LIGHT THE NIGHT
Tchajwanská 24 dílná série z dílny Netflixu s hvězdným obsazením – jen namátkou Ruby Lin, Cheryl Yang nebo Tony Yang - nás celou dobu hodně dobře bavila. Velkou devízou LIGHT THE NIGHT (v originále 華燈初上 Huá dēng chū shàng) je vychytané poskládání děje se střídáním časových rovin tak, aby se divák postupně dozvídal další motivaci pro jednání postav a skládal dohromady střípky děje postupně. O co vlastně jde?
Jednoho deštivého odpoledne roku 1988 nalezne skupinka studentů v přírodní rezervaci u Taipeije tělo ženy a rozjede se vyšetřování. Prvních osm dílů se divák dozví jen to, že zavražděná pracovala v klubu v japonském stylu "Světlo," a záhy začneme sledovat příběh majitelek klubu a jejich zaměstnankyň v době před vraždou. Pikantní je, že v zásadě každá ze sledovaných postav může být obětí či vrahem. Stejně mají motivaci i jejich milenci nebo obchodní konkurence či lichváři.
V prostředních osmi dílech konečně máme jasno, která z postav skončila pod drnem, a pátrá se po vrahovi. Posledních osm dílů se pak soustředí na dobu po vraždě a přidá i druhou mrtvolu. Že spolu obě vraždy souvisí, je nasnadě. Kromě ústředního příběhu je tematizované i propojení policie s mafií, zejména v závěru celé série.
Hlavními postavami celé série jsou majitelky klubu Sue a Rose, kolem obou se točí jak nápadníci, tak nepřátelé. A postupně je rozplétáno i jejich vzájemné propojení a celá složitost jejich vztahu. Dalším velkým plusem seriálu je zasazení na konec 80. let, což dává prostor pro defilé dobových kostýmů i klasického klišé - vykreslení osmdesátkového policisty s cigaretou a sklenkou tvrdého alkoholu v ruce. Neprozradím, zda bude nakonec rozvinutá romance policisty Wen-čchenga a Rose, která je v celé sérii na spadnutí, ale je fakt, že toto klišé je zpracované zábavně už od jejich prvního setkání.
Shrnuto a podtrženo, i s tisíckrát použitými ingrediencemi klišovitých kriminálních příběhů jako jsou děvy z nočního klubu a s nimi spřátelení policisté, rodinné tajemství a prorostlá drogová mafie do policejních struktur, se dá udělat hodně parády, když je to poctivě udělané.
Jednoho deštivého odpoledne roku 1988 nalezne skupinka studentů v přírodní rezervaci u Taipeije tělo ženy a rozjede se vyšetřování. Prvních osm dílů se divák dozví jen to, že zavražděná pracovala v klubu v japonském stylu "Světlo," a záhy začneme sledovat příběh majitelek klubu a jejich zaměstnankyň v době před vraždou. Pikantní je, že v zásadě každá ze sledovaných postav může být obětí či vrahem. Stejně mají motivaci i jejich milenci nebo obchodní konkurence či lichváři.
V prostředních osmi dílech konečně máme jasno, která z postav skončila pod drnem, a pátrá se po vrahovi. Posledních osm dílů se pak soustředí na dobu po vraždě a přidá i druhou mrtvolu. Že spolu obě vraždy souvisí, je nasnadě. Kromě ústředního příběhu je tematizované i propojení policie s mafií, zejména v závěru celé série.
Hlavními postavami celé série jsou majitelky klubu Sue a Rose, kolem obou se točí jak nápadníci, tak nepřátelé. A postupně je rozplétáno i jejich vzájemné propojení a celá složitost jejich vztahu. Dalším velkým plusem seriálu je zasazení na konec 80. let, což dává prostor pro defilé dobových kostýmů i klasického klišé - vykreslení osmdesátkového policisty s cigaretou a sklenkou tvrdého alkoholu v ruce. Neprozradím, zda bude nakonec rozvinutá romance policisty Wen-čchenga a Rose, která je v celé sérii na spadnutí, ale je fakt, že toto klišé je zpracované zábavně už od jejich prvního setkání.
Shrnuto a podtrženo, i s tisíckrát použitými ingrediencemi klišovitých kriminálních příběhů jako jsou děvy z nočního klubu a s nimi spřátelení policisté, rodinné tajemství a prorostlá drogová mafie do policejních struktur, se dá udělat hodně parády, když je to poctivě udělané.