Stále více se ukazuje, jak velká je naše neschopnost myslet o některých skutečnostech přiměřeným způsobem. Máme pocit, že pokud se chceme vyjadřovat „na úrovni“ (například vědecky), jsme povinni je redukovat na cosi nižšího, poněkud lépe pochopitelnějšího. Existují například lidé, kteří se odmítají bavit nejen o společenství, ale i o společnosti. Proč? Podle nich nic takového přece neexistuje. Jediné, o čem můžeme mluvit, je soubor jednotlivců, nic jiného podle nich „reálně“ neexistuje. Stejně tak stoupenci tzv. „reálného“ socialismu uznávali jako reálně existující jen ty nejhorší lidské vlastnosti. Všechny ostatní, tj. takové, které umožňují lidem spolupracovat a překonávat úzkoprsý egoismus jsou podle takových „realistů“ nereálné. Prostě nic takového ve skutečnosti, kterou oni přijali za svou, existovat nemůže, ba spíše nesmí.
Pan ministr Andrej Babiš zřejmě začíná ztrácet nervy. Až dosud se veřejnosti jevil jako politická hvězda, která vždy ví, jaké chytré rady udělovat oněm klasickým stranickým politikům, s kterými přece nemá on, který spravuje své ministerstvo jako firmu nic společného.