Pan Ki-mun, generální tajemník OSN

V roce 1998 byly v Římě položeny základy vzniku Mezinárodního trestního soudu (ICC). Po dvanácti letech se představitelé států schází znovu, tentokrát v ugandském hlavním městě Kampale, na první revizní konferenci Římského statutu ICC. Je to velká příležitost nejen k ohlédnutí zpět, ale především k výhledu do budoucna. Nesmíme nedopustit, aby zločiny proti lidskosti zůstávaly neptrestány, nebo ještě lépe dosáhnout toho, aby byly zcela eliminovány.

Jako generálního tajemníka OSN mě zajímá, jak efektivní ICC dokáže být a kam se za roky své existence dostal. Před pouhým desetiletím bylo jen málo těch, kdo věřili, že soud bude již dnes plně fungovat -vyšetřovat a soudit pachatele genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve stále se rozšiřujícím spektru zemí.

Je to vskutku historický zvrat. Éra beztrestnosti je minulostí. Namísto toho jsme svědky sice pomalého, ale zřetelného zrození věku odpovědnosti. Na jeho počátku stojí zvláštní tribunály pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Dnes je základním kamenem systému globální justice Mezinárodní trestní soud.

Získaný respekt

ICC dosud zahájil pět případů vyšetřování. Dva soudní procesy již probíhají, další má začít v červenci. Čtyři zadržení jsou ve vazbě. Úvahy, že soud bude bezzubý, se ukázaly jako liché. Dosah soudu se naopak zvětšuje. Pachatelé zločinů proti lidskosti se ho začali bát.

Je však nutné mít na paměti, že ICC zůstává soudem poslední instance. Jeho úloha začíná až tehdy, kdy jsou národní soudy nefunkční, nebo se nemohou případem zabývat. V březnu se Bangladéš stal v pořadí 111. smluvní stranou Římského statutu. Dalších 37 zemí již připojilo svůj podpis, avšak zatím statut neratifikovaly. K soudu se ale zatím nepřipojily některé z největších a nejmocnějších států světa.

Pokud se má ICC stát tím, čím ho chceme mít, tedy efektivním preventivním mechanismem a zároveň širokým prostorem spravedlnosti, musí se mu dostat univerzální popory. Jako generální tajemník OSN vyzývám všechny státy, aby se připojily. Ty státy, které tak již učinily, musí se soudem plně spolupracovat, obhajovat ho na veřejnosti a poctivě plnit jeho nařízení.

Mezinárodní trestní soud nemá své vlastní policejní síly. Sám proto nemůže zadržovat. Podezřelí ve třech případech z pěti, kterými se soud zabývá, zůstávají na svobodě. Taková lhostejnost nepoškozuje jen ICC samotný, ale celý systém mezinárodní spravedlnosti.

Týká se to nás všech

Revizní konference v Kampale hledá způsoby, jak soud posílit. Patří mezi ně rozšíření mandátu soudu na zločin agrese či opatření k posilování kapacit národních soudů zabývat se případy válečných zločinů.

Zřejmě nejvíce sporů bude doprovázet debaty o vyváženosti mezi otázkami bezpečnosti a spravedlnosti. Já sám se však upřímně nedomnívám, že je z čeho vybírat. V současných konfliktech jsou vždy hlavními oběťmi nevinní civilisté. Ženy, děti a staří lidé plně v rukách ozbrojenců, kteří znásilňují, plundrují města, vesnice, úrodu, dobytek či zdroje vody. A to vše jako nedílnou součást své válečné strategie. Čím více šokující jsou jejich zločiny, tím jsou efektivnější jako zbraň.

Všechny oběti zcela pochopitelně chtějí takové zločiny zastavit, a to i za cenu imunity pro ty, kteří je páchají. To je však příměří dosažené s hlavní u spánku. Bez důstojnosti, spravedlnosti či naděje na lepší budoucnost. Časy, kdy jsme se rozhodovali mezi mírem a spravedlností, jsou nenávratně pryč. Jedno od druhého totiž nelze oddělit.
Mír a spravedlnost musí jít ruku v ruce. Klíčem k tomu je ICC. Učiním vše, co je v mých silách, aby v Kampale bylo dosaženo pokroku v boji proti beztrestnosti. Zločiny proti lidskosti jsou zločiny proti nám všem. Na to nesmíme nikdy zapomínat.



Ve dnech 31. května až 11. června 2010 se v ugandském hlavním městě Kampale koná první revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Zástupci smluvních stran soudu, signatářských i nesmluvních států zde diskutují zejména změny Římského statutu a bilancují otázky mezinárodní trestní spravedlnosti. K návrhům změn patří revize článku 124 Římského statutu (umožňuje státům při ratifikaci odložit jurisdikci ICC nad válečnými zločiny o sedm let), návrh definice zločinu agrese a návrh rozšíření zákazu používání některých druhů zbraní a střel v nemezinárodních ozbrojených konfliktech. V článku "Čas odpovědnosti" shrnuje šéf OSN Pan Ki-mun důležitost fungování ICC pro mezinárodní trestní spravedlnost.

Více informací o revizní konferenci ICC zde

Text poskytlo Informační centrum OSN v Praze