Krize nejsou jen čísla, a čísla nejsou jen čísla

18. 03. 2021 | 11:21
Přečteno 2291 krát
Moc děkuji Adamu Junkovi za toto zamyšlení. I když (naštěstí) se covidová smrt mým blízkým vyhýbá, myslím, že mu rozumím. Když jsem včera mluvil s jednou kolegyní, hrdě mi říkala, že v její zemi tento den poprvé nezemřel na covid jediný člověk. Samozřejmě, je to symbolické, všichni chápou, že lidé nejsou nesmrtelní a existují limity toho, jak moc jde i v této pandemii život chránit, ale myslím, že hrdost, kterou jsem z toho cítil, byla na místě.

Z minulých měsíců si odnáším (nejen) šok nad tím, jak se u ná z tisíců mrtvých, kteří evidentně mohli žít, kdyby náš stát neselhal, stala pouhá čísla. Nepříjemná, možná proto moc nezmiňovaná. Vždyť restauratér, který je kvůli pandemii ekonomicky na kolenou, je živý, a tudíž více viditelný, než ti, kteří možnost být ekonomicky na dně již nemají, protože přišli o to nejcennější - o život.

Tato změna je o to nepochopitelnější, neb naše země si dlouhodobě zakládá na tom, že patří k nejbezpečnějším na světě. A mnoho politiků se k tomu hlásí, či hlásilo. Říci to dnes zní bohužel jako vtip.

Byly ale možná příklady, které nás mohly varovat, že této “hodnotě” nerozumíme a nebo si ji neceníme. Třeba to, jak snadno přehlížíme, že kombinace špatných silnic, policie nepostihující hazard na silnici či třeba nedostatečné přípravy mladých řidičů (což jsou věci, které lze změnit), stojí stovky lidí životy na silnicích, přičemž některé nehody připomínají více vraždy než souhru špatných náhod. Přesto však, velká část lidí věří, že „bourá jen blbec“ a jim se to tedy vyhne. A striktnější vymáhání platných pravidel je proto nepřijatelný zásah do jejich svobod.

A někdy jdou někteří lidé v pojetí “svobody” mnohem dál. Veřejný prostor tak zaplavují příspěvky o tom, že nošení roušek a zavření kavárny jsou odevzdáním svobod, za které „jsme“ v roce 1989 bojovali, neb přeci svobodná je ta společnost, kde se každý stará sám o sebe a dělá si co chce.

Další velký “posun” v pohledu na společnost, spolupráci, solidaritu či cenu života k nám bohužel přinesla nedávná migrační krize. V ní byl někdy i nejvlivnějšími „influencery“ presentovaný pohled, že ochrana Evropy před uprchlíky (kteří jsou skoro to stejné jako teroristé), může zajít až k pasivnímu přihlížení tomu, jak se na moři topí lidé (pokud ne odstrkování je od lodí, které by je mohly zachránit). Ukázalo se, že bezpečnost a obava o životy u nás pro část lidí platí jen pro „někoho a někdy“. Či, jak často padlo, platí jen „pro nás“.

Chování restauratérů, kteří záměrně a opakovaně otevírají své podniky, buďto na protest nebo v představě, že to jejich ekonomickou situaci (kterou vláda trestuhodně málo či špatně podporuje) zachrání, není od této logiky daleko, neb na konci může působit zbytečnou smrt někoho, kdo chce svůj život chránit. Covid totiž zjevně není osobní problém, který každý může řešit po svém. Chování každého z nás zásadně ovlivňuje to, jak se fakticky mohou chránit ostatní. Prožíváme tedy krizi, která je díky intenzivnímu přenosu nákazy problém společenský. To, že vysoký počet lidí nazírá pandemii jinak (a dnes třeba „svůj“ problém řeší tím, že se snaží dostat přednostně k očkování, na úkor těch, kteří čelí většímu riziku) nás pomohl dostat do dnešní strašné situace.

Nejde ale jen o mrtvé. Jde i o to, jak i v této krizi díváme na lidi kolem (nikoliv migranty), a hlavně ty, kteří jsou ohroženi nebo jsou na tom opravdu špatně. Málo empatie a společenského pohledu zřejmě diktuje stav, kdy zatímco alespoň nějaké programy na podporu firem a živnostníků existují, otázce sociálně slabých skupin, samoživitelek, či lidí objektivně znevýhodněných, se věnuje mnohem méně pozornosti (poslanci schválili podporu pro důchodce, a odmítli to stejné pro samoživitelky/samoživitele). Prý jde o riziko zneužití. Jako by riziko, že podnik, podnikatel či živnostník požádá (a dostane) o peníze, na které nemá nárok, bylo zásadně vyšší, než třeba to, že peníze na podporu neúplných rodin získá někdo, kdo podporu moc nepotřebuje.

Jak píše Adam Junek, zdá se, že je pohodlnější se na krizi dívat jako na ekonomický fenomén. Ale je to pohled zavádějící. Dnes snad již konečně i ti, co od počátku krize oponují větším restrikcím, neb prý musíme pečlivě vyvažovat mezi ztrátami „na životech“ a ztrátami „na HDP“, chápou, že cesta k největším ztrátám na ekonomice vede právě přes nezvládnutí zdravotní části pandemie a tím velkým ztrátám na životech. Tedy přesně tam, kam jsme se i za pomoci “českého vyvažování” dostali. Samozřejmě, zachránit každý jeden život nejde nikdy, ani dnes, ale hranice je snad jasná - v okamžiku, kdy se zahlcují nemocnice, které nejsou schopné pečovat o jiné než covidové pacienty (což se u nás opakovaně děje), je jedinou alternativou k opatřením, které působí opravdu velké ekonomické škody, jen přechod na společnost, která nechá část lidí umírat “na ulici” (o čemž též píše v blogu profesor Václav Hořejší v reakci na názory Karla Janečka). A zahlcení nemocnic zabrání jen udržení míry nákazy na mnohem nižší úrovni, než se tomu u nás dělo (třeba jako v Německu a Rakousku).

Z této krize vyjde naše společnost s velkými šrámy. Ty ekonomické, pokud budeme šikovní, „zalepíme“ bezprecedentním nárůstem dluhu a stovkami miliard korun z rozpočtu EU (které do něj vloží pro nás země jiné). Šrámy společenské nejsou tak vidět, ale krize je hrozivě prohloubila. Smíření se s tisíci lidí, konkrétních lidí s konkrétními rodinami a přáteli, nikoliv statistických čísel, kteří umřeli nikoliv na covid, ale na selhání našeho státu, je jen jedním z projevů.

O těchto projevech musíme mluvit, ač to není příjemné, a musíme se snažit naši společnost postupně uzdravit, ale zároveň i zlepšit její odolnost. Dávno zapomenutá nebo naopak nová, neznámá rizika, totiž dříve či později podobné hrozby budou přinášet. Pokud jim nebudeme čelit soudržnější, odpovědnější společností, a funkčním státem, z naší země se může stát místo, ve kterém se bude žít opravdu špatně a nejlepší reakcí v případě další krize bude nasednout do letadla a letět někam hodně daleko (což část lidí činí i dnes, ale dovolit si to budou moci jen někteří). A samozřejmě, o tom, že budeme jednou z nejbezpečnějších zemí světa si budeme moci nechat jen zdát.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy