Ve svém nedávném zásadním projevu na téma 'Je to nějaký firmy, která patří do holdingu', se ministr financí pochválil mimo jiné za otevírání dat a za vítězství aplikace Supervizor v soutěži Společně otevíráme data, kterou pořádá Fond Otakara Motejla. S tématem projevu to sice vůbec nesouviselo, ale pochvalu si ministerstvo zaslouží. A velkou.

Na ministerstvu financí se totiž vloni a letos podařilo něco před nedávnem ještě zcela neuvěřitelného. Tým, který prosadil později vyhozený náměstek Lukáš Wagenknecht, dokázal během jednoho roku úplně převrátit zaběhnutou představu o tom, jak funguje a jak se chová státní správa. Co se vlastně stalo, je popsané ve výroční zprávě k otevřeným datům, kterou ministerstvo vydalo minulý pátek.

Otevření dat ministerstva financí

První krok, který stojí za zmínku, je samotné rozhodnutí ministerstva financí začít zveřejňovat informace v otevřeném formátu. Co dnes vypadá jako samozřejmost, před rokem rozhodně tak přirozené nebylo a chtělo to kus odvahy zpřístupnit (mimo jiné) faktury ministerstva z poslední doby. Publikování dat je totiž vždy provázeno obavou z toho, na co se přijde. A světe div se, nic hrozného se nestalo - kromě toho, že se díky publikování faktur podařilo odhalit a napravit dílčí chyby v zaúčtování některých položek.

Šíření dobré praxe

Druhý krok, zásadní a důležitý, nicméně z mého pohledu asi nejméně dotažený, bylo přesvědčení ostatních ministerstev pod vedením ANO, aby se připojila. V nějaké podobě jsou tak dostupná data z resortů spravedlnosti, obrany, životního prostředí, dopravy a ministerstva pro místní rozvoj. Jejich slabina spočívá v tom, že publikují pouze provozně-ekonomická data - tj. faktury a smlouvy. Kromě toho, že jsou to dost nudná čísla, se tak zbytečně vytváří dojem, že celá myšlenka otevřených dat je o koukání veřejné správě do účetnictví. Není to tak - byli bychom ve Fondu Otakara Motejla mnohem raději, kdyby byla pro další využití dostupná například data obchodního rejstříku, anonymizovaná soudní rozhodnutí či statistické listy trestní, detailní data o kvalitě ovzduší a vody, záznamy z mýtných bran a další ukazatele dopravních intenzit. A tak dále. Jenže publikovat tahle data je překvapivě větší problém než se podělit se světem o účetnictví. Z řady různých důvodů, které přesahují možnosti tohoto textu. Pojďme se radši vrátit zpátky k vychvalování úderníků z centrální harmonizační jednotky MFČR.

Podpora využití dat širokou veřejností

Třetí krok bylo vytvoření aplikace Supervizor, která umožňuje přehledně listovat ve fakturách, zaplacených ministerstvem financí. Pro člověka, zvyklého na kvalitu on-line produktů veřejné správy, je to tak trochu zjevení. Kromě toho, že funguje lehce a srozumitelně, umožňuje sdílet jakoukoli vyhledanou položku na facebooku a twitteru - zájem na šíření a dalším použití dat ze strany MF už nemůže být vyjádřen jasněji. A opět - žádná facebooková bouře nenastává, přitom třeba v případě 1,5 milionu za poradenské služby k řízení komunikace ohledně EET by se nějaký ten politický šťouchanec nabízel, vzhledem k tomu, že jestli něco ministr Babiš mediálně prohrál, tak právě elektronickou evidenci tržeb.




Když otevřít, tak se se vším všudy

Čtvrtý krok, pomalu se dostáváme k závěru, je publikování kódu aplikace Supervizor v open source, tj. umožnění komukoliv, aby aplikaci dál zdarma využíval a upravoval si ji dle svých potřeb. Protože ji ve svém pracovním čase vytvořili zaměstnanci ministerstva financí, nabídli ji k volnému použití. Chápete? Ministerstvo normálně usoudilo, že když už jednou něco vytvořilo za naše peníze, není důvod to s kýmkoliv nesdílet. Podobný krok už před několika měsíci udělal pražský zastupitel Ondřej Profant s českou lokalizací katalogu pro publikování otevřených dat - ale Profant je Pirát, ten se nezavázal řídit stát jako firmu. Třešničkou na dortu je pak samotná výroční zpráva. Podobné publikace také nejsou úplně běžná věc, hlavně když člověk ví, že se nejedná o výstup zakázky na PR služby, ale opět “jen” o práci open datového týmu ministerstva.

Ministerstvo financí jako odpovědná firma “státního holdingu”

Vlastně by to řízení státu jako firmy nakonec mohlo vypadat nějak takhle (byť si nejsem úplně jistý, že zrovna toto mělo ANO na mysli). Ministerstvo financí skrze publikování otevřených dat totiž mj. poznává a usnadňuje mnohé své interní procesy a vychytává chyby v datech. Navíc má skvělý produkt, který viditelně prezentuje a rozšiřuje jeho využití. Tím, že ho šíří jako open source, šetří náklady i jiným subjektům ve veřejné správě. A neplýtvá lidskými zdroji - všechno to shora popsané dělá s velkým nasazením tým dříve dvou, dnes tří lidí; otevřená data mají na ministerstvu financí za sebou skvělý první rok hlavně díky Benediktu Kotmelovi, Martinovi Kopečkovi a Janu Vlasatému z Centrální harmonizační jednotky MF (opravdu se to tak jmenuje). Přeju jim hodně vůle a inspirace do toho druhého. Pokud tam tedy zůstanou a nezaloží si radši nějakou tu firmu.