Nápad vyzkoušet funkčnost zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů vznikl někdy v létě 2011. Tehdy jsem samozřejmě netušila, že dobrat se reálných výsledků řízení o přestupcích bude trvat téměř dva roky.

Po zvážení reálných možností běžného občana se Oživení v létě 2011 zaměřilo zejména na oznámení o činnostech, ve kterých mají veřejní funkcionáři přesně a úplně uvést, zda vedle výkonu funkce podnikají, jsou společníky v obchodních společnostech či zda zastávají funkce ve statutárních orgánech obchodních společností.

První překážky jsme zaznamenali již ve fázi získávání vstupních informací a to samotných oznámení o činnostech. Ze zákona má sice každý právo bezplatně nahlížet do registru, v praxi však musí u příslušného evidenčního orgánu nejprve požádat o přidělení online přístupu.

Přístup do registru má být ze strany státu zabezpečen „bez zbytečného odkladu“, v praxi jsme se setkávali s těmito problémy: evidenční orgán zaslal přístupové údaje na jinou než uvedenou adresu, přístup do registru byl omezen na pouhé čtyři kalendářní dny, kdy mezi tyto dny byl započítán i víkend a den odeslání zásilky (v době vyzvednutí zásilky byl přístup již nefunkční), evidenční orgán opakovaně poskytl nefungující přístup atp.

I přes výše uvedené problémy se získáním vstupních dat prověřilo Oživení v druhé polovině roku 2011 celkem 483 veřejných funkcionářů (zejména ministry, poslance, senátory a radní jednotlivých krajů). Z výsledku šetření vyplynulo, že každý čtvrtý veřejný funkcionář při vyplňování údajů pochybil.

Na jaře 2012 jsme oznámili přestupky na příslušných správních úřadech po celé České republice dle trvalého bydliště veřejného funkcionáře. Přestože Oživení výslovně požádalo o vyrozumění o učiněných úkonech ve smyslu zákona o přestupcích, úřady nás o výsledku řízení neinformovaly. Jako vyrozumění nám často chodily věty typu „bylo postupováno dle zákona o přestupcích“ či „věc byla vyřízena“.

Teprve na základě rozsáhlé akce dle zákona o svobodném přístupu k informacím (156 žádostí o informace, 39 stížností, 24 odvolání) se nám v průběhu roku 2012 a 2013 podařilo získat 108 rozhodnutí o přestupcích. Zbývajících 14 sporů o informace stále běží, některá rozhodnutí jsou vymáhána i soudně. Úřady nejčastěji odmítají vydat informace o výsledku přestupkového řízení s odkazem na povinnost chránit soukromí veřejného funkcionáře.

Ze 122 případů byla pravomocně vyslovena vina pouze u 28 veřejných funkcionářů.

Úředníci se přitom necítili být podjatí a rozhodovali bez zábran i o přestupku svého současného či bývalého starosty (Čáslav - Strnad, oznámení o přestupku bylo odloženo, Beroun – Besser – vyslovena vina, avšak jako trest zvoleno pouhé napomenutí).

Není bez zajímavosti, že Čáslav odmítá poskytnout informace o přestupcích pana Strnada a pana Urbana, avšak rozhodnutí týkající se paní Moravčíkové poskytli.

Úřady odmítali věc řešit a vyžadovali, aby podání bylo podepsáno elektronickým podpisem. Navzdory skutečnosti, že veškerá podání byla doručena datovou schránkou, která identifikaci odesílatele plně nahrazuje (Městská část Praha 13 – Paroubek, Vodrážka, Domažlice – Látka, Přerov - Nekl).

Úředníci neznali zákon a nahlíželi do znění z roku 2008, kdy pochybení proti zákonu o střetu zájmu řešil soud (například Uničov - Korytář). Úředníci bezdůvodně postupovali spisy Senátu či Poslanecké sněmovně, ta je jim zase vracela zpět (Mnichovo Hradiště – Jermář, Litvínov – Kádner, Žďár nad Sázavou – Němcová, Tanvald - Ploc).

Úředníci si vzájemně zasílali vypracovaná znění rozhodnutí o odložení věci a kopírovali od sebe účelová „odůvodnění“ pro odložení věci či pro zastavení řízení (Rychnov nad Kněžnou – Dohnálek, Ješina + Jičín – Táborský).

Úředníci vymýšleli vlastní nápadité „zákonné“ důvody pro nezahájení řízení. Kvůli jejich neznalosti zákona nelze přestupek již projednat. (Kladno – Hrabě).

V mnoha případech úředníci nebyli schopní rozhodnout ani za 4,5 měsíce od podání oznámení o přestupku (následně pak bylo řízení zastaveno, neboť přestupek musí být projednán a rozhodnut do jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán – Lanškroun – Šilar, Čáslav - Moravčíková).

Dokonce ani v případech, kdy byla vyslovena vina, nebyl uložen odpovídající trest.

Přestože zákon umožňuje uložit veřejnému funkcionáři za přestupek pokutu až do výše 50.000,- Kč, postihy jsou v praxi naprosto minimální. Za přestupek proti zákonu o střetu zájmu nebyl v rámci šetření Oživení nejčastěji uložen trest žádný, popřípadě byl uložen trest napomenutí či zcela symbolické pokuty v rozmezí od 1.000,- Kč do 5.000,- Kč. Průměrná výše uložené pokuty je 1.232 Kč.

Pro srovnání: bývalý ministr kultury Jiří Besser musel odstoupit ze své funkce, když vyšlo najevo, že v přiznání o činnostech neuvedl, že byl společníkem společnosti Comoros Group, LLC. Městský úřad v Berouně (svého bývalého starostu) uznal vinným, avšak jako trest uložil pouhé napomenutí.

A dokonce ani v případech, kdy byla vyslovena vina veřejného funkcionáře a uložena pokuta ve výši 4.000,- Kč, veřejný funkcionář pokutu neuhradil a úřad ji po něm minimálně půl roku nevymáhal (Městská část Praha 8 – Nosek).

Jaký je smysl českého zákona o střetu zájmů?

Můžete samozřejmě namítnout, že neuvedení živnostenského oprávnění či vykonávané funkce v dozorčí radě (leckdy bezvýznamné obchodní společnosti) nemůže ohrozit nezávislost a nestrannost veřejného funkcionáře při výkonu funkce. A budete mít samozřejmě pravdu - i já považuji za stěžejní jiné parametry zákona (které ovšem v českých poměrech také nefungují – například povinnost oznámit střet zájmu před hlasováním o konkrétní věci).

Nicméně je opravdu náhoda, že zákon je postaven tak, aby ve skutečnosti nikdo nedohlížel na jeho dodržování? Evidenční orgány, u kterých se hromadí majetková přiznání, totiž pouze evidují, zda poslanec XY odevzdal či neodevzdal jakkoli vyplněnou listinu. A mám své pochybnosti i o tom, zda by se evidenční orgány postaraly o stíhání přestupku v případě, kdyby funkcionář neodevzdal vůbec nic.

Je opravdu náhoda, že zákonodárci (v mnoha případech starostové či zastupitelé na komunální úrovni) svěřili rozhodování o přestupcích správním úřadům dle svého trvalého bydliště? Můžeme se divit, že úředník neuloží svému současnému či bývalému starostovi pokutu za přestupek proti zákonu o střetu zájmu?

Poznámka: Bližší informace a veškerá dostupná rozhodnutí naleznete pod jmény jednotlivých funkcionářů na stránkách Oživení.