V záplavě jiných novinek mohla, milí čtenáři, zapadnout jedna zajímavost nezanedbatelného významu. Německý ústavní soud nedávno rozhodl, že "pouhý hospodářský zájem o obrat ze strany majitelů obchodů a každodenní zájem o nakupování potenciálních zákazníků zásadně nestačí k tomu, aby se ospravedlnila otevírací doba prodejen o svátečních dnech" (LN 2.12.09, s. 16).

V Německu to ovšem není taková revoluce: ochrana neděle je ústavně zaručena, odpočinek zaměstnanců a možnost jejich sociálního života má absolutní přednost. Pro české ucho to zní jako sdělení z Marsu: cože, ono neexistuje něco jako ústavní právo na nedělní nákupy? Přesto jsme ale nemohli dostat lepší téma k adventnímu přemýšlení.

První, co mě napadá, je, že si myslíme, jak jsme od středověku pokročili. Nuže, dříve nebyly volné soboty, jen neděle, ale bylo navíc 99 tzv. zasvěcených svátků v roce, kdy se- stejně jako v neděli - nepracovalo. Když si posčítáte naše dny pracovního volna, asi ke stejně vysokému číslu nedospějejte. Jsme na tom hůře než naši středověcí předkové.

Dále: německý ústavní soud sídlí v Karlsruhe. To je cca jen 70 km od Štrasburku, sídla Evropského soudu pro lidská práva, jenž nedávno rozhodl o vyhoštění křížů z italských veřejných škol. Krátká vzdálenost fyzická, ale vzdálenost právní? Jak by ta kauza dopadla v ultraliberálním Štrasburku?

K adventnímu přemýšlení je ono soudní rozhodnutí vhodné i proto, že se týká i nedělí adventních. Nemožno nakupovat vánoční dárky ani o adventní neděli? Proč má mít nějaká abstraktní ochrana neděle, odpočinku a společenského života menšiny přednost před přáním většiny? Vždyť ve zmíněné italské křížové kauze jsem přece nedávno kritizoval to, že přání většiny muselo ustoupit přání jednotlivce. Jsou snad ony hodnoty důležitější? A má někdo právo je vnucovat ostatním?

Řekl bych, že ono německé ústavní sdělení je mnohem hlubší. I když právní argument mluví o společenském životě prodavačů, německá ústavní ochrana neděle je o ochraně společenského života všech Němců. To sdělení je dvojí i pro ty, kdo neuznávají původní náboženský základ ochrany neděle:
(i) člověk potřebuje k životu čas na sebe a na klidné setkání s jinými lidmi,
(ii) nakupování není společenský život.

Také vám vadí, jak jsou lidé na sebe nervózní a agresivní? Možná je to také tím, že i přes víkendová volna nemají čas na sdílení a na bezstresových 24 hodin týdně. Nevím jak vy, ale už jenom proto bych ústavní ochranu neděle uvítal i u nás.