Pane redaktore Josefe Klímo,

po shlédnutí Vaší reportáže Soukromá dramata (27. 9. 2011 – Prima) s čistým svědomím a při plném vědomí prohlašuji, že jste mi při své návštěvě v IKEM lhal, vystříhané věty z mé odpovědi použil v jiném kontextu, než byly vysloveny a nakonec lhal ještě v závěrečném sdělení, že jsem Vám „mimo kameru řekl, že jsem se zmýlil.“ Nic takového jsem neřekl, vysvětlil jsem Vám, že své vyjádření jsem odesílal (po dovolené) se zpožděním.

Přišel jste a tvrdil jste, že se mne jdete zeptat na obecné principy hodnocení rizika pacienta, nikoliv na konkrétní případ. Z mých odpovědí jste ponechal torzo, navíc zdeformované. Zcela jste vypustil tu část, která pojednávala o tom, co všechno může mít vliv na zdraví či propuknutí ataky onemocnění a Vámi patřičně upravené odpovědi vsadil do svého příběhu jako jeho integrální část, jak se to Vám hodilo do krámu. Moje „pro a proti“ už se Vám nehodilo.

Po zásazích, kdy z natočeného materiálu zůstává asi desetina, by měla následovat autorizace. Také upozornění, kdy se pořad bude vysílat. Měl jsem za to, že jste slušný člověk (myslel jsem totiž, že se snažíte dobrat se pravdy). Je mi líto, že jsem se mýlil a nechal se tímto způsobem zneužít, nicméně děkuji Vám za poskytnutí cenné zkušenosti a poznatků o způsobech novinářské práce.