rozPočet: stále stejný
Zase se to nějak nepovedlo. Ani na příští rok není rozpočet krásný, deficit se stále pohybuje (tak jako ve všech rozpočtech od roku 2004) kolem tří procent HDP. Reformy-nereformy, růst-nerůst, pravá-levá, krásná předsevzetí-nepředsevzetí deficit je stále víceméně stejný.
Rozpočet na rok 2008 je zajímavý jen tím, jak je fádní. Není v něm nic zázračného ani sympatického. Jedinou výjimku je pokles u výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Nečas se skutečně snaží a zaslouží si respekt, ovšem on sám rozpočet nespasí a ani jeho úspory rozpočet z hlubokých deficitů nevytrhnou.
Tento rozpočet měl zatáhnout záchrannou brzdu za nárůstem výdajů. Výsledek? Výdaje nadále rostou. Nikoliv sice tak rychle jako HDP, nicméně stále významně. Zajímavá perlička: za rok 2007 klesaly výdaje více, než se plánuje v „reformním“ rozpočtu na rok 2008. (Plánované výdaje v roce 2007 rostou o 2%, kdežto na rok 2008 mají růst o 6,4 procent!)
Další perličkou je, že se příští rok (paradoxně!) daně zvyšují. Stát vybere o 9,2% více na daních než letos (tedy více než nominální růst HDP). A i přes toto výrazné navýšení daní (daňová zátěž stoupne o 0,3% HDP) se nepodařilo sestavit rozpočet, který by byl bližší vyrovnanosti než ony tradičně-ustálená tři procenta v deficitu.
Jen tak pro představu, co toto zadlužování stojí: příští rok máme jen na splátkách dluhu platit 47 miliard korun. To je více než polovina celého schodku státního rozpočtu a je to ekvivalent 1,24% HDP. Řečeno selsky, každý obyvatel včetně kojenců a důchodců platí z titulu státního dluhu 4 700 Kč ročně jen na úvěrech. Kdybychom tedy žádný dluh neměli, mohl by deficit být o téměř polovinu nižší. To je cena zadlužování: nikoli pouze převádění dluhu na budoucí generace, ale i takto vysoké roční splátky úvěrů.
Pokud nepřijdou další (a mnohem drsnější) vlny reforem, budou se další rozpočty potýkat s velkým problémem. Vládní reforma sice rozpočtu na rok 2008 "pomohla" (zvýšením daní), ale příští roky se tento efekt vyčerpá (naběhne snížení firemních daní). Bez dalších reforem bude v příštích letech tedy ještě složitější sestavit vyrovnaný rozpočet než v roce 2008.
I závazek středo-pravé vlády deficit ročně snižovat o půl procentního bodu je úsměvně naprosto stejně "ambiciózní" jako závazek středo-levé vlády z let 2003 a 2004. I tenkrát se chtělo snižovat po půlbodě ročně. Za ty roky a za ty různé vlády (tři!) jsou tedy snahy o vyrovnaný rozpočet stále stejně vzdálené.
Rozpočet na rok 2008 je zajímavý jen tím, jak je fádní. Není v něm nic zázračného ani sympatického. Jedinou výjimku je pokles u výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr Nečas se skutečně snaží a zaslouží si respekt, ovšem on sám rozpočet nespasí a ani jeho úspory rozpočet z hlubokých deficitů nevytrhnou.
Tento rozpočet měl zatáhnout záchrannou brzdu za nárůstem výdajů. Výsledek? Výdaje nadále rostou. Nikoliv sice tak rychle jako HDP, nicméně stále významně. Zajímavá perlička: za rok 2007 klesaly výdaje více, než se plánuje v „reformním“ rozpočtu na rok 2008. (Plánované výdaje v roce 2007 rostou o 2%, kdežto na rok 2008 mají růst o 6,4 procent!)
Další perličkou je, že se příští rok (paradoxně!) daně zvyšují. Stát vybere o 9,2% více na daních než letos (tedy více než nominální růst HDP). A i přes toto výrazné navýšení daní (daňová zátěž stoupne o 0,3% HDP) se nepodařilo sestavit rozpočet, který by byl bližší vyrovnanosti než ony tradičně-ustálená tři procenta v deficitu.
Jen tak pro představu, co toto zadlužování stojí: příští rok máme jen na splátkách dluhu platit 47 miliard korun. To je více než polovina celého schodku státního rozpočtu a je to ekvivalent 1,24% HDP. Řečeno selsky, každý obyvatel včetně kojenců a důchodců platí z titulu státního dluhu 4 700 Kč ročně jen na úvěrech. Kdybychom tedy žádný dluh neměli, mohl by deficit být o téměř polovinu nižší. To je cena zadlužování: nikoli pouze převádění dluhu na budoucí generace, ale i takto vysoké roční splátky úvěrů.
Pokud nepřijdou další (a mnohem drsnější) vlny reforem, budou se další rozpočty potýkat s velkým problémem. Vládní reforma sice rozpočtu na rok 2008 "pomohla" (zvýšením daní), ale příští roky se tento efekt vyčerpá (naběhne snížení firemních daní). Bez dalších reforem bude v příštích letech tedy ještě složitější sestavit vyrovnaný rozpočet než v roce 2008.
I závazek středo-pravé vlády deficit ročně snižovat o půl procentního bodu je úsměvně naprosto stejně "ambiciózní" jako závazek středo-levé vlády z let 2003 a 2004. I tenkrát se chtělo snižovat po půlbodě ročně. Za ty roky a za ty různé vlády (tři!) jsou tedy snahy o vyrovnaný rozpočet stále stejně vzdálené.