Odmítá-li Blatný dát výjimku ruské vakcíně v době, kdy sama EU dává členským státům volnou ruku k jejímu schválení a nákupu, pak asi situace nebude tak zoufalá, jak Blatný tvrdí.

Co brání prezidentu republiky odvolat ministry utržené z řetězu?

Čl. 62 písm. a) Ústavy je obecným (lex generalis) ustanovením ve vztahu k vládě. Zní:

"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi".

To je celkem 8 různých pravomocí:

1) jmenuje předsedu vlády,
2) jmenuje další členy vlády,
3) odvolává předsedu vlády,
4) odvolává další členy vlády,
5) odvolává vládu (jako celek),
6) přijímá demisi předsedy vlády,
7) přijímá demisi dalších členů vlády,
8) přijímá demisi vlády (jako celku).

Tyto pravomoci jsou OMEZENY některými speciálními ustanoveními Ústavy (lex specialis) na základě principu výjimky z pravidla (lex specialis derogat generalis). Těmito speciálními ustanoveními jsou čl. 68 odst. 2 a 5, čl. 73 odst. 1 a 3, čl. 74 a čl. 75 Ústavy.

Nás zajímá čtvrtá zde vyjmenovaná pravomoc, totiž pravomoc prezidenta odvolat člena vlády. Speciálním ustanovením vůči ní je čl. 74, který zní:

"Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády."

To je příkaz. Ne povolení. Toto ustanovení znamená, že prezident je povinen odvolat ministra, který se znelíbil premiérovi. To neznamená, že by kdykoli nemohl odvolat ministra, který se znelíbil jemu, prezidentovi.

Naše výkonná moc (viz hlava třetí Ústavy) stojí na dvou vzájemně závislých pilířích: prezidentu republiky a vládě. Platí princip, že premiéra vybírá prezident, na ostatních členech vlády se musí dohodnout s premiérem (v té souvislosti si všimněte, že pravomoc jmenovat vládu jako celek česká Ústava nezná - a jde o záměr, ne o opomenutí). U jmenování to funguje tak, že nesmí jmenovat ministrem nikoho bez premiérova návrhu. Obráceně, u odvolání to funguje tak, že musí odvolat každého, koho z vlády chce vyhodit premiér. Premiér ho totiž nemá jak sám vyhodit, tuto pravomoc nemá. Naopak u prezidenta to výslovně není třeba zmiňovat, že může kdykoli odvolat kteréhokoli člena vlády, tato pravomoc plyne z čl. 62 písm. a) Ústavy a žádné další ustanovení ji neomezuje. Čl. 74 pouze říká, kdy to prezident udělat musí, že to udělat smí plyne už z čl. 62 Ústavy.

Takže co brání prezidentu republiky odvolat ministra, u kterého shledal, že svou funkci vůbec nezvládá? Mně vychází, že jen politické ohledy na premiéra a ohledy na duševní zdraví představitelů opozice, kterou oba ministři svými politickými názory fakticky reprezentují. Je hezké, že máme tak ohleduplného prezidenta.

*

Ještě k té slavné vakcíně: o co tady doopravdy jde, o to, aby byla bezpečná, nebo o to, aby nebyla ruská (nebo čínská)? Pokud jde o bezpečnost a je-li situace zoufalá, není to jedno, kdo ji otestuje? My to sami, bez soudruhů z Evropského svazu, už nedovedeme?

Odkaz: Ústava ČR