Současný konflikt?
Co dnes nahradilo pravo/levý konflikt v politice? Je to společnost rozdělující postoj k postavě premiéra Babiše, nebo se spor přesunul do oblasti kultury a tzv. kulturních válek?
Nebo je to téma korupce a tradičních politických stran versus nových politických uskupení, hnutí, stran? Nechtěl bych ani jedno z těchto témat bagatelizovat, nicméně si myslím, že politice sluší více, když se zabývá primárně důležitými tématy ekonomické a sociální politiky, které mají dopady na všechny. Když se zabývá tématy jako je dostupnost zdravotní péče, bytová politika, důchodová reforma či daně.
Je možná ale žádoucí, položit si otázku, proč tato ekonomická a sociální témata zastiňují jiné problémy a konflikty. Postoj k premiérovi Babišovi i téma korupce podle mě, vedle poptávky po důvěryhodných osobnostech v politice, odkazují k nedořešeným otázkám, které se vztahují k minulosti. A spíše než minulosti komunistické k 90. letům a tomu, jak se u nás formoval kapitalismus a politická kultura.
Možná, že chybějící vodítka pro to, jak nahlížet naši nedávnou minulost, zahrnující transformaci v 90. letech, souvisí i s konfliktem kulturním. Společnost není rozdělena jen názory na nošení šátků francouzských muslimských žen. Ale hlavně tím, že chybí nějaká společná pojítka, kulturní identita, základní konsensus, zahrnující také vztah k nedávné minulosti, který by ji spojoval.
Kulturou sdílenou v naší společnosti se od 90. let stala zejména kultura zábavy a ta nevytváří tak silná pouta. Tím, že chybí tmel v podobě něčeho hlubšího, co by společnost spojovalo, do popředí vystupuje nevraživost a konflikt. Lidé nenacházejí v kultuře sdílenou identitu a namísto toho se zmocňuje tématu kulturní identity politika.
Nebo je to téma korupce a tradičních politických stran versus nových politických uskupení, hnutí, stran? Nechtěl bych ani jedno z těchto témat bagatelizovat, nicméně si myslím, že politice sluší více, když se zabývá primárně důležitými tématy ekonomické a sociální politiky, které mají dopady na všechny. Když se zabývá tématy jako je dostupnost zdravotní péče, bytová politika, důchodová reforma či daně.
Je možná ale žádoucí, položit si otázku, proč tato ekonomická a sociální témata zastiňují jiné problémy a konflikty. Postoj k premiérovi Babišovi i téma korupce podle mě, vedle poptávky po důvěryhodných osobnostech v politice, odkazují k nedořešeným otázkám, které se vztahují k minulosti. A spíše než minulosti komunistické k 90. letům a tomu, jak se u nás formoval kapitalismus a politická kultura.
Možná, že chybějící vodítka pro to, jak nahlížet naši nedávnou minulost, zahrnující transformaci v 90. letech, souvisí i s konfliktem kulturním. Společnost není rozdělena jen názory na nošení šátků francouzských muslimských žen. Ale hlavně tím, že chybí nějaká společná pojítka, kulturní identita, základní konsensus, zahrnující také vztah k nedávné minulosti, který by ji spojoval.
Kulturou sdílenou v naší společnosti se od 90. let stala zejména kultura zábavy a ta nevytváří tak silná pouta. Tím, že chybí tmel v podobě něčeho hlubšího, co by společnost spojovalo, do popředí vystupuje nevraživost a konflikt. Lidé nenacházejí v kultuře sdílenou identitu a namísto toho se zmocňuje tématu kulturní identity politika.