Další pokračování jakéhokoli filmu představuje vždy oříšek. Párkrát se to ale povedlo (Hvězdné války, Vetřelci, Matrix, Pán prstenů). Otázka je, zda se to může povést i v případě poradních sborů. Třeba NERVu

Právě dnes se přitom má obnovený NERV dočkat pokračování. Imperativ doby je ale jiný než před rokem: krize se, zdá se, přestěhovala z ekonomiky na rovinu státu. Pokud tedy v prvním poločase měl stát krvácet na úkor ekonomiky, dnes je situace přesně opačná. Pokud zpočátku byla pacientem ekonomika a doktorem stát, teď je pacientem stát a doktorem ekonomika.

Dobrá rada zadarmo

Vraťme se ale k NERVu. Proč by vlastně podobný poradní sbor nemohl fungovat nejen v případě ekonomiky, ale i kultury, dopravy, průmyslu, školství, zdravotnictví...? Proč vychováváme odborníky na slovo vzaté, pokud jich pak nedokážeme sami využít? Tak třeba v kultuře se roky umělci nebo lidé z kulturního průmyslu hádají se svým ministrem - proč je nepřizvat k rozhodovacímu stolu? Politici přece nemusí v žádném případě být experty na dané téma: jen se jimi musí umět obklopit.

Ministr má přijít s vizí, politickým mandátem, odolností vůči vlastnímu ministerstvu (které mu bude často tvrdit, že NIC nejde změnit) a pomocí diplomatické zkušeností danou vizi prosadit. Politik by pak měl umět sehnat nezávislé a apolitické odborníky, se kterými se poradí a kteří společnou vizi domyslí do konce. Politik holt má být profesionální politik - má umět mluvit s lidmi, být zvolen(a) a obhájit své názory.

Odpovědnost politika je jiná než odpovědnost expertů: politik má umět mimo jiné rozhodovat, což experti často neumí nebo umět nechtějí. Vlastní jim je spíše schopnost vypracovat různá řešení a domyslet jejich dopady. Takový NERV samotný nestál stát ani korunu - nikdo z ekonomů nebyl za svou roli placen a přesně tak to bylo i dobře. Nevyužít expertů, kteří jsou státu k dispozici, i na jiné oblasti, je do nebe volajícím hříchem.

Obzvlášť pokud tato vláda opravdu chce dělat reformy, bude potřebovat experty v daných oblastech: a jak lépe je získá, než když s nimi samotnými bude reformu připravovat?

Expert lepší lobbisty

Za prvé: více hlav více vymyslí.

Za druhé, je lépe dělat crash-testy uvnitř továrny (ministerstva), dokud je stále čas na opravy slabin než vypustit zákon (výrobek), který neprošel expertní oponenturou (výstupní zkouškou).

Za třetí, kdo jiný než experti se má podílet na tvorbě zákona pro dané oblasti? Jinak se každý ministr vystavuje nebezpečí, že se nechá přesvědčit nikoli experty, ale lobbisty. Jistě hrozí i nebezpečí, že se nechá zlobbovat expert, ale je mnohem menší.

Za čtvrté, změny by se neměly prosazovat silou, ale konsenzem.

Za páté, veřejnost bude mít v reformu větší důvěru, pokud vzejde z dílny nestranných odborníků.

Za šesté, experti si svou kritiku nechají přímo k jednacímu stolu a nebudou zákon kritizovat veřejně.

Neustále se hovoří o propojení soukromého sektoru s vědou. Je to určitě potřebné, ale proč nepropojit vědu i se sektorem veřejným? Pamatuji si, jak se osvědčili studenti, které jsem vládě a každému členovi NERVu nabídl. Mnoho z nich s experty spolupracuje dodnes a práce NERVu by bez nich byla mnohem složitější.

Práce nového NERVu již jistě nebude tak hektická, jaká čekala na jeho předchůdkyni - zato by mohla být systematičtější a dlouhodobější. Snad politikům, kteří všechno věděli nejlépe a obklopovali se maximálně tak lobbisty, odzvonilo.

Dobré věci pomůže rád každý. Už jen to, že kolem sebe dokáže shromáždit (a udržet!) odborníky, svědčí o jeho kvalitě. Pokud se odborníci naučí naslouchat sobě navzájem a politici jim, můžeme se těšit na lepší příští.

Psáno pro HN