Případ odposlechů Pavla Béma s pražským lobbistou Romanem Janouškem nesmíme nechat vyhnít nebo zamést pod koberec. Nejbližší dny rozhodnou o tom, zda se případ stane jedním z mnoha, nebo zda jej aktivní část české veřejnosti uchopí jako spouštěč pro nutnou katarzi. Má pro to hodně předpokladů.

Stejně jako případ dokládá nemoc české politiky, vypovídá prozatím i o nezdravé situaci v české policii a justici. V normálním systému, kde vládne právo a spravedlnost, a nikoli politicko-ekonomické elity, by po zveřejnění takto zásadních indicií o korupčních a klientelistických praktikách a o provozování trestné činnosti na takto vysoké úrovni ihned následovaly pádné kroky strany policie a státního zastupitelství. V pátek ráno, ihned po přečtení MF Dnes bylo zcela na místě okamžitě nařídit domovní prohlídky, zajištění případných důkazních materiálů apod.

V tomto případě se ovšem buď neděje nic, nebo je postup policie a státního zastupitelství podle všeho liknavý. Pavel Bém a Roman Janoušek si mohou v klidu připravovat svoji obranu, ovlivňovat svědky, volat na Hrad a skrze své konexe si zajišťovat další krytí. No samozřejmě, že to dělají i teď, když čtete tyto řádky. Vrcholem je Janouškovo řízení v opilosti a přístup policie. Je očividné, že je dostatek důkazů proto, aby bylo v této věci proti Janouškovi zahájeno vyšetřování ihned z několika trestných činů zároveň. Místo toho se nic nestane a Janoušek může v klidu odejít zadním vchodem. To, že má opět volné ruce k případnému ovlivňování kauzy, netřeba zmiňovat.

O praktikách Romana Janouška a Pavla Béma se v Praze po dlouhou dobu otevřeně a hlasitě mluvilo nejenom v kuloárech, ale i na veřejnosti. Dnes jsou naše domněnky potvrzeny, a to tak brutálním způsobem, že se nelze vyhnout srovnání se sousedním Slovenskem. Když si totiž odposlechy, které byly položeny na světlo dne, zasadíme do širšího kontextu dalších kauz, pochopíme, že se zde o Gorilu nebo chobotnici opravdu jedná.

Ilustrujícím je v tomto ohledu případ Janouškem organizovaným výběrovým řízením na ředitele krajské pobočky VZP. Když vidíme, jakým byl Janouškův vliv uvnitř VZP, nemůžeme se divit, že na něj napojená firma Oraprint mohla léta vydávat předražený časopis VZP, nebo že z VZP získávala dlouhodobě milionové zakázky Janouškem založená agentura Medea Kultur, která připravovala protidrogové akce pro studenty. Fakt, že byl v té době předsedou představenstva Oraprintu dnešní předseda Věcí veřejných Radek John, je proto nesmírně zajímavý i z toho důvodu, že původní odposlechy BIS unikly z bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty.

Bémova kauza přesně dokladuje, proč je česká politika nemocná; stala se synonymem prosazování korupčních a klientelistických zájmů. Hloubka tragédie české politiky tkví v tom, že lidé již téměř zcela přestali věřit, že může někdo chtít vstoupit do politiky z jiných důvodů, než kvůli osobním zájmům či obohacení. To má pro společnost a demokratické procesy přímo devastující účinky a nad zveřejněnými odposlechy proto nelze jen tak mávnout rukou. Jestli někdo z nás hledal kauzu, kvůli jejímuž důkladnému prošetření a dotažení má smysl trávit čas na náměstích, klást vytrvale otázky a stupňovat občanský tlak, pak ji dostal minulý pátek.

Změna samozřejmě příjde, jde jen o to, jak brzy a s jakou tvrdostí. Prvním krokem nápravy musí být odstoupení Pavla Béma z postu poslance a odchod z politiky, stejně jako důsledné prošetření současné kauzy i dalších kauz ve světle dnešních informací. Nadále není možné, aby v zákonodárném sboru zůstával. Každou hodinou svého setrvání navíc dává celá ODS najevo, že mazánek není jen izolovaný exces, ale standard politické kultury této strany jako celku.

Domnívám se, že je v rámci této kauzy nutné si uvědomit, že Pavel Bém nebyl „pouze“ pražským primátorem, ale také dlouhou dobu působil jako druhým muž ODS. Bémova kauza má proto celostátní charakter a jasně ukazuje, na jakých základech je dnes nejsilnější koaliční strana postavena. Bylo by však chybou se domnívat, že případ Pavla Béma, je platný pouze pro ODS. Jestli má ODS svého Béma, tak ČSSD má svého Palase.

Veřejným odhalením Pavla Béma ovšem z moře špíny vystoupil pouze jeden z vrcholků ledovce. A nejde pouze o problém hlavního města. To, že na jiné krajské kauzy není celostátně tolik vidět, neznamená, že nejsou. Situace v severních Čechách nebo například na Liberecku mluví sama za sebe. Právě otázka změny dosavadních praktik, odstřižení kmotrů od veřejných peněz a zavedení průhledné správy by se mělo stát hlavním tématem krajských a senátních voleb letos na podzim.

Strany dnes zastoupené ve sněmovně ale tuto změnu do krajů přinést, zdá se, nemohou a nemohou ji přinést ani na celostátní úrovni. Politika se musí očistit a zbavit se kmotrů nalevo i napravo. Gorila se již dávno naučila česky. A klade otázky. Má smysl něco jiného než požadovat nové volby? A také jak daleko je okamžik, kdy se vyčerpá ochota veřejnosti s touto politickou reprezentací ještě o něčem vést diskusi.