedají se ceny nájmů apod., je pro ně podstatné, že vláda řešící složitou rozpočtovou situaci ubere peníze právě jim. A to leckdy opravdu brutálním způsobem. Samozřejmě to souvisí i s tím, že drtivá většina lidí je přesvědčena, že v této zemi jsou oblasti, ve kterých se naprosto nešetří. To, co se nejčastěji ozývá, jsou předražené zakázky a neschopnost řešit úniky peněz, které se dějí parazitováním na veřejných financích. Vláda tohle není schopna změnit a místo toho provádí tvrdé kroky vůči těm nejbezbrannějším. Byl bych radši, kdyby ministr Drábek místo řečí o těžkém srdci raději udělal něco, v čem by víc bral v potaz ten pocit nespravedlnosti, který dneska v ulicích je. Místo toho vláda ničí v této zemi systémy, které fungovaly a které tady vytvářely prostředí sociálního smíru. Protože důchodový systém v této zemi byl mimořádně silným nástrojem vytváření sociálně srovnatelné zkušenosti lidí. Důchodový systém, který jsme tady měli až donedávna, než přišel pan ministr Drábek se svými opatřeními, byl nástrojem určité homogenity společnosti a určitého sociálního smíru. A pan ministr Drábek potom, co zničil úřady práce, potom, co se v této zemi rozmetal CzechInvest, přistupuje k destrukci dalšího stabilizujícího prvku - důchodového systému. I ten bude co nevidět v troskách.

Čte si vůbec ministr Drábek, kolik lidí mu jako ministru práce a sociálních věcí přepadává do chudoby? Těžké srdce, to byl jenom takový povinný bonmot, aby se neřeklo. Jenže my zde bohužel máme ministra práce a sociálních věcí, který je v této zemi budovatelem chudoby. A čím déle zůstane ve své funkci, tím hůře se budou následky jeho politiky odstraňovat.


Z vystoupení na 45. schůzi Poslanecké sněmovny PČR