Zase se to nějak nepovedlo. Ani na příští rok není rozpočet krásný, deficit se stále pohybuje (tak jako ve všech rozpočtech od roku 2004) kolem tří procent HDP. Reformy-nereformy, růst-nerůst, pravá-levá, krásná předsevzetí-nepředsevzetí deficit je stále víceméně stejný.

Rozpočet na rok 2008 je zajímavý jen tím, jak je fádní. Není v něm nic zázračného ani sympatického. Jedinou výjimku je pokles u výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Nečas se skutečně snaží a zaslouží si respekt, ovšem on sám rozpočet nespasí a ani jeho úspory rozpočet z hlubokých deficitů nevytrhnou.

Tento rozpočet měl zatáhnout záchrannou brzdu za nárůstem výdajů. Výsledek? Výdaje nadále rostou. Nikoliv sice tak rychle jako HDP, nicméně stále významně. Zajímavá perlička: za rok 2007 klesaly výdaje více, než se plánuje v „reformním“ rozpočtu na rok 2008. (Plánované výdaje v roce 2007 rostou o 2%, kdežto na rok 2008 mají růst o 6,4 procent!)

Další perličkou je, že se příští rok (paradoxně!) daně zvyšují. Stát vybere o 9,2% více na daních než letos (tedy více než nominální růst HDP). A i přes toto výrazné navýšení daní (daňová zátěž stoupne o 0,3% HDP) se nepodařilo sestavit rozpočet, který by byl bližší vyrovnanosti než ony tradičně-ustálená tři procenta v deficitu.

Jen tak pro představu, co toto zadlužování stojí: příští rok máme jen na splátkách dluhu platit 47 miliard korun. To je více než polovina celého schodku státního rozpočtu a je to ekvivalent 1,24% HDP. Řečeno selsky, každý obyvatel včetně kojenců a důchodců platí z titulu státního dluhu 4 700 Kč ročně jen na úvěrech. Kdybychom tedy žádný dluh neměli, mohl by deficit být o téměř polovinu nižší. To je cena zadlužování: nikoli pouze převádění dluhu na budoucí generace, ale i takto vysoké roční splátky úvěrů.

Pokud nepřijdou další (a mnohem drsnější) vlny reforem, budou se další rozpočty potýkat s velkým problémem. Vládní reforma sice rozpočtu na rok 2008 "pomohla" (zvýšením daní), ale příští roky se tento efekt vyčerpá (naběhne snížení firemních daní). Bez dalších reforem bude v příštích letech tedy ještě složitější sestavit vyrovnaný rozpočet než v roce 2008.

I závazek středo-pravé vlády deficit ročně snižovat o půl procentního bodu je úsměvně naprosto stejně "ambiciózní" jako závazek středo-levé vlády z let 2003 a 2004. I tenkrát se chtělo snižovat po půlbodě ročně. Za ty roky a za ty různé vlády (tři!) jsou tedy snahy o vyrovnaný rozpočet stále stejně vzdálené.