Kdo chce otevřít novou soukromou školu, toho čeká letos podivný schvalovací proces. Už nestačí dodat ministerstvu všechny potřebné dokumenty, mít k tomu prostory a zájem rodičů. "Vznik školy musí mít zdůvodnění," tvrdila v novinách odcházející ministryně Valachová. Jak je možné, že právník vysloví takový nesmysl?

Porušování zákonů i mezinárodních úmluv

Úmluva o právech dítěte, říká, že „(ustanovení o právech dítěte na vzdělávání) nesmí být vykládána způsobem omezujícím svobodu jednotlivců a organizací zřizovat a řídit výchovné instituce.“ Listina základních práv Evropské unie ve článku 14 praví „Svoboda zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad a právo rodičů zajišťovat vzdělání a výchovu svých dětí ve shodě s jejich náboženským, filozofickým a pedagogickým přesvědčením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon.“ Všimněte si „výkon“, nikoliv vznik. A podobně mluví i Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto úmluvy jsou v České republice závazné a Ústavní soud je klade na roveň Listiny práv a svobod, která je součástí naší Ústavy.

Kde je zde řeč o nějakém zdůvodnění? Kdo má, co zdůvodňovat? Jde o právo rodičů vybrat si školu, která odpovídá jejich představám, a právo zřizovat školy. Není úkolem rodiče zdůvodňovat, proč chce jinou školu než veřejnou. I když pokud vím, mnozí své důvody již i paní ministryni napsali. A můžete jí psát dál, nejlíp na twitter #valachova a #valachovaDetem.

A není ani úkolem zřizovatele zdůvodňovat, proč chce školu založit. Dostatečným důvodem je nepochybně zájem rodičů.

Ostatně i náš Školský zákon je postaven přesně takto. V paragrafu 148 taxativně vypočítává důvody k zamítnutí žádosti o zápisu do rejstříku škol, např. že nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo že žádost obsahuje nepravdivé údaje. A v odstavci 5 uzavírá „Pokud nejsou dány důvody (ty taxativně vyjmenované), žádosti vyhoví“. Je to tedy ministerstvo, které musí zdůvodňovat, proč žádosti nevyhovělo. A musí jít výhradně o důvody vyjmenované v zákoně.

O nové školy je velký zájem

Ministerstvo teď nové soukromé školy povoluje jen tam, kde není dostatečná kapacita okolních veřejných škol. Kapacita okolních škol ovšem v zákoně vůbec uvedena není. A znamená to, že se soukromé škole nebudou povolovat vůbec, až poklesne populační vlna nebo stát splní své povinnosti a zajistí, že kapacit ve veřejných školách bude všude dost? Slabiny takového argumentu jsou očividné. Rodiče o nové školy mají obrovský zájem. Do do prvních tříd dvou ScioŠkol v Praze 9 a v Praze 11 bylo 32 míst. 18 obsadili sourozenci, protože rodiče, co tam už děti mají, tam chtějí dát i další. A tak na dvě stě zájemců zbylo čtrnáct míst. Převis 1400 %. Museli jsme losovat. Podobně jsou již obsazeny první třídy v nových ScioŠkolách na Praze 4 a Praze 6. A to i přesto, že ani ty zatím MŠMT nezapsalo. (Vice zde.)

Takový zájem o nové školy, a netýká se to jen ScioŠkol, je jistě i proto, že rodiče nechtějí své děti svěřovat nejbližší veřejné škole. Proč asi? Víte třeba, že podle šetření PISA 2016 u nás 8 % žáků veřejných základních škol udává, že se jim jednou týdně nebo častěji učitel vysmívá nebo jim před ostatními řekne něco urážlivého. A 47 % žáků uvádí, že jim něco takového přihodí alespoň několikrát ročně. Mezi 144 sledovanými základními školami je jen jediná, kde to neuvedlo žádné z dětí. Přitom je známo, že výsměch učitele často spouští šikanu mezi dětmi. To jsou souhrnná data. Ale rodiče mají své osobní zkušenosti. A ty rozhodují, a to dokonce i případě, že jsou zcela individuální a lokální, a že třeba místní škola je skvělá. Rodiče mají právo volit jinou.

Na MŠMT vědí, co ve Frýdku potřebují

Argumentace MŠMT je v rozporu s mezinárodními úmluvami o právech rodičů volit pro své děti školu. A je také v rozporu s českými zákony. MŠMT již dostalo jednou přes prsty, když rozsudek Městského soudu v Praze (10A 15/2016) zrušil zamítavé rozhodnutí a konstatoval, že povinností ministerstva je respektovat ustanovení § 2 Školského zákona a přiměřeně přihlížet k zájmům konkrétních jednotlivců, rodičů, dětí a nenadřazovat zájmy systému jako celku, ať už jde o obec, kraj či celý školský systém. Přesto MŠMT letos vydalo analogické zamítavé rozhodnutí na školu ve Frýdku-Místku, s odvoláním na dostatek míst ve veřejných školách. Navíc zřizovatel těchto veřejných škol - město Frýdek-Místek - o zřízení ScioŠkoly stojí a plně ho podporuje. Ale na MŠMT asi lépe vědí, co ve Frýdku potřebují.



Pan premiér Sobotka právem žádal po prezidentovi, aby respektoval při výkonu své funkce Ústavu, zákony a veřejný zájem. A ten si nakonec dal říct. Asi by bylo na místě, aby totéž chtěl i po své ministryni či jejím nástupci. Snad si dají říct.