Tento stát má podivnou tradici odcházejících prezidentů. Kromě Václava Havla a Václava Klause, funkci opouštěli vesměs lidé zcela dementní a nepříčetní.

TGM se nechal zvolit po čtvrté na naléhání politiků s tím, že není nikdo, kdo by ho nahradil (hehe, čekalo se na Beneše) a byl si vědom své slabosti a krátce na to, s pravostrannou obrnou, patrnou již před zvolením, odstoupil. Beneš se po své první abdikaci 1938 v Londýně zhroutil a několik týdnů byl zcela neschopný a v roce 1947 profesor Maixner po jeho rozsáhlé mrtvici doporučoval jeho abdikaci. Tehdy snad paní Hana byla proti a v únoru 1948 byl Edvard Beneš zdravotní troskou navíc v rukou lékaře, který o jeho zdravotním stavu dával zprávy komunistům a Slánský vymýšlel taktiku, jak na něj.

Mezitím nešťastný Emil Hácha končil jako naprosto dementní nešťastník, který neudrží stolici a toho nemocného člověka pomstychtiví vítězové nechali zavřít do pankrácké věznice. Hácha se dodnes nedočkal rehabilitace!!

Gottwald s věčně hrozícím rizikem syfilitického aneurysmatu (v Moskvě v roce 1944 mu dávali dva roky naděje) a s tím, že byl věčně opilý, a to i poté, co obětoval své nejlepší kamarády stalinským čistkám, nebyl občas vůbec schopný odpovídat na telefony, natož stát u kormidla státu.

Antonín Novotný byl sice nějakým francouzským týdeníkem zvolen nejkrásnějším prezidentem Evropy, jeho IQ tehdy neměřili. Generál Svoboda, naděje obrodného procesu, vyhlásil nakonec po vzoru krále Ubu válku Polsku a byl tiše sesazen.

Jeho nástupce už byl alkoholem natolik zmožen, že to všechno pustil osudu.

Jednání našeho prezidenta vzbuzuje pochybnosti. Jako každý státní úředník by měl být vyšetřen důvěryhodným konziliem odborníků, nakolik je schopen vykonávat svou funkci. Neměli bychom zapomenout, že je vrchním velitelem armády! A vojáci snad mají nějaké předpisy, které pomáhají zabránit rozkazům typu: Uvařit menáž a pochodem na Sokal.

Doporučuju na tohle téma vypsat petici.