Poznáte muže na fotce? Je to nový premiér České republiky, profesor Petr Fiala. A vedle něj jeho paní Jana. Nevím, z jakého roku ta fotka je, ale dýchá z ní duch starých časů. Tipuji, že to je těsně po Sametové revoluci.


Profesor Petr Fiala byl dnes jmenován 13. premiérem samostatné České republiky. Jakým premiérem bude, to je zatím brzo soudit. Až následující roky ukážou, jak v této náročné funkci obstojí. Dosud si počínal velmi rozvážně i obratně zároveň.

Vzpomeňme si, jak se mu mnozí před rokem smáli, když říkal, že SPOLU porazí Babiše ve volbách a on bude premiér. Bylo to hodně nepravděpodobné a vývoj mu dlouho nedával za pravdu. Ale Petr Fiala si počkal, vývoj se zvrátil a ve finále kampaně měl navrch.

Těžil právě z toho, co mu mnozí vyčítali: že to není kdovíjak vzrušující charismatický lídr, který by lidi zaujal a bavil. Petr Fiala ale osvědčil jiné potřebné vlastnosti – stabilitu, předvídatelnost, vzdělanost a schopnost dohodnout se. Díky té se mu kromě přezdívky „pan profesor“ začalo také říkat „pan kompromis“. Voliči tuto kombinaci vlastností a dovedností nakonec ocenili.

Zatímco Andrej Babiš se soustředil na své útoky na Piráty a bratříčkování s Orbánem, Petr Fiala v předvolebních debatách odváděl dobré výkony, na billboardech vypadal rozumně a důvěryhodně, a podařilo se mu získat pozici hlavního vyzyvatele.

Tato kombinace rozhodla o tom, že mnoho váhajících voličů, kteří chtěli volit především proti Andreji Babišovi nakonec volila právě SPOLU. Petr Fiala tuto koalici dovedl k volebnímu vítězství a vystoupal tak na vrchol své kariéry.

Za připomenutí stojí, po jakých schodech na ten vrchol stoupal.

Petr Fiala (narozen 1964) navštěvoval v letech 1984-1989 brněnskou podzemní univerzitu, zejména bytové přednášky britských filozofů a politologů. Kromě toho studoval i oficiálně: češtinu a historii na Masarykově univerzitě.

V roce 1990, už ve svých 26 letech spoluzakládal tamtéž katedru politologie, již od roku 1993 (bylo mu tedy 29 let) vedl. Ve svých 32 letech se stal docentem a spoluzaložil Katedru mezinárodních vztahů a evropských studií.

V roce 2002 (bylo mu 38) byl jmenován prvním profesorem politologie v České republice. Ve svém bádání se věnoval především systému politických stran v České republice i zahraničí, dále Evropské unii či vztahu politiky a náboženství. Na kontě má na 300 odborných studií, několik vydaných monografií a coby editor také desítky odborných sborníků – viz wikipedie.

V den svých 40. narozenin se stal rektorem Masarykovy univerzity. Tuto funkci vykonával sedm let (2004-2011), načež se v roce 2012 stal coby nestraník ministrem školství v Nečasově vládě. Po volebním propadáku ODS v roce 2013, kdy tato strana v důsledku Nečasovy aféry spadla na pouhých 7,7%, vstoupil Petr Fiala do ODS a odvážil se postavit do jejího čela s tím, že se ji pokusí zachránit a očistit od starých struktur.

Zda se mu toto podařilo, zůstává otázkou. Nicméně strana se pod jeho vedením skutečně zvedla a za to myslím může být Petru Fialovi vděčná. Kdoví, zda by ODS nepotkal stejný osud jako současnou ČSSD pod vedením Jana Hamáčka, pokud by se do jejího čela nepostavil schopný diplomat, který politiku nejprve studoval jako úspěšný akademik a nakonec v ní skončil jako úspěšný politik.

Před dvěma lety to vypadalo, že Fialou vedená ODS narazila na svůj strop. Preference strany stagnovaly a mnozí to přičítali málo charismatickému lídrovi. Vzpomeňte, jak se vynořily spekulace, že po volbách Fialu nahradí ve vedení ODS Martin Kuba, který prohlásil, že přijatelný výsledek SPOLU je pouze 25% a více. Tehdy to vypadalo nerealisticky a mnozí se obávali, že Kuba po volbách Fialu v čele strany nahradí a ODS nakonec skončí ve vládě s Babišem.

Ale nestalo se tak. Fiala odvážně a prozíravě vsadil na kartu spolupráce s KDU-ČSL a TOP 09. Tyto strany se dokázaly rozumně spojit, protože si jejich členové i lídři (a to i díky občanskému tlaku) uvědomili, že stojí před mnohem větším úkolem než urvat v těchto volbách co nejvíc pro vlastní stranu – že je třeba odstavit od moci Babišovo Palermo, které pomalu ale jistě destruuje demokracii, požírá státní správu a místo občanům slouží holdingu. K tomu je třeba spojit síly, aby nepropadl ani hlas.

Tato velká věc se nakonec podařila a i když bude nová vláda téměř jistě dělat nejrůznější chyby, bude dobré podržet si to vědomí, že nám přece jenom vládnou lidé slušnější, vzdělanější a schopnější.

Vidět v televizi politika, kterému můžete věřit dobré úmysly a občas i většinu toho, co říká, je prostě osvěžující. Jsem rád i za to, že v době, kdy bude mít Česká republika předsednictví Evropské Unie, bude naším premiérem někdo, kdo o Evropské unii napsal respektovanou učebnici, a ne trestně stíhaný agent StB, který z Unie nejspíš podvodem vylákal padesát milionů.

Takže pane Fialo, i když s Vámi občas nesouhlasím, respektuji Vaši cestu, Vaši pozici i to, čeho jste dosáhl. Držím Vám palce a přeji Vám, ať jste dobrým premiérem České republiky a stojíte v čele země s velkou pokoru vůči občanům. Budete to mít těžké, ale máte za sebou dost, abyste to zvládl se ctí.

P. S. Paní Jana Fialová, s níž se Petr Fiala sblížil v roce 1989 na listopadových demonstracích proti komunistickému režimu a oženil v roce 1992 (bylo jí tehdy 20 let, společně mají 3 děti), pochází z vinařské rodiny. Vystudovala nejprve střední zahradnickou školu a poté systematickou biologii a ekologii na Masarykově univerzitě. Později získala doktorát v oboru hygiena, preventivním lékařství a epidemiologii. V současné době působí jako proděkanka lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Nemohu si pomoci, ale musím říci, že na této fotografii je skutečně velmi krásná.

P. P. S. Tímto příspěvkem nechci z Petra Fialy dělat nedotknutelného hrdinu a nechci říct, že bychom k němu neměli být kritičtí. Myslím, že bude třeba celou vládu hlídat. Ale zároveň si myslím, že můžeme být vděční za ten obrovský posun, k němuž ve vedení naší země díky volebnímu výsledku došlo. Budou tam lidé, s nimiž můžeme nesouhlasit, ale které můžeme také respektovat.