S vodou se setkáváme každý den. Je nedílnou součástí našeho života a tím nejdůležitějším pro rozvoj života nového. Přesto hodnotu vody už možná trochu přestáváme vnímat, protože se pro nás stala něčím naprosto samozřejmým. Poslední suché roky nás ale varovaly a jasně nám ukázaly, že bychom měli podniknout kroky pro zlepšení nakládání s vodou a tím zlepšit kvalitu života.

Voda je národním zájmem a je potřebná pro nás všechny. Ochrana vody by tedy měla být jasně zakotvena v Ústavě ČR. Mělo by být jasné, že při střetu dvou veřejných zájmů je prioritní zájem ochrany a dostupnosti pitné vody. Měli bychom se vyvarovat znečištěním z průmyslu, skládek a zemědělství. A pokud by ke znečištění došlo, měla by taková situace být důkladně vyšetřena a potrestána.

Jedním z dalších důležitých opatření je zlepšení zadržování vody v přírodě. Kvůli vysychání se nám ztrácí voda z přirozených uložišť. Od roku 2015 nám v průměru chybí 870 litrů vody na každý metr čtvereční. Snažme se tedy obnovit přirozený vodní režim v krajině. Toho můžeme docílit podporou obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a niv. Zlepšíme tím nejen udržení vody, ale napomůžeme tím zároveň i větší rozmanitosti živočichů. Příroda ale nepřichází o vodu pouze suchem. Dalším důležitým činitelem jsou například meliorace. Jsou to opatření, která vedou ke zlepšení úrodnosti půdy. Tato zlepšení ale mohou být často vykoupena zbytečným odváděním vody z půdy. Důležité tedy je zrevidovat tyto meliorace a podpořit jejich zrušení tam, kde vodu zbytečně odvádějí. Pokud je o půdu dobře pečováno, dokáže pojmout obrovské množství vody – kvalitní černozem zadrží až 360 l/m3 – a její význam v koloběhu vody je s nástupem klimatických extrémů stále zásadnější.

Letní zemědělská sucha, která postihla v posledních letech zvláště střední Evropu, byla podle Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe ve svém souhrnu závažnější než kterákoliv jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Zelená místa by měla být chráněna a nemělo by se v nich zbytečně stavět.
Voda se samozřejmě drží v zeleni a ne v betonu. Propojme tedy naše města s přírodou a využívejme toho, co nám nabízí. Například v Brně díky dotacím jsou zelené střechy mnohem dostupnější. Je to jeden z druhů, jak přirozeně propojit přírodu a město. Teplota vzduchu od 80. let 20. století výrazně roste a do konce století by teploty podle odborníků mohly vzrůst o dva až čtyři stupně. Zelenější městské prostředí nám poskytne nižší teploty v letních vedrech a celkově příjemnější pobyt v městské džungli.

Pokud se rozhlédneme kolem sebe vidíme každodenní zbytečné plýtvání vodou. Když se sprchujeme nebo si myjeme ruce spotřebujeme spoustu vody. Proto by bylo určitě dobré upravit legislativu pro využívání vyčištěných odpadních vod, podpořit modernizaci čističek a alternativního čištění. Zdroje vody nejsou neomezené. Opětovné užití a správná péče nám je ale pomůže zachovat i pro další generace.