Je to další šok, a těch je v posledních dnech už moc. Po jadrném náčelníkovu pomocníkovi a pozdějším hradním ochránci Tondovi Maněnovi, Miloši Formanovi či Jardovi „Prdelínovi“ Havelkovi z undergroundového kmene, v pondělí večer odešel náš festivalový fotograf Jiří Jahoda. Pozemskou planetu opustil v klidu domova, s rodinou a synem Martinem koštovali rumy, dopřával si vše dobré a do posledních chvil s ním prý byla legrace.
Pokud je mi známo, tak v žádné jiné evropské zemi s výjimkou Islandu a České republiky se pirátské hnutí zatím nedostalo do parlamentu. Co si o tom myslet? Osobně se domnívám, že jsme s nimi Evropu nepředběhli, spíše naopak. Jejich provokativní název je zřejmě mnohoznačný, ale když se řekne pirát, tak mně osobně se vybaví hlavně lidé, kteří loupí a vraždí. Každý si z nich samozřejmě vezme to své, já ale vnímám piráty hlavně jako poněkud samoúčelné rebely. Ano, loď jménem Česká republika najela na mělčinu a piráti byli poblíž a trochu toho zneužili. Sice nejsou chamtiví a zákeřní jako jejich silnější konkurent plující a drancující pod vlajkou Agrofertu, ale v něčem jsou nebezpeční také.
Když poprvé vejdete do Baziliky svatého Petra v Římě, stavba vás ohromí svou velkorysostí. Na první dojem vás praští mezi oči, zatají se vám dech. Můžete tady strávit hodiny. Zaklonit hlavu a nechat se unášet monumentální architekturou nebo tiše postát před Michalangelovou pietou. Až, nakonec jako vždy, začnete sledovat lidi. Jak vcházejí do chrámu, jejich první reakce a výrazy ve tváři. Otevřou se dveře a vchází mladá žena s latinskoamerickými rysy. Ve tváři směs úžasu a dojetí. Zavzlyká. Pokřižuje se. Náhle začne pracovat vaše fantazie. Odkud asi je? Z Mexika? Argentiny? Nebo už se narodila v Texasu v rodině přistěhovalců? Každopádně je z křesťanské věřící rodiny a návštěva Říma pro ní hodně znamená. Nejspíš je tady poprvé. V dlouhé paměti její rodiny je první generace, které se to podařilo. Bude hodně fotit. Její rodiče si takovou cestu ještě dovolit nemohli, ale našetřili jí na studia. Teď pracuje jako advokátka v nějakém velkém městě někde mezi Ohňovou zemí a Aljaškou. Je jedno kde. Vždyť cestování je tak snadné. Jednou možná koupí letenku do Říma i svým rodičům. I pro ně bude návštěva svatého města životní zážitek.