Česku hrozí sankce za zhoršenou kvalitu povrchových vod, protože Evropská komise zahájila šetření ve věci zvyšujících se obsahů dusičnanů v povrchových vodách. Na vině jsou plošné zdroje znečištění, především minerální hnojiva používaná v rostlinné výrobě a digestáty produkované bioplynovými stanicemi aplikované zpět na pole.


Přestože je příčina rostoucího znečištění zřejmá, hrozí České republice, že bude muset paradoxně kvůli problémům v rostlinné výrobě omezit živočišnou výrobu. Jednou z oblastí, kterou Evropská komise standardně zmiňuje, jsou totiž dočasná polní hnojiště. Chovatelům dobytka hrozí, že by museli zbytečně vynaložit miliardy na budování nákladných betonových hnojišť. Hnojiště ale situaci nezlepší, protože dočasné a lokální ukládání statkových hnojiv s vyšší sušinou není hledaným zdrojem dusičnanů v povrchových vodách, jak dokládají i studie zpracované v předchozích letech. Dokladem je i fakt, že obsah dusičnanů u nás roste i přes obrovské dosavadní investice do budování jímek a hnojišť.

Infringement, resp. řízení ve věci porušení směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) může vést k citelným sankcím a vážnost situace dokládá účast Ministerstva zahraničních věcí a právního zastoupení ČR, které má na starosti mezinárodní spory.

Nejsmutnějším efektem by bylo, kdyby za smyv průmyslových hnojiv museli platit chovatelé dobytka. Další zhoršení jejich situace by samozřejmě vyústilo spíše ve snížení živočišné výroby než v budování betonových monster v krajině. Toto by situaci dále zhoršilo, protože by ještě více klesl podíl statkových hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a tato hnojiva by byla nahrazena minerálními hnojivy.

Apelujeme na Ministerstvo zemědělství ČR a Evropskou komisi, aby odstraňovaly skutečné příčiny zvyšujícího se množství dusičnanů ve vodách a hledaly cesty, jak zvýhodnit statková hnojiva před jinak mnohem levnějšími minerálními hnojivy. Dlouhodobě vyšší ceny pšenice, řepky a dalších plodin a celkově lepší ekonomika rostlinné výroby motivují zemědělce k vyšší spotřebě levných, rychle rozpustných průmyslových hnojivy na orné půdě. Dalším negativním trendem dle odborníků jsou rostoucí objemy digestátů z bioplynových stanic. V neposlední řadě se na enormním splachu dusíku do povrchových vod podílí příliš nízký podíl travních porostů a také zvyšující se výskyt dešťových extrémů.
Dříve zatravněné plochy sloužící k omezení nebo přerušení povrchového odtoku, byly v důsledku velkoplošného hospodaření v minulosti rozorány a vyvolávají obrovské náklady na budování rozvodů a úpravy kvality pitné vody do obcí, kde občané již nemohou využívat kontaminované studny.

Věříme, že s novým programovacím obdobím se podaří v souladu s cíli EU nastavit podpůrné programy způsobem, který povede k přesunu prostředků od platby na plochu v prvním pilíři SZP bez chovu zvířat, do rozpočtu druhého pilíře SZP, který umožňuje motivovat farmáře k hospodaření se zřetelem na krajinu, čistotu vody a vyváženost mezi rostlinnou a živočišnou výrobou .