Lukáš Policar

25. 01.

Bataypora: 3 týdny mezi potomky československých osadníků

Lukáš Policar Přečteno 20150 krát

Je to zvláštní pocit, zkuste si to představit. Jste v úplně cizí zemi, kde skoro ničemu nerozumíte, ale kupujete si jízdenku do města, které založil a doslova z buše vysekal váš krajan. Jeho jméno je součástí jména toho města. Tuší vůbec vaši spolucestující, kteří tam budou z autobusu vysedat s vámi, po kom se jejich město jmenuje? Máte nějakým způsobem právo cítit se tam jinak než jako úplný cizinec?

Dnes píše Pavel Šembera:

A pak projdete branou kulturního centra Jindřicha Trachty, vyzdobenou malovanými květy, které nějak prostě nejsou brazilské, a setkáte se s krajany. S potomky Čechů a Moraváků, kteří se za války či v období nástupu komunismu vydali hledat nový domov v dalekých krajích. Okamžitě se stanete součástí veliké rodiny. Čeština se mísí s portugalštinou, na uvítanou si připijete slivovicí a v autě Dona Eurica hraje jeho oblíbená Aneta Langerová. A přesto jste stále pod žhavým brazilským sluncem či ve stínu obrovského mangovníku, ze kterého řvou papoušci.

Centro de memoria Jindrich Trachta

Více »

07. 01.

Rozvojová pomoc na vlastní kůži

Lukáš Policar Přečteno 5738 krát

Má smysl stavět školy v Africe? Můžeme a měli bychom vůbec my, obyčejní Češi, pomáhat lidem, kteří žijí v tzv. rozvojových zemích? Jak se bezpočtu místních či mezinárodních organizací všeho druhu daří v reálu řešit problémy s rostoucí extrémní chudobou, sociálním vyloučením, nemocemi, znečišťujícím se životním prostředí v těchto oblastech? Jaká opatření představují rozumnou alternativu k řešení současných problémů globálního kapitalismu?

Více »

04. 01.

Jak žijí Češi v rumunském Banátu

Lukáš Policar Přečteno 17569 krát

Na území dnešního Rumunska se čeští kolonisté objevili ve 20. letech 19. století, kdy připlula na vorech po Dunaji do Banátu různorodá skupina obyvatel Čech za účelem ochrany hranice jižní výspy Rakousko-Uherska. Získali sice příslib řady výhod, často však "skutek utek". Noví osadníci založili v letech 1827–28 několik osad, ale život v drsných podmínkách banátské vysočiny nebyl jednoduchý. Ve dvacátém století zaznamenáváme tři velké reemigrační vlny rumunských Čechů – první je možné datovat po roce 1918 a vzniku Československa, druhá po druhé světové válce a třetí v 90. letech 20. století, která pokračuje dodnes.

Své postřehy z letního putování po rumunském Banánu tentokrát sdělují Iva Nádvorníková, Jakub Hajný, Leona Židková a Jana Procházková, účastníci projektu Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě.

Více »

Archiv článků: leden 2009

Bataypora: 3 týdny mezi potomky československých osadníků

Rozvojová pomoc na vlastní kůži

Jak žijí Češi v rumunském Banátu

Blogeři abecedně