Nebo je to složitější? Úvahy o datech týkajících se investic ze zahraničí odjakživa trpí problémem, že u mnohých investičních projektů není zcela jasné, kdo a odkud je jejich skutečným původcem (neboli konečným vlastníkem).

OECD (organizace sdružující 36 rozvinutých zemí světa) vydala data týkající se toků přímých zahraničních investic (FDI) za rok 2018. Data ukazují, že loňský rok byl slabší než rok 2017 (a ten byl slabší než 2016):

Jistě bychom hned mohli vyrukovat s hypotézami o tom, že jde o příznak strachu z brexitu nebo z obchodních válek. OECD však pokles FDI vysvětluje především Trumpovou daňovou reformou. Díky ní je v posledních dvou letech repatriace zisků do USA pro firmy méně drahá než předtím, takže tyto firmy vracejí více peněz do USA a méně je „nuceně“ reinvestují mimo USA.
Plná čára v následujícím grafu naznačuje, že z kvartálního pohledu už se zmíněný efekt vyčerpal a objem FDI začal loni během roku zase stoupat.

(Technická poznámka: objemy investic dovnitř zemí a ven ze zemí by se na úrovni celého světa měly z definice navzájem rovnat, ale v praxi mezinárodních statistických databází se nerovnají; OECD proto reportuje průměr z obou objemů.)
Jak vidno, ochabování reinvestic v dané zemi nemusí být dáno klesající atraktivitou této země, nýbrž i některými faktory zcela mimo kontrolu vlády dané země – jako je například nastavení firemních daní ve zbytku světa.
Česka se trend klesajících FDI tolik netýká (graf ukazuje hrubý příliv FDI do Česka v milionech USD):

Nejspíš i proto, že investice z USA v Česku nejsou objemově nijak významné: jsou součástí kolonky „Ostatní“ v grafu níže.

Tady je však třeba upozornit, že data v posledním uvedeném grafu mluví o zemi původu bezprostředního investora, nikoli konečného vlastníka. Například Škoda Auto je v grafu zařazena jako lucemburská firma, protože její akcie formálně drží (nechme teď stranou proč) lucemburská firma „Volkswagen Finance Luxemburg S.A.“. Konečnými vlastníky jsou ovšem německý stát Dolní Sasko a další akcionáři (akcionářů) Volkswagenu. A podobný problém se týká třeba i dnes tolik propíraných investic z Číny: napřímo je jich tady poměrně málo, nepřímo jich může být víc (opačný případ, že by sem Nečíňané investovali přes čínské entity, je asi nepravděpodobný).