Falešné zprávy a informace
V posledních měsících můžeme sledovat oživení staré známé pravdy, že falešná informace má někdy i větší hodnotu, než informace správná. Pokud někdo chce něco zpochybnit, rozšíří falešnou informaci a poté se na ni odvolává. Nebo naopak, zpochybní realitu tím, že ji označí za „fake news“. Tento postup je v dnešní globalizované době, kdy informace ovládají sociální sítě, hodně jednoduchý. Nechci a nebudu se pouštět do politiky nebo dokonce do filosofie informací. Ale rád bych upozornil, že i ve vědě je možno potkávat falešné informace a jako klimatolog s nimi mám mnohaleté zkušenosti. Nejde totiž o nic nového, jen je to dnes všechno podstatně jednodušší. Hlavně proto, že jsme většinově líní nebo neschopní si ověřovat informace. Je pro nás důležitější kdo co píše, než co kdo píše.
Moje první reálná odborná zkušenost s „fake news“ je z 18. ledna 2008, kdy šéf CEPu Petr Mach (dnes europoslanec) zveřejnil na aktualne.cz blog „Růst globální teploty se v 21. století zastavil“. To byla typická ukázka manipulace s daty s cílem přesvědčit veřejnost o „své“ pravdě. Text už je bohužel někde archivován, ale byl úplně stejně nesmyslný, jako moje reakce na něj (Pád českého akciového trhu v roce 2008 byla definitivní). Dodnes jsem na tento svůj nápad pyšný – hodně lidí kolem mne pochopilo, v čem je problém, když ekonomové a prezidenti fušují do klimatologie.
V klimatologii jsou však důležitější falešnosti. Už mnoho let se různě objevují informace, že změna klimatu vždy byla a i dnes je způsobena kolísáním sluneční aktivity. Ve zprávách IPCC existují stovky odkazů na kvalitní vědecké články, které vliv sluneční činnosti nijak nezpochybňují, ale dokazují, že začínají ve vývoji klimatu převládat jiné vlivy (např. emise skleníkových plynů nebo změny ve využívání půdy). Přesto můžeme často číst, že klimatologové zpochybňují vliv slunce, což žádný klimatolog nedělá. I když je to dávno vyvrácený mýtus, pořád v mediálním světě žije. Například se v roce 2014 odkazoval na čínské vědce (ZDE). V tomto článku je dokonce znovu (po kolikáté už?) zopakován nesmysl, o tvrzení IPCC, že antropogenní emise skleníkových plynů jsou zodpovědné za více než 90 % oteplení v posledních 50. letech. Toto tvrzení nikdy nebylo nikým doloženo a ani být nemůže, protože to nikdo v IPCC zprávách nemůže najít.
Zajímavé „fake news“ se šíří kolem „zpomalení“ růstu globální teploty na začátku tohoto století. Pokud budeme problém analyzovat klimatologicky zcela správně a trendové charakteristiky počítat minimálně z 30letých řad měření, pak žádné zpomalení nenalezneme. Nebudeme-li takto striktně rigidní musíme připustit, že ke zpomalení došlo. Odborná diskuse se vedla a vede o míře této rigidnosti. Pro mě je důležité, že IPCC v roce 2013 toto zpomalení uznal a zajímavá diskuse se o něm objevila i v Nature v březnu 2016. Podstata falešných zpráv souvisejících s tímto problémem je však jinde. Některé zdroje považují (považovaly) toto zpomalení za důkaz, že změna klimatu skončila (viz např. výše citovaný Mach), na což i někteří klimatologové reagovali tvrzením, že k žádnému zpomalení nedošlo. Oba přístupy lze označit za „fake news“.
Zcela běžnou a pravidelně se opakující falešnou zprávou jsou reakce na intenzívní sněžení nebo silné mrazy typu „a tady máte to oteplování“. Někteří komentátoři nechtějí pochopit, že změna klimatu neznamená konec sněžení nebo mrazů. Znamená, že se mrazy a sníh nevyskytují a v následujících letech nebudou vyskytovat tak často, jak jsme byli zvyklí, ale mohou být extrémnější. Začíná se ukazovat, že změny energetické bilance v Arktidě související s odtáváním mořského ledu ovlivňují tzv. jet stream tak, že může prodlužovat vpády studeného nebo naopak teplého vzduchu do mírných šířek (viz např. ZDE). Úplným evergreenem je zesměšňování klimatologů, kteří zvyšující se rozlohu plovoucího ledu kolem Antarktidy zdůvodňují oteplováním. A přitom to souvisí se základní fyzikou změn skupenství vody – voda z odtávajícího pevninského ledovce v Antarktidě ředí slanou vodu v přilehlém oceánu, která poté snadněji zamrzá. Holt, procesy v atmosféře a hydrosféře jsou složité.
Přeborníkem ve vypouštění klimatických „fake news“ u nás je Vítězslav Kremlík, jehož nejčastějším argumentem je srovnávání globálních teplotních řad (např. GISS) s údaji získanými pomocí satelitních měření (např. RSS). Každému je přece zřejmé, že teplotní trendy u zemského povrchu a ve vertikálním profilu atmosférou budou jiné (viz ZDE). Pokud dám vedle sebe červené jablko a zelenou hrušku a řeknu „jablko je červené“ a „hruška je zelená“, těžko budete zkoumat, který z obou výroků je pravdivý.
Svým vlastním životem si žije tzv. Climategate – spousta podivných informací vyzobaných z kradených mailů, periodicky živených různými konspiračními weby (např. klimaskeptik.cz). Zpočátku jsem tomu vůbec nepřipisoval důležitost, protože se zásadně kradenými a anonymními informacemi nezabývám (i když jsem se zamyslel). Časem byly jednotlivé „případy“ z této aféry vyvráceny. To však většinou už nikoho nezajímá. Špína ulpěla a „fake news“ tak splnily svůj účel.
Před pár dny jsem si přečetl, že v USA klimatologové mohutně zálohují různé klimatické databáze, protože mají obavy z nově nastupující vládní garnitury (Scientists Racing to Archive Climate Data Before Denier-in-Chief Trump Takes Office). To také považuji za „fake news“. Nedovedu si představit, že by v dnešní době chtěl někdo mazat nebo měnit pracně vniklé a shromážděné informace. I člověk, který změnu klimatu považuje za čínský hoax si jistě váží peněz, které byly a jsou do klimatických databází investovány.
Bohužel se na produkci falešných zpráv někdy podílejí i vysoce postavení jedinci, kteří by o klimatologii měli něco vědět. Například v roce 2007 šéf IPCC Pachauri prohlásil, že máme posledních 5 let do katastrofy a klimatického rozvratu. Uplynulo téměř 10 let, a přestože se klima nechová zcela standardně, katastrofou a rozvratem bych to nenazval. V roce 2012 mě překvapil titulek „Do čtyř let bude Arktida bez ledu. Na Evropu to bude mít nepředstavitelný dopad“ v prestižním časopise National Geographic, ve kterém profesor Peter Wadhams z Cambridge předpověděl, že led z Arktidy úplně zmizí někdy v letech 2015-2016. Roky 2014 a 2015 byly globálně nejteplejší v historii měření, ale led z Arktidy nezmizel. Zatím.
Produkce falešných zpráv je realitou dneška. Pokud to někdo dělá úmyslně a se záměrem ovlivnit uvažování veřejnosti, popřípadě získat z toho nějaký prospěch (například zvýšit čtenost nějakého serveru), je to zavrženíhodné. Ale nic s tím neuděláme.
Moje první reálná odborná zkušenost s „fake news“ je z 18. ledna 2008, kdy šéf CEPu Petr Mach (dnes europoslanec) zveřejnil na aktualne.cz blog „Růst globální teploty se v 21. století zastavil“. To byla typická ukázka manipulace s daty s cílem přesvědčit veřejnost o „své“ pravdě. Text už je bohužel někde archivován, ale byl úplně stejně nesmyslný, jako moje reakce na něj (Pád českého akciového trhu v roce 2008 byla definitivní). Dodnes jsem na tento svůj nápad pyšný – hodně lidí kolem mne pochopilo, v čem je problém, když ekonomové a prezidenti fušují do klimatologie.
V klimatologii jsou však důležitější falešnosti. Už mnoho let se různě objevují informace, že změna klimatu vždy byla a i dnes je způsobena kolísáním sluneční aktivity. Ve zprávách IPCC existují stovky odkazů na kvalitní vědecké články, které vliv sluneční činnosti nijak nezpochybňují, ale dokazují, že začínají ve vývoji klimatu převládat jiné vlivy (např. emise skleníkových plynů nebo změny ve využívání půdy). Přesto můžeme často číst, že klimatologové zpochybňují vliv slunce, což žádný klimatolog nedělá. I když je to dávno vyvrácený mýtus, pořád v mediálním světě žije. Například se v roce 2014 odkazoval na čínské vědce (ZDE). V tomto článku je dokonce znovu (po kolikáté už?) zopakován nesmysl, o tvrzení IPCC, že antropogenní emise skleníkových plynů jsou zodpovědné za více než 90 % oteplení v posledních 50. letech. Toto tvrzení nikdy nebylo nikým doloženo a ani být nemůže, protože to nikdo v IPCC zprávách nemůže najít.
Zajímavé „fake news“ se šíří kolem „zpomalení“ růstu globální teploty na začátku tohoto století. Pokud budeme problém analyzovat klimatologicky zcela správně a trendové charakteristiky počítat minimálně z 30letých řad měření, pak žádné zpomalení nenalezneme. Nebudeme-li takto striktně rigidní musíme připustit, že ke zpomalení došlo. Odborná diskuse se vedla a vede o míře této rigidnosti. Pro mě je důležité, že IPCC v roce 2013 toto zpomalení uznal a zajímavá diskuse se o něm objevila i v Nature v březnu 2016. Podstata falešných zpráv souvisejících s tímto problémem je však jinde. Některé zdroje považují (považovaly) toto zpomalení za důkaz, že změna klimatu skončila (viz např. výše citovaný Mach), na což i někteří klimatologové reagovali tvrzením, že k žádnému zpomalení nedošlo. Oba přístupy lze označit za „fake news“.
Zcela běžnou a pravidelně se opakující falešnou zprávou jsou reakce na intenzívní sněžení nebo silné mrazy typu „a tady máte to oteplování“. Někteří komentátoři nechtějí pochopit, že změna klimatu neznamená konec sněžení nebo mrazů. Znamená, že se mrazy a sníh nevyskytují a v následujících letech nebudou vyskytovat tak často, jak jsme byli zvyklí, ale mohou být extrémnější. Začíná se ukazovat, že změny energetické bilance v Arktidě související s odtáváním mořského ledu ovlivňují tzv. jet stream tak, že může prodlužovat vpády studeného nebo naopak teplého vzduchu do mírných šířek (viz např. ZDE). Úplným evergreenem je zesměšňování klimatologů, kteří zvyšující se rozlohu plovoucího ledu kolem Antarktidy zdůvodňují oteplováním. A přitom to souvisí se základní fyzikou změn skupenství vody – voda z odtávajícího pevninského ledovce v Antarktidě ředí slanou vodu v přilehlém oceánu, která poté snadněji zamrzá. Holt, procesy v atmosféře a hydrosféře jsou složité.
Přeborníkem ve vypouštění klimatických „fake news“ u nás je Vítězslav Kremlík, jehož nejčastějším argumentem je srovnávání globálních teplotních řad (např. GISS) s údaji získanými pomocí satelitních měření (např. RSS). Každému je přece zřejmé, že teplotní trendy u zemského povrchu a ve vertikálním profilu atmosférou budou jiné (viz ZDE). Pokud dám vedle sebe červené jablko a zelenou hrušku a řeknu „jablko je červené“ a „hruška je zelená“, těžko budete zkoumat, který z obou výroků je pravdivý.
Svým vlastním životem si žije tzv. Climategate – spousta podivných informací vyzobaných z kradených mailů, periodicky živených různými konspiračními weby (např. klimaskeptik.cz). Zpočátku jsem tomu vůbec nepřipisoval důležitost, protože se zásadně kradenými a anonymními informacemi nezabývám (i když jsem se zamyslel). Časem byly jednotlivé „případy“ z této aféry vyvráceny. To však většinou už nikoho nezajímá. Špína ulpěla a „fake news“ tak splnily svůj účel.
Před pár dny jsem si přečetl, že v USA klimatologové mohutně zálohují různé klimatické databáze, protože mají obavy z nově nastupující vládní garnitury (Scientists Racing to Archive Climate Data Before Denier-in-Chief Trump Takes Office). To také považuji za „fake news“. Nedovedu si představit, že by v dnešní době chtěl někdo mazat nebo měnit pracně vniklé a shromážděné informace. I člověk, který změnu klimatu považuje za čínský hoax si jistě váží peněz, které byly a jsou do klimatických databází investovány.
Bohužel se na produkci falešných zpráv někdy podílejí i vysoce postavení jedinci, kteří by o klimatologii měli něco vědět. Například v roce 2007 šéf IPCC Pachauri prohlásil, že máme posledních 5 let do katastrofy a klimatického rozvratu. Uplynulo téměř 10 let, a přestože se klima nechová zcela standardně, katastrofou a rozvratem bych to nenazval. V roce 2012 mě překvapil titulek „Do čtyř let bude Arktida bez ledu. Na Evropu to bude mít nepředstavitelný dopad“ v prestižním časopise National Geographic, ve kterém profesor Peter Wadhams z Cambridge předpověděl, že led z Arktidy úplně zmizí někdy v letech 2015-2016. Roky 2014 a 2015 byly globálně nejteplejší v historii měření, ale led z Arktidy nezmizel. Zatím.
Produkce falešných zpráv je realitou dneška. Pokud to někdo dělá úmyslně a se záměrem ovlivnit uvažování veřejnosti, popřípadě získat z toho nějaký prospěch (například zvýšit čtenost nějakého serveru), je to zavrženíhodné. Ale nic s tím neuděláme.