Jsme v poločase demonstrací a před námi je další kolo. Nejsem volič Andreje Babiše. Vadí mi jeho střety zájmů, jeho podivní ministři, kteří se střídají jak fusekle. Vadí mi jeho antiekologické vnímání, o glejtu stvrzeném ve vyšetřovnách StB, která ničila lidské životy a trestala za jakýkoliv svobodný projev, nemluvě. Vadí mi, že podržel na Hradě senilního, nemocného a mstivého muže, který miluje země, kde jsou lidská práva tabu. Nebýt Babiše a před ním sebestředného Klause, propojeného s pochybnými podnikateli, Zeman trucuje a mudruje na Vysočině. Objímá stromy a každým rokem stěží nalézá do člunu. Babiš jej mohl poslat k šípku. Ale neudělal to. Když je potřeba, premiér se Zemanem se jako správní společníci vzájemně podpoří.

Babiš se v politice pohybuje vypočítavě, bez výrazných zásad a idejí, s marketingem za zády. Je však opakovaným vítězem voleb, které vyhrává s nepřehlédnutelným náskokem. Stát si řídí jako svoji firmu a velké části voličů to nevadí. Estébák neestébák. A političtí matadoří vyšlechtění ve stranických sekretariátech doposud na jeho líbivou politiku nenašli protizbraň. Do toho přicházejí demonstrace. Skvělé! Proč ne, ale...

Babiš vzbuzuje soucítění a sounáležitost
Názory na Babiše mohou být různé. Ve chvíli, když píši tyto řádky, v TV proběhly záběry z demonstrací a proti mně sedí tři starší paní. I ony toho mají dost, ale demonstrace je už otravují. Jejich komentář: „Ten ale musí mít pevné nervy. Chudák,“ mluví za vše. Babiš a protesty proti němu vzbuzují v mnoha lidech soucit. Antibabišovská kampaň nezabírá, jen utvrzuje přesvědčené a váhající vhání do náručí ANO. Obávám se, že podobně je to i s demonstracemi. Premiéra ve finále naopak jen posilují a jeho voliče výzrazně neodvádí.

Hesla „Babiš škodí zdraví...“ nebo, že Agrofert má vrátit neoprávněné dotace, jsou jasná. Ale byl už premiér soudem uznán vinným? Neplatí u nás presumpce neviny? Měl by se zříci vlastnictví médií, i když na to má? Ano, je to na štíru s morálkou. Politik by média vlastnit neměl, ale je tady nějaký zákon, který by to striktně zakazoval? Cožpak i jiná media nemají své vlastníky i sponzory a ti zase své zájmy? A jestliže Babiš říká, že kdyby nebyl v politice, o žádném Čapím hnízdě se neví, má bohužel pravdu.

Zneužívání dotací běžnou normou
Zneužívání dotací je u nás běžnou normou. Téměř v každém městě by se něco našlo. Nemusíme chodit daleko. V podhorském Trutnově, mém rodišti, je příkladů hned několik - na půl miliardovou zakázku z velké části hrazenou z dotací Evropské unie se přihlásí a vybere jediná firma napojená na vedení radnice pod ODS. A stejná společnost mimo jiné začala po stavbě Čapího hnízda dostávat i následné zakázky pro Babišovy firmy. Další pochybná dotace na cyklo a inline stezku, údajně sloužící lidem dojíždějícím na kolech do práce v Trutnově, uprostřed lesa, má ve skutečnosti především sloužit jako tréninkový okruh pro místní běžkaře.

Jaká náhoda – syn tehdejší místostarostky, která stezku prosazovala, byl sportovním běžkařem. Je to, či není dotační podvod? „Za dva miliony dva kilometry asfaltu, to se podle mě hodí,” nechal se veřejně slyšet starosta a současný poslanec za ODS a vzápětí potvrdil i podezření, že nešlo hlavně o cyklo a inline stezku, ale o okruh pro sportovce. Další starostka ze sousední podhorské malé obce burácí na místní demonstraci proti Babišovi, přitom je ale celé její působení opřeno o bývalého letitého komunistu (dnes ODS), který si rovněž s dotacemi umí šikovně poradit. Louky a stavby u náčelníkova Hrádečku jsou toho nemalým důkazem. Babiš je však bezpečně daleko a na protestech se dá založit či posílit kariéra.

2019 jako Velký Listopad 1989...?
Rozumím naštvanosti na Babiše. Ale o co jde dál? „Za svobodu a demokracii!“ zní z pódia na Václavském náměstí. Cožpak my nežijeme v demokratické a svobodné společnosti a nemáme se nejlépe v dějinách lidstva? A přirovnávání situace k Listopadu 1989 je už zcela mimo. Vždyť tehdy šlo o přechod z totality do demokratického a právního společenství. Zatímco tehdy fízlové demonstrace rozháněli a lidi za účast zavírali, dnes je chrání, aby vše pokojně proběhlo a mohlo se demonstrovat. Vzpomínám si, jak jsem byl před Listopadem opakovaně „partyzánsky“ zatčen i za demonstrace, jichž jsem se vůbec nezúčastnil.

Falšování a balamucení s čísly demonstraci větší neudělá
Samostatnou kapitolou je prohlášení organizátorů, že na Václavském náměstí bylo 120 tisíc demonstrujících. A nyní se prý očekává ještě více. Dvě stě padesát až tři sta tisíc! Novináři čísla ochotně přebírají a nikdo je neověřuje. I pro média je to zajímavější. Údaj stačí pouze doplnit o „podle pořadatelů“ a senzace je na světě (Martin Fendrych se na stránkách Aktuálně.cz už ani o to nesnaží a jen úporně opakuje vybájená čísla o 120 tisících „uražených a ponížených“ bez toho, jak k číslu došel). Výsledkem je, že dnes v této zemi téměř nikdo neví, jak vypadá pět, deset, dvacet nebo padesát tisíc lidi. Není to však jen v případě demonstrací.

Přes třicet let pořádáme hudební festival a i v této branži již několik let funguje stejná praxe. Čísla se nadsazují, opakovaně se započítávají stejní lidé a násobí se počtem dnů trvání akce. Není výjimkou, že tam, kde se sejde osm či dvanáct tisíc lidí, se ohlásí třicet. Možná se pořadatelé cítí větší a světovější, možná je to kvůli sponzorům a prestiži. Proč to je ale i v případě demonstrace? Když jsme udělali během festivalu rekordní skupinovou fotografií a na jednom místě shromáždili velký počet lidí, první reakce byly – úžasná masa, to je dvacet tisíc lidí! Agentura Dobrý den, která snímek zapsala do knihy rekordů, napočítala čtyři tisíce lidí dívajících se do objektivu a obrázek se stal největší skupinovou fotografií. Proč si takovou agenturu nepozvat i na Václavák či Letnou? A ještě jinak: co kdyby si Babiš svolal demonstraci na svoji podporu? K tomu by zahrál Kryštof, možná Michal David. To bychom asi teprve koukali, jak vypadají zaplněná náměstí.


Přání otcem myšlenky?
Jak došli svolavatelé demonstrací na Václavském náměstí k číslu sto dvacet tisíc, nevím. Jednoduché počty ale ukazují, že je to číslo smyšlené a nadmíru nadsazené. Celé Václavské náměstí má rozlohu přibližně 42 000 m2. Když počítáme, že se na 1 m2 vejdou pohodlně dva lidé, je to maximum 84 000 lidí. Při demonstraci na Václavském náměstí však bylo volného prostoru mnohem více. Dav navíc nebyl rozprostřen po celém náměstí a končil nad Příkopy. Když bychom měli odečíst i prostory pro pódium, obrazovky, rozprostřené vlajky, vchody do metra či volnou Vodičkovu ulici a travnaté prostory s keři a kavárenskými tramvajemi uprostřed horní části náměstí, dojdeme k číslu ještě nižšímu. Téměř o polovinu. Proč jsou čísla skoro o dvojnásobek nadsazená, můžeme jen spekulovat. Při předcházející demonstraci se mluvilo o padesátitisícové účasti, nyní je tedy nutné říci více? Není to potom v podstatě to samé, co se vyčítá Babišovi, normální marketing?

Co bude následovat na Letné a po ní, uvidíme. Je skvělé, že se občanská společnost opět probouzí a lidé vyšli do ulic. Je dobré, že mnozí z demonstrujících neváhají absolvovat ve svém volném čase i dalekou cestu, aby vyjádřili svůj postoj. Ani sedmdesátitisícová účast není špatná a zanedbatelná. Proč ještě zkreslovat fakta? Fabulovat čísla, balamutit veřejnost a zřejmě i sebe, to není, kurňa, zrovna nejlepší start v boji za čestné myšlenky, demokracii, pravdu a ušlechtilé ideály. Howgh!