Debata o Dukovanech má vážnou vadu

Debata o Dukovanech má vážnou vadu. Vyřazení Ruska a Číny je otázkou sekundární. Vyřazeny být samozřejmě mají, o tom není pochyb. Primární je ovšem otázka, zda vůbec rozšiřování (nikoliv zachování!) jaderných kapacit potřebujeme. Ministr Havlíček možná nejede ruskou linku, ale spíše linku atomové ČEZ-lobby.

Více »

Omluvit se za okupaci je tak snadné….

Jsou Rusové, a není jich málo, kteří jsou připraveni se omluvit za okupaci ze srpna 1968. Zvláště často se tak děje v družném rozhovoru po pár sklenkách.

Více »

Proč zrovna my, Sašo?

Také přemýšlíte nad tím, proč Putin nadiktoval Lukašenkovi Velkou Británii, Polsko a ČR jako země, které mohou za protesty v Bělorusku? Proč na černém seznamu není třeba USA, Švédsko nebo Německo? Země, které tradičně běloruskou opozici podporují?

Více »

Setkání premiérů V4 na Moravě - neměli bychom jenom plakat:-)

Dnes se na Moravě sešli premiéři Visegrádské skupiny. Proto, aby řešili jistě závažné věci, ale i ty méně závažné, zato však mediálně zajímavé.
Tak už to na podobných setkáních premiérů zemí V4 chodí.

Více »

Kauza "Koněv" a "ricin" II. - tentokrát jen ve čtyřech větách

Minulou neděli jsem vysvětloval, proč by bylo zapotřebí udělit zpravodajcům s diplomatickým krytím status "persona non-grata", že se tak stalo, je příjemné překvapení.

https://blog.aktualne.cz/blogy/martin-svarovsky.php?itemid=36992

Dnešní debaty o tom, jak to vlastně bylo a co to vlastně bylo, plně chápu.

Ale ať to bylo, jak to bylo, podstatné je jedno: Byl to TEST ("probing behavior").

Zda bude testování pokračovat, nevíme, ale pravděpodobně ano.

Kauza „Koněv“ a „ricin“ – proč je zapotřebí akce!

Bývalý náměstek amerického ministra zahraničních věcí Wess Mitchell je autorem vynikající knihy The Unquiet Frontier (Neklidná hranice), ve které spolu s Jakubem Grygielem popsali, jakým způsobem Rusko testuje („probing behavior“) Spojené státy na samém okraji území, ke kterému váží USA spojenecké vazby. Tedy v oblasti Pobaltí či Černomoří. Autoři jsou názoru, že ve skutečnosti Rusové nepodrobují zátěžovému testu odhodlanost Ameriky bojovat, bude-li to nutné. O ní totiž nemají pochyb. To, co Rusko enormně zvýšenou připraveností vojsk na své západní hranici testuje, je spolehlivost Spojených států i pro toho nejmenšího spojence. Z této analýzy ruského chování vyvozují američtí stratégové jasný závěr: „Nesmíme ztratit ani toho nejmenšího spojence. Pokud Washington ztratí Tallinn, riskuje v budoucnu ztrátu Varšavy. Ztratí-li Varšavu, ztratí v budoucnu Tokio, Soul a Tel Aviv.“
Jak to souvisí s Českou republikou a ricinovou kauzou? Musíme se ptát, co Rusko eskalační kampaní, od Koněva po kufřík s ricinem, testuje u nás. Motivy mohou být různé. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že jedním z nich je testování schopnosti Ruska paralyzovat politické rozhodovací procesy jednoho z členských států NATO. Jde tedy také o spolehlivost pro spojence, v tomto případě naší.

Více »

Rostoucí vojenská moc Číny - úloha pro NATO??

V reakci na agresivitu Ruska vypracovaly Spojené státy tzv. „Evropskou ujišťovací iniciativu“, později přejmenovanou na „Evropskou odstrašovací iniciativu“. V rámci ní poskytují mnoho miliard dolarů a tisíce vojáků na zvýšení obranyschopnosti zranitelných míst Severoatlantické aliance, a to především na jejím východním křídle, kam patří i ČR. Ve světle rostoucího čínského vojenského potenciálu se velmi intenzivně diskutuje o tom, že vznikne Indo-pacifická obdoba „Evropské odstrašovací iniciativy“. Právě kvůli odstrašení Číny.

Více »

Skutečně strategická spolupráce se Spojenými státy v oblasti bezpečnosti

Strategie národní bezpečnosti a Národní obranná strategie Spojených států odrážejí zásadní změnu přístupu USA k bezpečnosti a obraně. Je charakterizován přesunem priority z boje proti terorismu na „soupeření mocností“. To má významné důsledky pro všechny státy, pro které jsou Spojené státy klíčovým bezpečnostním spojencem. Česká republika mezi ně patří. Základním garantem naší bezpečnosti je NATO, jehož jsou Spojené státy rozhodujícím členem. Garance spočívá v tom, že nám budou vojenské prostředky USA, tvořící páteř aliančních bojových kapacit, v případě ohrožení k dispozici.

Více »

Pandemii lze zneužít k lecčemu. Dobře to ví Rusko.

Ve švédském vesmírném středisku Esrange pořádalo americké výzkumné centrum New Generation Warfare Centre na sklonku minulého roku Evropsko-americký bezpečnostní dialog. Vědci v řídící centrále tohoto vesmírného střediska nám říkali, že zde každý den čelí kybernetickým útokům. Ne všechny jsou iniciovány Ruskem, ale většina ano. Sám fakt mě až tolik nepřekvapil, ale četnost výskytu přeci jenom trochu ano. Opravdu zde Rusové kyberneticky útočí každý den?
Jenomže člověk by se asi ani tolik divit neměl. Ruský režim, který byl nedávno obviněn vyšetřovateli OSN z toho, že páchá masově válečné zločiny v Sýrii, je schopen evidentně téměř čehokoliv. A tak ani nyní nezaváhal a začal promptně zneužívat krizi spojenou s pandemií koronaviru.

Více »

Profesionální Komise versus „egoističtí vrtáci“

Brexit se spolu s existencí „nových a naléhavých výzev“, jako je podpora inovací, nové bezpečnostní hrozby, včetně̌ migrace, stal impulzem pro to, aby byl víceletý́ finanční́ rámec EU na roky 2021-2027 nastaven poněkud jinak, než tomu bylo doposud. Jeho struktura má mít nyní́ výrazné pro- modernizační́ rysy. Tak tomu alespoň chtěla Evropská komise. Připravila v loňském roce velmi dobře strukturovaný návrh víceletého evropského rozpočtu ve výši 1 135 miliard eur, což̌ odpovídá́ 1,11 % hrubého národního důchodu zemí EU.

Více »