Teze o tom, že nejlepším nástrojem pro řešení ekonomických problémů je „neviditelná ruka trhu“, se stala mantrou četných, po listopadu 89 mladistvých, dnes však už stárnoucích publicistů a ideologů pravé části politického spektra, až si za její bezduché opakování vysloužili přezdívku „tržní komsomolci.“

Nedávno jsem zjistil, že americký měsíčník The Atlantic Monthly letos na jaře znovu otevřel své archivy, které před lety pro internetovou veřejnost uzamkl, což mě inspirovalo k tomu, abych se vrátil k před deseti lety publikovanému eseji Today's Most Mischievous Misquotation. Jeho název jsem přeložil jako "Nejdarebněji zkreslovaný citát dnešní doby" s podtitulem "Adam Smith to nemyslel tak, jak se o něm často říká".

O co zde kráčí? Autor eseje Jonathan Schlefer sděluje všem čtenářům a studentům jedné z nejpopulárnějších učebnic ekonomie autorů Samuelsona a Nordhause „Economics", že její autoři si významným způsobem přizpůsobili, ne-li dokonce zkreslili, myšlenku Adama Smithe o „neviditelné ruce trhu.“

Na webové stránce bibliomania.com, na které je plný text Smithova díla „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ si to můžeme sami ověřit. Pokud projdeme text celé knihy s vyhledávací funkcí "find", zjistíme, že spojení "invisible hand" (neviditelná ruka) se tam vyskytuje jednou jedinkrát.

Autor článku Jonathan Schlefer navíc ukazuje, jak Paul Samuelson do své učebnice, která se stala od padesátých let biblí ekonomů, tento citát "zhustil". Citát v plném znění z této kapitoly byl později do učebnice zkrácen a upraven (pdf 3Mb) takto: (Tučně označená slova ve Smithově textu tvoří citát v Samuelsonovi.)

"But the annual revenue of every society is always precisely equal to the exchangeable value of the whole annual produce of its industry, or rather is precisely the same thing with that exchangeable value. As every individual, therefore, endeavours as much as he can both to employ his capital in the support of domestic industry, and so to direct that industry that its produce may be of the greatest value; every individual necessarily labours to render the annual revenue of the society as great as he can. He generally, indeed, neither intends to promote the public interest, nor knows how much he is promoting it. By preferring this support of domestic to that of foreign industry, he intends only his own security; and by directing that industry in such a manner as its produce may be of the greatest value, he intends only his own gain, and he is in this, as in many other cases, led by an invisible hand to promote an end which was no part of his intention. Nor is it always the worse for the society that it was no part of it. By pursuing his own interest he frequently promotes that of the society more effectually than when he really intends to promote it. I have never known much good done by those who affected to trade for the public good. It is an affectation, indeed, not very common among merchants, and very few words need be employed in dissuading them from it.

Tímto zkrácením samozřejmě se vypařily souvislosti, za jakých byla teze o neviditelné ruce trhu vyslovena. Například, že neviditelná ruka je účinná "v tomto, podobně jako v mnoha jiných případech", tedy nikoli vždy a za každých okolností. Nehledě na to, že argument byl použit ve specifické Smithově polemice s tehdejší ekonomickou naukou merkantilismu.

Jak uvádí Schlefer v závěru článku, ve Smithově díla o podstatě a původu bohatství národů jsou i jiné citáty. Například tento: "Those exertions of the natural liberty of a few individuals, which might endanger the security of the whole society, are, and ought to be, restrained by the laws of all governments." V překladu: „Toto uplatňování přirozené svobody několika málo jedinců, které by mohlo ohrozit bezpečnost celé společnosti, je a musí být omezováno zákony všech vlád."