Kritika devadesátek není kritikou demokracie
Proč byl narativ o úspěšné a správně uskutečněné ekonomické transformaci v 90. letech dlouho důležitý nejen pro ekonomické elity, ale i pro mediální reflexi tohoto tématu?
Když jsem se seznámil s některými informacemi o ekonomické transformaci, stal se pro mě dosti překvapujícím stále v té době převládající příběh o ekonomické transformaci 90. let jako o velmi úspěšném přechodu k demokracii a tržní ekonomice.
S odstupem času mě napadá jedno vysvětlení. Nešlo jen o vliv ekonomického liberalismu, ale obhajoba ekonomické transformace byla vnímána i jako obhajoba demokracie, respektive polistopadových změn. To už dnes ale pravděpodobně přestává platit. Není důvod obhajovat ekonomickou transformaci 90. let z důvodu, že útoky na ni by byly útokem na demokracii a politické změny, které přinesla sametová revoluce.
Ohrožení pro demokracii dnes vypadají odlišně oproti 90. letům a jako problém se dnes spíše, než hrozba komunismu, kterému v současnosti již věří asi jen hrstka lidí, jeví rozdělená společnost a ztížené ekonomické podmínky části společnosti. Vedle hledání toho, co by mohlo společnost spojovat, může být pro naši společnost důležitý i realistický pohled na období 90. let a s ním spojené ekonomické změny. To přece neznamená říct, že vše bylo špatně, nebo že by naše země měla opustit prozápadní orientaci a tržní ekonomiku. Spíše to může pomoci zodpovědět otázku, co dnes dělat jinak.
Když jsem se seznámil s některými informacemi o ekonomické transformaci, stal se pro mě dosti překvapujícím stále v té době převládající příběh o ekonomické transformaci 90. let jako o velmi úspěšném přechodu k demokracii a tržní ekonomice.
S odstupem času mě napadá jedno vysvětlení. Nešlo jen o vliv ekonomického liberalismu, ale obhajoba ekonomické transformace byla vnímána i jako obhajoba demokracie, respektive polistopadových změn. To už dnes ale pravděpodobně přestává platit. Není důvod obhajovat ekonomickou transformaci 90. let z důvodu, že útoky na ni by byly útokem na demokracii a politické změny, které přinesla sametová revoluce.
Ohrožení pro demokracii dnes vypadají odlišně oproti 90. letům a jako problém se dnes spíše, než hrozba komunismu, kterému v současnosti již věří asi jen hrstka lidí, jeví rozdělená společnost a ztížené ekonomické podmínky části společnosti. Vedle hledání toho, co by mohlo společnost spojovat, může být pro naši společnost důležitý i realistický pohled na období 90. let a s ním spojené ekonomické změny. To přece neznamená říct, že vše bylo špatně, nebo že by naše země měla opustit prozápadní orientaci a tržní ekonomiku. Spíše to může pomoci zodpovědět otázku, co dnes dělat jinak.