Před čím ústavně chránit vody (+ tip na rybářskou dovolenou)
Za vnější idylkou roztahaného amerického města, spočívajícího v podstatě v síti nespočetného množství propojených maloměst (o takovém Los Angeles se pro rozlezlou zástavbu rodinných domů mluví jako o největší vesnici na světě), se ale pravděpodobně skrývají různé vnitřní děsy a běsy, jelikož průmyslové a chemické znečištění ohijských řek v poslední době nahradilo znečištění chemickými látkami obsaženými v psychiatrických medikamentech, kterých příliš malé molekuly nacházející se v lidských výměšcích nedovedou čistírny odpadních vod zachytit. Zpomezi nich podle chemických analýz svým množstvím výrazně vyčnívají antidepresiva, co neodráží jen specifickou chemickou povahu léčiva, ale taky jeho pořád rozšířenější užívání obyvatelstvem Spojených států, které jen v prvním desetiletí nového století vzrostlo o 65 procent. Každá doba tak má svůj vlastní odpad a zatímco budovatelsky-idealistická modernita zamořovala řeky tím průmyslovým, deprimovaná postmoderní (dez)informační společnost tak činí spotřebním a psychofarmakologickým, docela možná i v důsledku léčení environmentální úzkosti ze znečištění řek...
Výzkumný tým Diany Aga z Univerzity v Buffalu zveřejnil v článku vydaném před dvěma lety v časopisu Environmental Science & Technology svojí studii o přítomnosti vysokých hladin účinných látek antidepresiv v mozcích deseti druhů ryb rozšířených v oblasti Velkých jezer. I když nejen psychiatrické léky, ale i chemické stopy drog se už předtím našly i v evropských řekách, konkrétně na antidepresivních látkách je specifická jejich schopnost hromadit se v mozku a vytvářet tak hladiny koncentrace výrazně převyšující ty v okolním vodním prostředí, a to i v desetinásobcích (v tomto případě dvacetinásobně). A to až do míry výrazně ovlivňující chování ryb, které připomínalo to u běžného pacienta medikamentózně se léčícího na depresi.
Tyto vyšší koncentrace účinných antidepresivních látek byly s různými odchylkami nalezeny ve všech testovaných druzích ryb žijících v oblasti Velkých jezer, přičemž nejvyšší úrovně vykazovaly invazivní druhy, což možná souvisí s obecně větší náchylností do jisté míry vykořeněného imigrantského obyvatelstva k depresím. Mozky ryb z Velkých jezer navíc obsahovaly celý koktejl všech možných ve Spojených státech předepisovaných druhů antidepresiv, což ještě zesilovalo jejich účinnost.
A proč by to mělo zajímat zdejší rybáře? No i když by byl člověk řekl, že to bude právě deprimovaná ryba se slabší chutí do života, která spíš zhltne ostrý ocelový háček, jiný výzkum, v rámci kterého byly v umělých podmínkách podávány rybám antidepresiva prokázal, že u nich v jejich důsledku klesá obezřetnost před vnějšími hrozbami ze strany predátorů a navíc prý i vypadají být "šťastnější" (jestli to ve vztahu k rybám jde vůbec říct). Přibližně v podobné míře, jak se tak děje i u veselejších, manických či narcistnějších lidí, přesvědčených o vlastní nezranitelnosti a neomezených schopnostech. Nedepresivní jedinci mají navíc obecně větší apetit a nemívají tak psychologicky zapříčiněné problémy s příjmem potravy, kterou pak víc vyhledávají, i když z ní trčí nylon od udice... Mlsnější a smělejší ryba nadopovaná antidepresivy je tak nejen lehčí kořistí pro své přirozené dravce v přírodě, ale stejně tak i pro rybáře, kterým zase mnohem ochotněji zhltne jejich návnadu.
A jestli vás taky irituje deprimovaný a vyděšený výraz kapra, nehodící se do sváteční atmosféry vánoční večeře, vězte, že ohijské ryby na antidepresivech se i po hodině strávené na roštu usmívají od žábry k žábře...
____________________________________
Upozornění: Úroveň koncentrace antidepresivních látek v tělech ohijských ryb jsou pro člověka příliš nízké na to, aby byly schopné zlepšit náladu moróznějších spolustolovníků.