Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení minimálního podílu hlasů akcionářů potřebných pro schválení přeměn obchodních společností a družstev. Aktuálně je pro takové změny potřeba devadesát procent souhlasu všech akcionářů, avšak podle kontroverzního návrhu by číslo mělo klesnout na 75 %. Tento krok by mohl stát využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ, což by zvýšilo jeho kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Kritici však tvrdí, že toto opatření by mohlo znevýhodnit menšinové akcionáře.

Tento nový zákon, nazvaný lex ČEZ II, byl schválen parlamentem, a to i navzdory nesouhlasných hlasů opozice. Poslanec Tomáš Kohoutek z hnutí ANO se pokoušel vrátit návrh vládě s argumenty o porušení principu právního státu a pravidel EU. Karel Havlíček tvrdí, že vláda se tímto krokem snaží o socialistické zestátnění a možná i o porušení ústavy.
Tohle jsou klasicky tvrdá slova s notnou dávkou melodramatu, která z opozice zní pravidelně, jak to opoziční ANO dobře umí. Nicméně je pravdou je, že stát tak snižuje svoji kredibilitu v očích zahraničních investorů, kteří potom budou dvakrát opatrnější vkládat své peníze do businessu v takové zemi, kde si vláda prostě upraví podmínky, jak jí přijde na mysl. Nemluvě o kauzách jako je Diag Human nebo OKD, kde po opětovném zestátnění čekají bývalý investoři na vyplacení už notných pár let.
Pokud by novela byla přijata, pro usnášeníschopnost by bylo potřeba, aby zastoupení dosáhlo jen dvou třetin základního kapitálu. Právě tato hranice by umožnila státu, který vlastní zhruba 70 % akcií energetické firmy ČEZ, rozhodovat o její přeměně, bez ohledu na to, zda se minoritní akcionáři budou účastnit valné hromady nebo ne. Pravdou je, že by se usnadnil a urychlil proces u mnoha žádoucích změn, avšak právě tak se otevírá cesta ke snadnému zneužití.
„Návrh může být v rozporu s Listinou základních práv a svobod“, cituji stanovisko Legislativní rady vlády, která upozornila na toto porušení.
Schválení tohoto návrhu mělo za následek pokles akcií ČEZ na burze o více než 300 Kč, cena se snížila pod hranici 900 korun za akcii. Analytici tvrdí, že tato novela může vést k rozdělení klíčové polostátní firmy na státní a soukromou část. Pokles cen akcií pak může pomoci státní části vytlačit menšinové akcionáře a celý ČEZ si tak urvat pro sebe.
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura obhajují novelu vlády jako obecné opatření, které není zaměřeno na konkrétní firmu a je běžné v jiných zemích EU. Nicméně jinde v Evropě neexistuje podobně nízké kvorum pro schválení změn ve společnostech s nerovnoměrným poměrem akcionářů. Tento návrh reaguje na evropskou směrnici z roku 2019, kterou mělo Česko přijmout do svého právního řádu do konce letošního ledna. Taktéž reaguje na praktické problémy, které se objevily při přeměnách společností obchodujících na burze, kde je kvůli rozdrobenému vlastnictví těžké dosáhnout 90% souhlasu všech akcionářů.
S plánovaným rozšiřováním Temelínu a výstavbou jaderných elektráren, který ČEZ plánuje vystavět z peněz zapůjčených Českou republikou nebo nově diskutovanou těžbou lithia na Cínovci, kterou by měl zajišťovat znovu právě ČEZ- to působí, že se Česko nechce s nikým dělit a s nikým diskutovat, i když na to nemá právo. Potom se nebudeme moct divit až se na Česko sesype hromada žalob. V lepším případě se stát bude chovat odpovědně, bude dobrým hospodářem a bude odvádět všem vlastníkům, co jim náleží a všichni budou spokojeni… To je ovšem pohádkový scénář.