Slunce pronikalo korunami mohutných stromů a jeho paprsky vytvářely šálivé obrazce světla a stínu na pralesním podrostu. Právě v něm se s nastraženýma ušima ukrývalo prase a napjatě sledovalo pohyb jakéhosi zvířete, které se nezadržitelně blížilo. Prase se přikrčilo ještě víc, a když se zvíře přiblížilo na dosah, vyrazilo.
Minulý týždeň som sa takto k večeru vybral na prechádzku po sídlisku, kde bývam. Je to našťastie jedno z mála socialistických sídlisk, kde je, dá sa povedať, všetko, čo človek potrebuje k aspoň akému takému zmysluplnšiemu životu. Bloky (králikárne) nie sú postavené veľmi nahusto, medzi blokmi je dostatok zelene, blízko sú lesíky, z obidvoch strán rieky pretekajúcej sídliskom sú na upravených brehoch chodníky pre peších i samostatné a vyznačené chodníky (cestičky) pre cyklistov i korčuliarov.
„A nyní přichází rozhodující chvíle,“ pravil velebně Pánbůh právě stvořeným němým tvářím. Pak sáhl jen tak před sebe, a kde se vzal, tu se vzal, objevil se v ruce Pánaboha objemný plátěný pytel. „V tomto pytli v mojí ruce, “ pokračoval ve výkladu Pánbůh a pro názornost na pytel volnou rukou ukázal, „jsou všechny vaše charakteristické vlastnosti. Bude se losovat, každý si vytáhne jednu. Netlačte se, na každého se dostane.“
V den výročí smrti sv. Františka z Assisi, 4. října 2008, vyhlásila soutěžní komise vítěze ceny Nadace Frate Sole z Pávie o nejlepší křesťanskou architekturu postavenou v posledních deseti letech. Nadace byla založena františkánem Constantinem Ruggeri, duchovním a umělcem a ceny uděluje jednou za čtyři roky. Letos bylo posuzováno 57 prací z pěti kontinentů, vítězem se stal John Pawson s projektem kláštera Nový Dvůr u Teplé.
Volby do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily před dvěma lety, byly v mnoha ohledech přelomové. Především u nás došlo zásluhou ČSSD k masivnějšímu používání marketingových metod v kampaních a posílení dvou nejsilnějších stran. ČSSD a ODS získaly dohromady poprvé více než tři čtvrtiny mandátů, o polovinu se snížil počet propadlých hlasů, a to na pouhých šest procent. Voliči nechtěli riskovat, protože v sázce bylo opravdu hodně: zdravotnická a důchodová reforma, daňové úpravy a možná radikální změna sociální situace.
Ze všech reklamních ploch, nároží, sloupů veřejného osvětlení a dalších možných i nemožných míst na nás shlížejí ti, kteří se touží stát našimi zástupci. A slibují! Je to až protivné, ale dá se to přežít. Také mítinky na náměstích jsou milým zpestřením všedních dnů.
Jednou za čas se v našich sdělovacích prostředcích (převážně v televizi) objeví zpráva o tom, že nějaký vykuk opět okradl důvěřivého důchodce. Nejspíš bych tomu nevěnoval zvláštní pozornost. Včera jsem si ale na on-line diskusi přečetl jeden příspěvek ke zprávě o rozhodnutí vlády, týkající se úpravy důchodů od 1. 1. 2009. Ten mladý člověk (možná se mýlím, ale spíš ne) se vyjádřil v tom smyslu, že on by důchodcům na.ral!
Brambory vařím ve slupce,
šetřím v nich vitamíny,
na slunci zuří erupce,
už se mi sbíhaj sliny.
V roce 1992 politická reprezentace budoucí České republiky rozhodla, že Česko bude mít dvoukomorový parlament, přičemž do Poslanecké sněmovny se bude volit podle zásad poměrného zastoupení, zatímco do Senátu podle zásad většinového systému (Ústava ČR, čl. 18).
V dobách, kdy Honzové chodili do světa na zkušenou, jeden z nich zabloudil v temném lese. U malé tůňky s rákosím, kde rostly nejvyšší stromy, se rozhodl, že na nějaký vyleze a zjistí, kudy by se měl ubírat dál. Odložil plátěný uzlík s buchtami, který dostal doma na cestu, a vyšplhal do koruny mohutného dubu. Když zjistil, co potřeboval, slezl dolů a chtěl si vzít uzlík a pokračovat v cestě. Ale co to? Na uzlíku seděla bradavičnatá ropucha a odmítala jej vydat.
Otevře-li dnes člověk noviny na stránkách hospodářské sekce nebo pustí-li si televizi, zrovna když mluvící hlava nějakého mladíka z té či oné analytické organizace znuděně vypráví divákům svou verzi příběhu o finanční krizi, může snadno nabýt dojmu, že tady v Čechách vnímáme dění ve světě asi jako diváci v kině, kteří za spokojeného chroustání popkornu přihlížejí tomu, jak se k nim na plátně řítí vlak.