Jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, média jsou plná neštěstí, které tento meteorologický jev zavinil. Co to vlastně je tornádo? Jak vzniká? Máme v budoucnu čekat stejné nebo horší projevy tornádových jevů?

Tornádo je ve střední Evropě poměrně známý jev, který není tak vzácný, jak by se na první pohled zdálo. Už v roce 1119 prošlo Prahou tornádo, zmíněné v Kosmově kronice, s ničivými účinky. Tornáda ve střední Evropě se vyskytují, možno s nadsázkou říci, co svět světem stojí. I přes své více či méně ničivé účinky je však v atmosféře malým útvarem, který je obtížné potkat a ještě obtížnější předpovědět. Proto jsou záznamy výskytu zřídkavé. V moderní době přibývá dokumentace jejich výskytu především díky rozšíření fototechniky. Každý má u sebe mobil, jímž lze pohodlně vyfotit nebo natočit tornádový jev, díky čemuž mají meteorologové dostupné informace o tom, co a kde se událo.

Tornádo je totiž obtížně detekovatelné současnou meteorologickou technikou. Družice jej nemohou vidět, protože jev se odehrává pod bouřkovou oblačností, kam satelit nevidí. Běžné radary též nemohou detekovat specifické pohyby vzduchu v bouřkové oblačnosti; až dopplerovský radar může alespoň částečně napovědět, že se v bouřkovém oblaku něco tornádového děje. Síť profesionálních meteorologických stanic, kde pracují meteorologičtí pozorovatelé, není tak hustá, aby tento jev neunikl pozornosti pracovníků. Proto jsou meteorologové rádi za každou dokumentaci od hobby-meteorologů či občanů, kteří se meteorologii nevěnují, ale zdokumentují jev fotografiemi, videem či svědectvím. Je tedy zřejmé, že s přibýváním techniky přibývá také svědectví o výskytu tornád. Proto se může zdát, že dříve jich tolik nebylo a až v poslední době je jich „nějak moc“.

Co vlastně vede ke vzniku něčeho takového? Tornádové jevy jsou spojeny s bouřkovými oblaky, obzvláště supercelami. Bouřkový oblak všichni známe — jsou to takové ty mohutné kupovité oblaky, dorůstající značných výšek až nad tropopauzu, která je v létě v našich podmínkách kolem 11-14 km. Bouřkové oblaky (cumulonimbus) tak připomínají obrovská pohoří. Ve stadiu vyspělosti se vrcholy rozlévají do stran a nabývají tvaru kovadliny. Zajímavý je systém proudění v těchto oblacích. V části oblaku je silný výstupný proud, jehož rychlost dosahuje desítek metrů za sekundu. V jiné části je pak sestupný proud, rovněž o rychlosti desítek metrů za sekundu. Propadající se vzduch se u země rozlévá divergujícím proudem a přináší nárazy větru, lámání větví, přívalové srážky, krupobití. Supercela vykazuje specifický systém proudění, který můžeme přirovnat ke spirále DNA. Rotující výstupný proud sousedí s rotujícím sestupným proudem. Na rozhraní obou vertikálních proudů vzniká úzký rotující sloupec vzduchu, který do oblaku nasává vzduch zpod základny. To se projeví vznikem trychtýřovitého, nálevkovitého oblačného chobotu, který je nápadný a upoutává pozornost i laických diváků. Tento oblačný útvar se nazývá „tromba“, anglicky „funnel cloud“. Pokud takový oblačný chobot dosáhne zemského povrchu, hovoříme o tornádu.

Tornádo je cosi jako oblačný vysavač. Chobot má v evropských podmínkách průměr metry až desítky metrů, rychlost rotace přesahuje 100 km/h, v extrému může mít i 500 km/h. Jak jsme viděli v případě jihomoravských obcí, dokáže přemístit i tunové předměty, zničit domy a hravě polámat stromy. Není tedy správné přiblížit se rotujícímu sloupci a snažit se jej zaznamenat zblízka. Vždy je nutné sledovat tornádo z bezpečné vzdálenosti alespoň stovek metrů a rozhodně uhnout z trajektorie jeho pohybu.

Tornádo nelze úplně přesně předpovědět. K jeho vzniku jsou potřeba určité podmínky v atmosféře — vysoká labilita ve velkém rozsahu troposféry, dostatečná vlhkost a také změna směru a rychlosti větru podél vertikály. Ovšem tyto podmínky vznikají a udržují se v celém regionu (například v oblasti Moravy) a současnými metodami nelze přesně říci, kde a kdy se v této oblasti tornádo vyskytne, a zda vůbec. Startovní mechanismy jsou příliš malé na to, aby to bylo možno vypočítat byť i složitými numerickými modely. Meteorologové proto vydávají obecnější výstrahu na silné bouřky a uvádějí oblasti, kde se budou vyskytovat.

V budoucnu bude pravděpodobně stejný počet tornád, jako doposud. S globální změnou klimatu to souvisí jen okrajově. Při malých rozměrech ničivé části tornáda je celkem malá pravděpodobnost, že se bude opakovat jihomoravský scénář, nicméně počítat se s tím musí. Tornádo může zasáhnout kterékoli místo v Česku.