Reforma v kostce: výhody a nevýhody

O reformě toho již bylo napsáno dost a často z toho jde trošku hlava kolem. Chtěl jsem proto přehledným a stručným způsobem shrnout hlavní výhody a nevýhody reformy. Tímto (hrubým!) náčrtem pochopitelně spíše otvírám širší diskusi všech čtenářů blogů či bloggerů samotných než abych zde prezentoval jakýsi finální seznam výhod či nevýhod. Od toho koneckonců blogy jsou, ne?

Tedy: ať jste profesionální či hospodský analytik či analytička (hospodští tomu obyčejně rozumějí lépe), malý či velký reformátor nebo pokud je vaším koníčkem propočítávání daní po nocích - tento prostor budiž (plodnou a dynamickou) platformou pro diskusi nad výhodami a nevýhodami daňových změn navrhovaných vládou na příští rok.

Podnětné nápady ohledne výhod a nevýhod plánovaných daňových změn budu pravidelně přidávat do hlavního argumentáře. Těším se na spolupráci.

Nuže počáteční výkop:

VÝHODY:

• Snížení daňové progrese
• Snížení firemních daní
• Přenesení daňového břemene z přímých daní na daně nepřímé
• Motivační daňová úleva pro nízko-příjmové skupiny
• Výrazná daňová úspora pro vysoko-příjmové jedince
• Stropy na pojistném zatraktivní ČR pro vysoce postavené manažery
• Změny pravděpodobně budou mít mírně pro-růstový impuls
• V delším období by na této změně měla vydělat i střední třída formou vyššího růstu reálných mezd
• Sblížení sazeb DPH
• Další zvýhodnění rodin s dětmi
• Zbrzdění nárůstu mandatorních výdajů předvolebního balíčku z roku 2006
• Změny se týkají i výdajové stránky
• Uvádění „superhrubé mzdy“ na výplatní pásce zvýší transparentnost daní a pojistného


NEVÝHODY:

• Tuto reformu v krátkém období na svých bedrech ponese střední třída
• Nárůst snížené sazby DPH povede k mírnému nárůstu cen, což vyvolá inflaci
• Reforma neadresuje nejpalčivější problémy naší ekonomiky, totiž problematiku starobních důchodů a z ní plynoucí výši pojistného.
• Daňové změny nebudou výhodné pro střední třídu nebo plátce kteří si uplatňují daňové odpisy (úroky z hypotéky, důchodové spoření, životní pojištění). Někteří z nich si navrhovanými změnami výrazně pohorší.
• Změny nezjednodušuje správu ani výběr daní.
• Reforma nesjednocuje platby pojistného a daní – i nadále bude třeba na každou daň či kvazi-daň komunikovat s jiným úřadem, vyplňovat jiný formulář a zaměstnávat zbytečný počet úředníků.
• Plánované změny u firemního zdanění jsou nejasné
• Navázání základu daně u fyzických osob na „superhrubou“ mzdu je nestandardní a tato úprava má na svědomí zrychlenou daňovou regresi u lidí s příjmem nad 80 tisíc korun.
• Změny na výdajové stránce nejsou dostatečně razantní

Nové daně a co za ně...

Vážení a drazí příznivci či odpůrci změn, konzervativní reformátoři či prostí daňoví plátci,

nemá cenu si to nějak komplikovat či zastírat: koho nebaví počítání daní dlouho do noci a kdo netráví hodiny na telefonu diskusí s kamarády o tom, zda a jak moc věří v zázračnou moc lafferova efektu - pro ty z Vás, kteří jste si v životě vybrali svatější a bohulibější práci než kvaltování stavu ekonomického: pro Vás mám několik návrhů:

Více »

smutný epilog elitnímu CzechInvestu

Před několika lety jsme ještě s několika lidmi na zakázku Americké obchodní komory psali dvě případové studie na "excellence in government sector." Případové studie jsme psali v úzké spolupráci s prestižní Harvardovou univerzitou, tedy univerzitou, která celé své vyučování staví na případových studiích, které bere z celého světa. Volí si buď vynikající nebo zastrašující příklady a ty se pak se studenty rozebírají a učí tím, že si studenti vyzkoušejí být v kůži hlavního aktéra dané problematiky. Americká obchodní komora pak tyto případové studie po několik let používala pro trénování elitních českých úředníků.

Obě tyto případové studie jsme psali na CzechInvest - jako na zcela excelující státní organizaci, která se vymykala běžnému českému úřednickému patosu a která byla považována za elitní úřednický útvar jak ostatními úředníky tak podnikatelskou sférou. A právě kvůli této prestiži se na CzechInvest hlásili čerství absolventi, kteří uměli několik jazyků a orientovali se v terénu: dokázali vyjednávat jak ze státem a jeho aparátem tak s nejvyššími představiteli soukromého sektoru, kteří v ČR plánovali svou investici nebo zde již podnikali. Přestože to nebylo přímo v popisu práce, CzechInvest se stal jakýmsi obhájcem podnikatelské sféry a jeho zastáncem. Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí vznikla na popud CzechInvestu, zákon o bankrotech rovněž a tak dále.

Jinými slovy v CzechInvestu pracovali na plné vysazení lidé, kteří by za jiných okolností rychle odešli do soukromého sektoru - dělat sice možná méně zajímavou o to ale lépe placenou práci. A stát by se opět potýkal s problémem jak nalákat do svých služeb šikovné a vzdělané lidi.

Koneckonců i díky mezinárodně nesporně vynikajícím výsledkům CzechInvestu se podařilo do ČR přivábit tolik zahraničních investic, na kterých je de facto (spolu s exportem) postaveny náš současný hospodářský růst.

Není tedy nutno poznamenávat, že nedávným necitlivým řezem ve vedení CzechInvestu došlo k podříznutí větve, která byla a je stěžejní pro celou ekonomiku a fungovala sice nikoli zcela bez chyb, ale vždy o násobek lépe než ostatní státní organizace.

A ještě jedna poznámka: právě předminulý týden jsem se svými studenty dokončil ony dvě případové studie a jeden z nejhlavnějších závěrů bylo, ze se elitnímu CzechInvestu podařilo držet se na hony daleko vratkým politickým náladám, vlivům a stranické cirkulaci. Politici (ať už byli jací chtěli) s ním žili ve vzájemné symbióze a navzájem si neškodili. Náměstci se měnili dle politického klíče, ale CzechInvest byl ponecháván v klidu. A to právě proto, že dobře fungoval. A dobře fungoval také kvůli tomu, že jej vedli lidé profesionální a nikoli politicky dosazení.

Myslím, že smutný konec elitní státní organizace situace si téměř žadoní o epilogovou případovou studii. O tom, jak se dá jedním politickým rozmarem zbořit něco, co se léta stavělo, dobře fungovalo a co bylo mezinárodním příkladem elitní organizace.

Oblíbené

Wikipedia.com

Economist.com
Eurostat: zde
Financial Times
Reuters
Aktuálně.cz

ihned.cz
DShort

Clovek v tisni
Forum 2000
NERV
Slunecnice

O autorovi

Tomáš Sedláček je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla a v letech 2004-2005 jako poradce ministra financí. Přednáší filozofii a ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality na FSV UK a hostuje na dalších univerzitách. Je stipendistou Yale University. Ze všeho nejraději jezdí na kole (nejrychlejší dopravní prostředek v centru prahy) a lyžuje.