Převratný objev učinil nedávno tým Imunologického ústavu Univerzity Papua-Nová Guinea, který vede doc. Araj Namrmic. Tito badatelé totiž zjistili, že vhodným (patentově chráněným) způsobem opracovaný jed pavouka Phoneutria nigriventer mocně stimuluje imunitní systém, takže potom mnohem lépe rozeznává nádorové buňky a je schopen je daleko účinněji ničit. Papuánští kolegové, kteří nedávno navštívili náš ústav, prezentovali na vědeckém semináři údaje z experimentů na několika zvířecích modelech (např. Bufo bufo, Bubo bubo, Talpa europea), které jasně dokazovaly, že úmrtnost těchto tvorů na spontánní i methylcholantrenem indukované nádory byla po působení derivátu pavoučího toxinu o téměř 0,17% nižší než v kontrolních skupinách.

Předběžné výsledky naznačují, že mechanismus by mohl být založen na stimulaci tzv. Toll-like receptorů na rubidofilních plastocytech a kostimulaci pomocí adhezivních molekul CD361 a QRT7. Je také možné, že určitý význam má nápadná podobnost některých imunitních buněk (tzv. folikulární dendritické buňky) jakýmsi miniaturním pavoučkům. To možná odkazuje na dosud tajemstvím obestřený kvantově mechanický princip tzv. arachnoidního dualismu, kterým se v posledních týdnech svého života zabýval i Albert Einstein.

Papuánští badatelé se během své návštěvy v Praze snažili nalézt styčné body mezi svým velmi originálním výzkumem a poněkud konvenčnějšími přístupy vědců z ústavů Akademie věd i univerzitních imunologických pracovišť a navázat mezinárodní spolupráci, která by mohla být podporována např. ze zdrojů 7. rámcového programu Evropské unie. Zdá se, že zapojení kvalitního papuánského týmu by mohlo být v Bruselu velmi dobře hodnoceno a tedy takový projekt by mohl mít značnou konkurenční výhodu.

Projekt má ale i svá značná úskalí – chov oněch pavouků je značně náročný, protože v zajetí se rozmnožují pouze pokud jejich strava obsahuje dostatečné množství vitaminu Q15, který se izoluje z krve vzácného mořského měkkýše Tritonia diomede. Pavouci jsou také extrémně citliví na blízkost geopatogenní zóny (což ovšem představuje další potenciálně plodnou oblast interdisciplinárního výzkumu). Určitou komplikaci představuje také to, že jed pavouka Phoneutria nigriventer (který v zajetí dorůstá hmotnosti až 3,3 kg) je pro člověka smrtelně jedovatý i na dálku a úmrtí ošetřovatelů i ošetřovatelek jsou v papuánském ústavu bohužel téměř na denním pořádku.

Nicméně existuje dobrá naděje, že s pomocí bruselských grantů se obtíže podaří překonat a nadějné výsledky základního výzkumu převést v krátké době do léčebné praxe, a hlavně na nich založit prosperující farmaceutickou firmu.


V Praze, 1.4.2008