Vesmírná turistika je „ta příští velká věc“ už aspoň deset let. Jak ale všechny společnosti chystající lety do vesmíru oznamují, odkládají a znovu oznamují začátek svého provozu, očekávání veřejnosti tak trochu chladnou.

Jeden americký zpravodajský portál okomentoval minulý měsíc dost negativně rozhodnutí společnosti XCOR, propagovat své služby skrz kosmetickou značku AXE. Vesmírná turistika se podle tohoto plátku stává pasé ještě před tím, než vůbec začala. Nechat se propagovat výrobcem levné kosmetiky je totiž prý jasným důkazem toho, že už vážně nejste „Cool.“

Možná proto, aby dokázal, že vesmírná turistika skutečně je „ta příští velká věc,“ kterou se navíc intenzivně zabývá světová odborná komunita v oblasti pojišťení, medicíny, legislativy i businessu, uspořádal Mezinárodní institut pro komercialiazaci vesmíru 1. února 2013 jednodenní workshop v Londýně. Datum vskutku příhodné, protože právě na 1. února 2013 připadlo desetileté výročí tragické havárie raketoplánu Columbia. A otázka, co první podobná tragédie soukromého sub-orbitálního letounu udělá s teprve se rodícím odvětvím očividně vyvolala velký zájem účastníků.

Že většina zúčastněných patří do kategorie vesmírných nadšenců bylo jasné už od začátku, když Angie Buckley, děkanka Mezinárodní vesmírné univerzity ve Štrasburku, prohlásila: „Kdo z nás by nechtěl letět, kdyby měl tu možnost,“ načež většina zúčastněných začala entuziasticky kývat a mručet na souhlas.

15 mrtvých na 1000 letů

Jenže ona to není jen nevinná pohádková fantazie o cestě ke hvězdám, pozorování Země ze stokilometrové výšky a několika minutách poletování ve stavu bez tíže. Ono to má svá rizika - pro vesmírné podnikatele, že zkrachují dřív, než svá letadla dotáhnou do konce, že nenajdou dostatek zájemců, že bude poruch víc, než se potenciálním zájemcům bude líbit. Má to rizika i pro ty na zemi - že jim havarovaný vesmírný tryskáč spadne na hlavu a má to rizika samozřejmě pro natěšené vesmírné turisty, že budou zrovna v tom letadle padajícím na něčí hlavu.

Pokud se údaje o množství tragických havárií na 1000 letů, ke kterým došlo v rámci národních kosmických programů jednotlivých států, vztáhnou na soukromé sub-orbitální lety, vychází děsivá prognóza. Bude-li skutečně létat ročně 700 turistů jak plánují provozovatelé, může z nich v prvních letech tento „výlet života“ nepřežít několik desítek. Technologie je zkrátka nová a nevyzkoušená. V počátcích letectví se také padalo a umíralo.

Na vlastní nebezpečí

Excentričtí milionáři mohou ochotně přijmout jakékoliv riziko výměnou za příslib prvenství při tomto „mimozemském dobrodružství.“ Pokud ale rodící se odvětví sub-orbitálních letů chce vzkvétat a nezvadnout hned po té, co se do kosmu podívá bandička závislých na adrenalinu z řad superboháčů, bude muset nabídnout konzervativnějším klientům aspoň nějaké záruky. A není pochyb o tom, že taková pojistka pro první space turisty bude pěkně drahá.

Legislativa Spojených států amerických vyžaduje od účastníků soukromých vesmírných letů, aby podepsali informovaný souhlas, ve kterém potvrzují, že si jsou vědomi všech rizik a přijímají je. Jinými slovy, že letí na vlastní nebezpečí. Americký kongres dokonce vydal výslovné vyjádření, že vesmírný turismus je „doménou vizionářů, odvážlivců a dobrodruhů, kteří budou létat na vlastní nebezpečí a nejsou oprávněni očekávat jakékoliv záruky od vlády Spojených států amerických.“

Jak ale zmínil jeden z účastníků londýnksého workshopu, dá se jen těžko předpokládat, že tyto informované souhlasy budou mít nějakou váhu v americké společnosti posedlé žalobami všech za všechno. Mnoho ziskuchtivých právníků by se s největší pravděpodobností vrhlo na nešťastnou vdovu po kosmickém nebožtíkovi s příslibem získání milionového odškodnění od provozovatele vesmírných letů v soudním procesu i přes onen informovaný souhlas. A mnozí by nejspíš uspěli.

Ještě překvapivější je, že americká vláda je ochotná sdílet rizika s provozovateli sub-orbitálních letů tím, že ručí za škody způsobené třetím osobám. Samotný platící účastník takového letu ale za takové škody třetím osobám ručí sám. V praxi si to lze zřejmě představit tak, že pokud mrtvola vesmírného turisty řítící se vzduchem po explozi sub-orbitálního letounu, dopadne na automobil patřící třetí osobě, rodina onoho nebožtíká bude muset kromě pohřbu zaplatit ještě za opravu cizího auta.

Kdo je dost fit?

Francouzský lékař Bernard Comet vyjádřil na workshopu své přesvědčení, že současná kosmická medicína nemá k dispozici dostatek vědomostí, aby mohla zodpovědně zhodnotit možné dopady stavu bez tíže a silného přetížení během letu na lidské zdraví. Laik se musí ptát, jak je tedy možné, že obě průkopnické firmy na poli sub-orbitálních letů – XCOR a Virgin Galactic - už prodali několik stovek lístků.

Žádné platné předpisu pro zdravotní screening adeptů kosmické turistiky zatím neexistují. Lékařská vyšetření mají podle současných marketingových plánů být součástí čtyřdenního tréninku před samotným sub-orbitálním letem. Otázkou je, jestli turista vyřazený z letu ze zdravotních důvodů bude mít nárok na plné vrácení již zaplacené letenky v hodnotě dvou set tisíc amerických dolarů. Neméně překvapivý je v tomto směru i fakt, že letenku u společnosti Virgin Galactic má podle dostupných informací zajištěnou i těžce fyzicky postižený fyzik Stephen Hawking.

Pojistka pro hazardéry

Londýnského workshopu o rizicích vesmírné turistiky se zúčastnili dva budoucí sub-orbitální turisté. Dánský milionář a podnikatel Per Wimmer a britský astronom Nigel Henbest. Wimmer, který se chystá letět se společností Xcor, i Henbest, který má v kapse letenku od Virgin Galactic, shodně vyjádřili, že od vysněného cíle je nemůže odradit žádné riziko. I když Henbest byl trochu zaskočen poté, co mu jeden z přítomných analytiků objasnil, že k tragickým nehodám většinou nedochází během prvních letů, ale tehdy, když se všichni domnívají, že už to mají v malíčku.

Když Nigel Henbest počká pár let, možná mu světové pojišťovny dokáží aspoň nabídnout vhodnou pojistiku. Vesmírní podnikatelé by se kromě excentrických milionářů prý měly soustředit i na jiné služby - nabídnout svá letadla k ultrarychlým mezikontinentálním letům nebo pro vědecké experimenty. Koneckonců za rozvojem masové letecké dopravy také nestáli první nadšenci, ale možnost využití letadel pro rychlé doručování poštovních zásilek.

Regiony, kde mají v budoucnu vzniknout soukromé kosmodromy, si slibují, že to u nich trochu ožije, že nové atrakce přitáhnou návštěvníky a na celém bláznivém podniku tak něco vydělají i obyčejní smrtelníci.

V letošním roce by podle informací zvěřejněných před několika měsíci měl na první let s Virgin Galactic vyrazit zakladatel společnosti – miliardář Richard Branson – a jeho rodina. Komerční lety Virgin plánuje od příštího roku. Ve stejném roce chce odstartovat i konkurenční Xcor, který nabízí 21 letenek vítězům soutěže propagující kosmetickou značku Axe v 60 zemích světa.