Sociální stát je často mylně chápán jako sociální pomoc, respektive dávky pro chudé. Fungování sociálního státu je přitom zásadní i pro střední vrstvu.

V současnosti se v souvislosti s pandemií koronaviru očekává krize ekonomická, již nyní je přitom zřejmé, že v souvislosti s pandemií se zásadně zvyšuje dluh státních financí. Možnosti řešení státního dluhu jsou v zásadě dvě – redukce výdajů nebo zvyšování daní. Případně kombinace obojího nebo další nárůst státního dluhu.

Je proto na místě se ptát, zda bude docházet ke škrtům v oblasti veřejných služeb. Sociální stát v širším slova smyslu přitom zahrnuje také oblast zdravotní a vzdělávací politiky, nejen sociální zabezpečení. Pravicová ideologie ale dlouho dominovala ve veřejné debatě, a tak dnes stále na sociální stát v internetových diskusích nadávají i lidé, kteří z něj ve skutečnosti profitují.

Uvedl bych jeden příklad, jak veřejné výdaje slouží potřebám střední vrstvy – narození a výchovu dítěte. Respektive příklad toho, co by bylo možné v této oblasti ve výdajové stránce osekat. Daná úvaha je čistě teoretické povahy a nevychází ze žádných reálných plánů a politických prohlášení. Není ani systematická, snaží se pouze ilustrovat, proč sociální stát potřebuje vedle chudší části společnosti i střední vrstva.

Ušetřit by se dalo v první řadě vedle porodného na rodičovském příspěvku – dávce státní sociální podpory, výši dávky je možné snížit. Úspory by ale mohly dopadnout i na zájmové kroužky pro děti, které často poskytují neziskové nebo rozpočtové organizace. Rodič, který chce rozvíjet čtenářské dovednosti dítěte, bude určitě rád, když bude mít v obci dostupnou veřejnou knihovnu, což je také výdaj státního rozpočtu, na kterém by bylo možno šetřit. Debatuje se též hodně o skloubení rodinného života a práce a s tím se otevírá téma dostupnosti jeslí, tématem je samozřejmě i dostupnost mateřských škol u dětí ve věku 3 a 4 let. I zde by bylo možno šetřit, stejně jako v době školní docházky dětí na dotacích pro základní umělecké školy nebo sportovní oddíly.

Redukce v oblasti sociálního státu mají tedy mnohem širší dopad než jen na sociálně potřebné. A je proto dobré se ptát, jaké mají političtí reprezentanti plány v oblasti veřejných služeb, zda plánují úsporu výdajů v této oblasti, a jak si představují řešení narůstajícího státního dluhu.