Étos nebo ethos znamená ideální celek principů, jimiž se lidé ve společnosti mají řídit. Etos našich zlodějů spočívá ve řvaní: Chyťte zloděje.

Na konci šedesátých a na počátku sedmdesátých let, dokud ještě existovala v Ústavu výživy lidu (posléze IKEM) skupina terénního výzkumu, mi bylo dopřáno zúčastnit se výzkumu stravování na nočních směnách spojených s beznadějnými pokusy o jeho vylepšení (čili optimalizaci, učeně a vznešeně řečeno hantýrkou výzkumných úkolů té které pětiletky).

Marnost našeho počínání, včetně osvěty, jsem si uvědomil v horkém provozu bývalé Ringhofferovky na Smíchově. Pracující doháněli tekutiny osmistupňovým plzeňským pivem. Po dvou nocích vyplněných snahou nahradit je minerálkou, mi prozradil dílovedoucí: Doktore, tu minerálku tu nikdo pít nebude. Franta řekl, že je po ní impotence. A bylo jasno! Dodnes si tak počínají svérázní proroci, kteří nejlépe vědí, že očkování škodí.

Vedoucí terénní skupiny, kolegyně Jarka, měla talent na volbu těch nejsmradlavějších provozů. Jedním z nich byla SETUZA daleko na severu. Vraceli jsme se po noční na vlak do Prahy a stoupli si ukázněně k okénku nádražního bufetu. Jarka dostala svou kávu a s nechutí hlásila: Tam je rum! No jasně, řekla prodavačka, když ho nechcete, musíte říct KAFE BEZ.

Pomazánkové máslo se nestane másle, a usvědčený zloděj se nestane poctivým občanem, byť takové věci patří k místním zvykům. Dokud Janošík bude národním oslavovaným hrdinou, nikoliv lupičem, je slovenský import znovu o moc usilujícího estébáka jen dalším obohacením socialistického zvyku vyjádřeného heslem: Kdo nekrade, okrádá rodinu. Proto nemáme rádi Evropu! Mluví proti našim zvyklostem.

Václav Krása je nebezpečím pro zdravotně postižené. Místo aby nějakým způsobem reagoval na svou chybu ve věci pořadu ČT Infiltrace, kde se zastával ještě včera podvodníků škodících postiženým dětem, vyhlašuje boj proti Pirátům, potažmo Evropě.

Přistěhovalec ze Slovenska, který je prokazatelně ve střetu zájmů, odvrací nebezpečí tím, že bojuje proti přistěhovalcům. Jeho vláda se pokusila ukrást část peněz z veřejných sbírek, bohudík se zavčas na tuhle nehoráznost upozornilo.

O tempora, o mores! Tak volal Cicero proti Caligulovi. Přitom Caligula přivedl do senátu jen koně, nikoliv voly, ani jiný skot a brav.