Babiš si sám může za to, že jediné zájmy, které dokáže chránit, jsou ty jeho
Minulý týden jsme spolu s Piráty a KDU-ČSL svolali mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Vedlo nás k tomu několik důvodů: kritická a varovná zpráva NKÚ o výsledcích „řízení ČR jako firmy“, konflikt zájmů premiéra, ze kterého je ostuda už v celé EU a nebezpečný vývoj veřejných financí, kdy vláda v letech rekordních růstů čerpá rezervní fond, aby zalátala díry ve špatném rozpočtu.
Mimořádná schůze proto, že se Babišova koalice (ANO, KSČM, ČSSD a SPD) brání probírat tyto věci na normální schůzi. Do parlamentu ale taková diskuse patří, věci jsou velmi závažné. Proto jsme také rychle našli mezi sebou v opozici shodu. Mimořádná schůze je legitimní politický postup, všichni jsme měli dojem, že vláda potřebuje „cvičný poplach“. A premiérovi prospěje, když někdo bude konfrontovat vládní sliby s neutěšenou realitou.
Premiér tuto schůzi označil za zbytečnou a jeho předseda sněmovny Vondráček se bohužel zachoval jako poslušný aparátčík. Schůzi svolal na termín, kdy měl premiér dlouho plánovanou schůzku zemí V4 v Bratislavě. Kdo jiný by to ale měl vědět než předseda sněmovny, navíc z jeho hnutí? A kdo jiný, než předseda sněmovny, by měl dbát na to, aby se mimořádné schůze zúčastnil premiér, zvláště když se ho téma bytostně dotýká? Považuji to za totální neúctu vůči voličům. Je to i poškozování ducha ústavy a demokratických zvyklostí. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně, její moc z ní vychází, premiér se sněmovně musí zodpovídat. A musí být k dispozici otázkám opozice. Tak to prostě je, ať se to premiérovi a předsedovi Vondráčkovi líbí, nebo ne.
Chápu, že se premiérovi nechce poslouchat, že je jako manažer v čele vlády neschopný, že si neumí vybrat kompetentní lidí na ministerstva a potom je musí potupně měnit. Rozumím, že mu je nepříjemné, když celý národ vidí, že jeho rozpočty prostě nefungují a navzdory rekordnímu utrácení se nic nestaví, nic zásadního neopravuje. O reformách je zbytečné mluvit. Tu daňovou měli prý hotovou už v roce 2015, jen ji od té doby nikdo neviděl.
Je mi taky jasné, že se mu nechce poslouchat o jeho střetu zájmů, o Čapím hnízdě, krymským cestách a všech problémech, co se kolem něj nakupily. Situace je ale vážná, už nejde „jen“ o morální, etický a politický rozměr premiérského úřadu. Jde taky o peníze, a tomu by mohl Andrej Babiš rozumět. Už téměř rok evropské dotace pro jeho firmu platí čeští daňoví poplatníci, protože EU odmítá proplácet finance kvůli jeho střetu zájmů. Zda je někdy zpětně EU proplatí, není nyní jasné. Ale je jasné, že pokud ne, tak je Agrofert nikdy nevrátí.
Premiér za vším vidí komplot, kampaň, účelovku, zkrátka se proti němu spojili úplně všichni. Kromě jeho spolehlivé koalice socialistů, komunistů a okamurovců, kteří ani přes jeho nepřítomnost neměli odvahu odhlasovat ani program schůze. Na ní jsme například navrhli i to, aby stát zastavil dotace jeho firmám, dokud nebudeme vědět, že je někdo někdy proplatí.
Andrej Babiš si za to všechno může sám. Nikdo jiný nemůže za to, že jediné zájmy, které dokáže hájit, jsou zájmy jeho firem a jeho vlastní. Když mu hrozí ztráta dotací, tak prosadí, aby mu je platil stát, když mu hrozí obžaloba, tak provede skandální změnu na ministerstvu spravedlnosti. Škoda, že nemůže požádat také o dotace na děravý státní rozpočet, tak jak je zvyklý ze svého byznysu.
Ale hlavně je škoda, že nedokáže realizovat téměř nic ze svých slibů. Namísto daňové reformy máme další fáze EET, namísto „dálnic, dálnic, dálnic“ z billboardů máme pouze kolony, kolony, kolony a rychlobruslařský stadion zřejmě nebude stát, ani když Martina Sáblíková bude dávno v důchodu. A když jsme u důchodů – že potřebujeme rychle reformovat důchodový systém, protože jinak současní třicátníci a čtyřicátníci nedostanou ani almužnu, to ví každý, kdo umí napočítat do deseti. Jenže to je daleko za horizontem plánů největšího manažera v dějinách Andreje Babiše. Jeho totiž zajímá jen horizont nejbližšího průzkumu veřejného mínění.
Mám tip na nejlepší průzkum. Za necelý měsíc jsou volby do evropského parlamentu a tam mají všichni občané možnost říci, co si o politice premiéra myslí a poslat mu jasný vzkaz.
Publikováno na webu Forum24 dne 29. dubna 2019.
Mimořádná schůze proto, že se Babišova koalice (ANO, KSČM, ČSSD a SPD) brání probírat tyto věci na normální schůzi. Do parlamentu ale taková diskuse patří, věci jsou velmi závažné. Proto jsme také rychle našli mezi sebou v opozici shodu. Mimořádná schůze je legitimní politický postup, všichni jsme měli dojem, že vláda potřebuje „cvičný poplach“. A premiérovi prospěje, když někdo bude konfrontovat vládní sliby s neutěšenou realitou.
Premiér tuto schůzi označil za zbytečnou a jeho předseda sněmovny Vondráček se bohužel zachoval jako poslušný aparátčík. Schůzi svolal na termín, kdy měl premiér dlouho plánovanou schůzku zemí V4 v Bratislavě. Kdo jiný by to ale měl vědět než předseda sněmovny, navíc z jeho hnutí? A kdo jiný, než předseda sněmovny, by měl dbát na to, aby se mimořádné schůze zúčastnil premiér, zvláště když se ho téma bytostně dotýká? Považuji to za totální neúctu vůči voličům. Je to i poškozování ducha ústavy a demokratických zvyklostí. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně, její moc z ní vychází, premiér se sněmovně musí zodpovídat. A musí být k dispozici otázkám opozice. Tak to prostě je, ať se to premiérovi a předsedovi Vondráčkovi líbí, nebo ne.
Chápu, že se premiérovi nechce poslouchat, že je jako manažer v čele vlády neschopný, že si neumí vybrat kompetentní lidí na ministerstva a potom je musí potupně měnit. Rozumím, že mu je nepříjemné, když celý národ vidí, že jeho rozpočty prostě nefungují a navzdory rekordnímu utrácení se nic nestaví, nic zásadního neopravuje. O reformách je zbytečné mluvit. Tu daňovou měli prý hotovou už v roce 2015, jen ji od té doby nikdo neviděl.
Je mi taky jasné, že se mu nechce poslouchat o jeho střetu zájmů, o Čapím hnízdě, krymským cestách a všech problémech, co se kolem něj nakupily. Situace je ale vážná, už nejde „jen“ o morální, etický a politický rozměr premiérského úřadu. Jde taky o peníze, a tomu by mohl Andrej Babiš rozumět. Už téměř rok evropské dotace pro jeho firmu platí čeští daňoví poplatníci, protože EU odmítá proplácet finance kvůli jeho střetu zájmů. Zda je někdy zpětně EU proplatí, není nyní jasné. Ale je jasné, že pokud ne, tak je Agrofert nikdy nevrátí.
Premiér za vším vidí komplot, kampaň, účelovku, zkrátka se proti němu spojili úplně všichni. Kromě jeho spolehlivé koalice socialistů, komunistů a okamurovců, kteří ani přes jeho nepřítomnost neměli odvahu odhlasovat ani program schůze. Na ní jsme například navrhli i to, aby stát zastavil dotace jeho firmám, dokud nebudeme vědět, že je někdo někdy proplatí.
Andrej Babiš si za to všechno může sám. Nikdo jiný nemůže za to, že jediné zájmy, které dokáže hájit, jsou zájmy jeho firem a jeho vlastní. Když mu hrozí ztráta dotací, tak prosadí, aby mu je platil stát, když mu hrozí obžaloba, tak provede skandální změnu na ministerstvu spravedlnosti. Škoda, že nemůže požádat také o dotace na děravý státní rozpočet, tak jak je zvyklý ze svého byznysu.
Ale hlavně je škoda, že nedokáže realizovat téměř nic ze svých slibů. Namísto daňové reformy máme další fáze EET, namísto „dálnic, dálnic, dálnic“ z billboardů máme pouze kolony, kolony, kolony a rychlobruslařský stadion zřejmě nebude stát, ani když Martina Sáblíková bude dávno v důchodu. A když jsme u důchodů – že potřebujeme rychle reformovat důchodový systém, protože jinak současní třicátníci a čtyřicátníci nedostanou ani almužnu, to ví každý, kdo umí napočítat do deseti. Jenže to je daleko za horizontem plánů největšího manažera v dějinách Andreje Babiše. Jeho totiž zajímá jen horizont nejbližšího průzkumu veřejného mínění.
Mám tip na nejlepší průzkum. Za necelý měsíc jsou volby do evropského parlamentu a tam mají všichni občané možnost říci, co si o politice premiéra myslí a poslat mu jasný vzkaz.
Publikováno na webu Forum24 dne 29. dubna 2019.