Bez faxu do hospod nelez!
Uznávám, že tato zpráva je užitečná jenom pro „náctileté“, dychtící po večerech pobývat v „cool“ klubech. Fax pro ně skutečně může být pomyslným klíčem k jejich uzavřeným dveřím.

Můj vídeňský kamarád a kolega má dceru, která se nedávno do takového klubu vydala. Je jí devatenáct, ale vypadá mladší. Přesto, že oprávnění ke vstupu do klubu bylo vázáno minimálně na osmnáctý rok věku, do klubu se nedostala. Neměla u sebe totiž průkaz totožnosti, který by rok jejího narození dokázal. Snažila se ochranku obměkčit, jak mohla, ukazovala jí dokonce v chytrém telefonu svůj profil na Facebooku s datem narození, marně. Neuspěla.
Její kamarádce se to ale podařilo. Když se jí otec ptal, jakým způsobem, zdrceně musela konstatovat, že neví, co je fax. Její kamarádka měla výhodu, znala ho z kanceláře rodinné firmy jejího otce.
Unikala mi souvislost, ale po chvilce můj kolega vše objasnil. Ochranka klubu ve věku rodičů náctiletých návštěvníků se jednoduše zeptala, zda ví, co je fax a jak se používá. Pokud by to věděla bez pomoci internetu a chytrého telefonu, bylo by pravděpodobné, že už jí osmnáct bylo. Generace současných náctiletých už totiž fax nepoužívá a ani většinou nezná.

(foto: eksotiskefrugter.emu.dk)
Já sice vím, co je fax a jak se používá, ale k čemu vlastně – ve vídeňské kanceláři už ho nemáme a na věk při vstupu do klubu už se mě dlouho nikdo neptá…