Můj dědeček Josef Šrámek bojoval v První světové válce a psal si o svých zážitcích stručný deník, který doporučuji každému k přečtení. Je to lepší než válečné filmy.
Mnoho komentátorů si v těchto dnech, kdy si připomínáme vypuknutí První světové války, bude klást otázku, zda se podobná událost může opakovat i v našem století, popř. který konflikt má potenciál rozrůst se do války světové.
Evropský parlament hlasováním 422 : 250 : 47 (pro : proti : absence) potvrdil, že Jean-Claude Juncker, kandidát Evropské lidové strany - vítězky voleb do Evropského parlamentu („EP“), se stane předsedou Evropské komise. Nominaci EP předložila Evropská rada (tj. jednotlivé členské státy EU na úrovni premiérů), která podle přísného právního výkladu Junckera nominovat vůbec nemusela, byla povinna jen přihlédnout k výsledkům voleb do Evropského parlamentu (čl. 17/7 Smlouvy o EU).
Právně nemusela, politicky jí ale nic jiného nezbývalo.
Už na prvním zasedání pléna Evropského parlamentu jsem zjistil, že jsem nekandidoval marně: že je třeba pracovat na tom, aby ti, kteří stojí zády při Beethovenově Ódě na radost a označují ji za „písničku“ (P. Mach), byli u nás pro smích či k pláči tak, jako jsou trapní pro naprostou většinu Evropského parlamentu.
Evropská rada, nejvyšší orgán EU, nominovala J.C. Junckera na post předsedy Evropské komise. Poprvé o tom ale musela hlasovat, a to kvůli odporu Spojeného království a Maďarska.