Václav Krása

29. 09.

Sláva populismu.

Václav Krása Přečteno 3614 krát

Dlouhodobá ekonomická, politická, ale i morální krize se významně projevuje v předvolební kampani. Řada nově vzniklých, či nově recyklovaných volebních uskupení, se snaží získat voliče populistickými předvolebními sliby. Je s podivem, že nejen občané, ale ani novináři či politologové se, k těmto někdy nebezpečným slibům, nevyjadřují a hlavně se nesnaží vysvětlit občanům, že úspěch některých stran a jejich populistických slibů, může pro nás všechny znamenat do budoucna velký problém.
Přiznám se, že vůbec nerozumím tomu, že by někdo mohl volit politické hnutí, které vzniklo v květnu letošního roku. Nemá praktická žádnou strukturu, a už vůbec nemůže mít definovaný program, jaká opatření je třeba prosazovat v jednotlivých oblastech. Deklarovaným cílem hnutí je, mimo jiné, prosazení zákona o referendu o odvolatelnosti politiků, a dále referendum, které by umožnilo iniciovat či zablokovat zákon, a nastavení rozpočtu dle švýcarského vzoru. To je zásadní změna systému, který nám není vlastní a ani nejde v našich podmínkách aplikovat. Přirovnávat se ke Švýcarsku je populistický nesmysl. Švýcaři používají referendum řadu století, my s ním nemáme žádné zkušenosti. Odvolávat politiky na základě referenda znamená vyvolání permanentní politické krize. Kdejaký nespokojený subjekt s rozhodnutím politiků, bude okamžitě sahat k tomuto nástroji a neúspěšná politická uskupení budou neustále vyvolávat jedno referendum za druhým. V zemi, kde pořád ještě platí, že kdo neokrádá erár, okrádá rodinu, bychom se měli inspirovat Německem nebo Rakouskem, kde jsou funkční demokratické systémy, které jsou nám velmi blízké.
Za ještě problematičtější považuji heslo, že stát se má řídit jako podnik. Je zřejmé, že hlasatel této myšlenky spoléhá na to, že mnoho občanů je nespokojeno se současnou podobou naší demokracie, a že dají přednost pevně řízené struktuře. Vůbec si neuvědomují, že tato pevná ruka může také ničit naší demokracii. Stát není podnik, nemá zaměstnance, ale má občany, kteří si sami řídí svůj život. Podnik je direktivně řízená struktura, stát tak nesmí vystupovat, jinak se jedná o diktaturu. Z podniku můžou zaměstnance propustit, stát se nemůže zbavovat svých občanů. Základními tezemi hnutí, které chce řídit stát jako podnik, jsou mimo jiné, aby stát začali řídit zkušení, slušní a odpovědní lidé, kteří prokázali své schopnosti, a dále, aby skončilo systémové rozkrádání státu pod dohledem stávajících politických stran. Pěkné sliby, proti kterým nemůže nikdo nic namítat. Je tu však jedno zásadní ale! Hlasatelem těchto myšlenek je zcela nedůvěryhodná osoba, která mnohokrát selhala, a to jak v době komunismu, tak i v dnešní době, kdy se podivným způsobem dostala k obrovskému majetku, a to právě prostřednictvím kontaktů na některé významné politiky.
Je třeba ještě připomenout, že ve všech nových hnutích nedošlo k výběru kandidátů tzv. „ze zdola“, ale byli direktivně nasazeni. Často jsou spolu na kandidátkách lidé, kteří prokazovali svým dosavadním životem a prací zcela rozdílné vidění „světa“. Nedovedu si dost dobře představit, jak dlouhodobě spolupracují v Poslanecké sněmovně. Svoje názory a přesvědčení nemůže žádný politik dlouhodobě potlačovat. Proto asi ještě dnes můžeme sledovat různé boje uvnitř těchto subjektů. Takovýto způsob sestavení kandidátních listin je velmi rizikovým faktorem pro případnou činnost v Poslanecké sněmovně. Máme velmi čerstvou historickou zkušenost s Věcmi veřejnými a jen hlupák udělá stejnou chybu i podruhé.
Věřím, že jsme národem, který je zdravě skeptický a nedá se zcela zmanipulovat, a že bude volit uměřenost a nikoliv podivné dobrodružství od hlasatelů jediné pravdy.

14. 09.

Budování státu.

Václav Krása Přečteno 4094 krát

Konstatování, že naše země není v dobré kondici, zřejmě nikoho nepřekvapí a většina z nás se na tomto tvrzení asi shodne. Naše ekonomika je v dlouhodobém útlumu a veřejná správa je téměř před kolapsem. Tyto věci se však při dobré správě dají v dohledné době napravit. Zásadní problém však spatřuji v úpadku morálky, ztráty důvěry v elity a hlavně ve stále sílícím přesvědčení, že nás může spasit nějaký mesiáš a nikoliv naše každodenní poctivá a cílevědomá práce.
Na úpadek morálky a selhání elit doplatila Nečasova vláda a je správné, že se konají předčasné volby. Měly by být novým začátkem, novou nadějí pro tuto zemi. Ze současného předvolebního dění však nabývám stále většího přesvědčení, že naše krize je hlubší než jsme předpokládali. Jako bychom si vůbec neuvědomovali, že pokud opravdu chceme mít funkční stát, který garantuje bezpečí pro občany, dokáže ochránit jejich majetek, zajišťuje dobré podmínky pro podnikavé lidi, chrání ty občany, které potkalo nějaké neštěstí, musíme proto všichni sami něco udělat. Jsme asi nepoučitelní a pořád si myslíme, že nějaký nový subjekt s razantními hesly a populistickými sliby vyřeší věci za nás, bez naší účasti a bez ztráty našeho pohodlíčka.
Tak to bohužel není. Jak se však ukazuje, zkušenost z VV byla asi nedostatečná a tak opět věříme novému proroku, který hlásá odvolatelnost politiků, vyrovnaný rozpočet a mnoho dalších populistických věcí, aniž by řekl, jak toho chce dosáhnout. Ostatně kandidaturou pana Bárty o sobě Úsvit prozradil prakticky vše. Obdobně se lze podívat na další nově vzniklé politické subjekty, které nás chtějí přesvědčit, že právě ony jsou těmi správnými. V hradní straně, ještě těsně před podáním kandidátních listin, probíhají podrazy a zákulisní boje o místa na kandidátkách.
Zcela jinou zprávou pro voliče je dnešní prohlášení pana Babiše, že by chtěl být ministrem financí. To už zavání daleko větším problémem. Média se otázce dotací pro Agrofert vyhýbají, ale je obecně známo, že tento holding ve vlastnictví pana Babiše, ročně dostává stovky miliónů korun dotací ze státního rozpočtu. Jeho vstup do politiky je jasným střetem zájmů. Tvrzení o výši placených daní je z pohledu přijatých dotací poněkud nepřesvědčivé. Hlavní heslo ANO, že stát bude řízen jako podnik, svědčí o nepochopení rozdílu mezi státem a podnikem. Státy se neřídí, pokud nejsou despotické, ale zvolení zástupci jej mají spravovat tak, aby vytvářeli co nejlepší podmínky pro rozvoj podnikání, aktivit jednotlivců a různých komunit. Podnik je hierarchisticky řízená struktura určena k dosahování zisku, což stát určitě není. V podniku se velí, stát se spravuje přesvědčováním a hledáním konsensu. Úloha státu je zcela jiná než úloha podnikatelského subjektu.
Všechny nedávno vzniklé strany shánějí na kandidátky různé populární osobnosti, aniž by bylo zřejmé, co tyto osobnosti spojuje. Nechci takové osoby jmenovat, ale myslím si, že laskavý čtenář si je najde sám. Právě utváření kandidátek tímto způsobem je velkým nebezpečím pro povolební období. Je velmi pravděpodobné, že takto vzniklé strany se začnou štěpit a rozpadat. Pokud by se náhodou staly součástí vlády, troufnu si tvrdit, že nás čeká další turbulentní období, bez zlepšení současné situace. Budování státu se opět odloží. Je však otázkou zda dostaneme další takovou šanci. Každé odkládání nápravy neřešených problémů vytváří narůstání napětí ve společnosti. Můžeme se dostat do okamžiku, kdy toto napětí vyvrcholí nepředvídatelnými výbuchy vášní a zloby. Na takových situacích zpravidla profitují demagogové a populisté se sklonem k despotismu.
Využijme proto novu šanci. Máme šanci zvolit si ty, kteří nemají podíl na současném marasmu, ale přesto dlouho fungují na naší politické scéně. Jsou to stabilní politické subjekty a dokázaly, že mají odborníky na správu věcí veřejných. Přestaňme již experimentovat. Nemáme jinou zemi k dispozici. Budeme mít jen to, co si sami vytvoříme. Budování státu je obrovská idea, ale vyžaduje každodenní poctivou práci, víru v sebe a stabilitu. Již se nemůžeme vymlouvat na komunistickou minulost a podobné nepříznivé jevy. Pokud selžeme, je to naše osobní selhání.

08. 09.

Proč jsem přijal nabídku KDU-ČSL.

Václav Krása Přečteno 3496 krát

Pravděpodobně většina blogerů, ale i čtenářů blogů z médií ví, že kandiduji jako volební lídr za KDU-ČSL v Plzeňském kraji. Možná, že jsem mnohé tímto krokem překvapil a je také možné, že někteří mému rozhodnutí příliš nerozumí. Tuším, že řadou čtenářů budu okamžitě osočen tím, že mi jde především o koryto!
O svojí kandidatuře do Poslanecké sněmovny jsem dlouho přemýšlel a zvažoval jsem PRO a PROTI. O věci jednalo také Předsednictvo Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NRZP ČR) a doporučilo mi, abych případnou nabídku kandidatury přijal. Z toho je zřejmé, že rozhodování nebylo unáhlené, ale uvážené. Proč zrovna KDU-ČSL? NRZP ČR dlouhodobě spolupracovala s dvěma stranami, a to s KDU-ČSL a ČSSD. V posledním období však byla intenzivnější spolupráce s KDU-ČSL. Společně jsme připravili několik happeningů před MPSV ČR proti sKartě. KDU-ČSL mě oslovila a nabídla mi pozici lídra v Plzeňském kraji. Nabídku jsem rád přijal, a to z několika důvodů.
KDU-ČSL je typickou středovou stranou. Podporuje podnikání, soutěživost, ale na druhé straně má velmi silný sociální program a podporu rodiny. Ve svém sociálním programu má podporu sociální práce v terénu, zajištění víceletého financování sociálních služeb, realizaci reformy vedoucí k zajištění dostupnosti sociálních služeb, přiměřenou valorizaci důchodů, včasné vyplácení sociálních dávek, rozvoj činnosti nestátních neziskových organizací zaměřených na podporu rodin, zajištění dostatečné a dlouhodobé péče o seniory a osoby se zdravotním postižením. Chce zastavit nezákonné praktiky a nemravné zisky exekutorů. V oblasti zdravotnictví podporuje dostupnou kvalitní zdravotní péči všem občanům, srovnatelnou s vyspělými státy a sociálně únosnou spoluúčast pacientů.
Z nastíněného programu je zřejmé, že to je program, který vyhovuje mým představám jak uspořádat společnost, jak proměnit řadu systémů veřejného dění. Jsem člověk, který po celý život vyznává tradiční hodnoty a snaží se podle nich také žít. Rodinu skutečně považuji za základ společnosti a považuji za základní úkol nové vlády, aby právě rodině byla věnována největší pozornost.
Jako svůj hlavní úkol, pokud budu zvolen, považuji odideologizování politiky. Je třeba, aby jednotlivé návrhy, které jsou projednávány v Poslanecké sněmovně, byly posuzovány zásadně z odborného hlediska a nikoliv podle toho kdo je předkládá. Považuji ideologické posuzování návrhů za nejhorší věc, která se nám stala. Byly jsme mockrát svědky toho, že dobré a smysluplné návrhy byly smeteny jen proto, že je předkládala opozice. Je zřejmé, že řada poslanců nebo i politických stran si ideologickou berličkou pomáhala tam, kde odborně nestačila. Přišli jsme tak o mnoho dobrých řešení, ale hlavně naše politika se úplně vyprázdnila. Byly jsme svědky pouze prázdných ideologických frází. Voliči by si měli dobře pamatovat, kdo především používal ideologické floskule.
Dalším úkolem nové Poslanecké sněmovny bude zlepšit kulturu jednání a vrátit do ní alespoň elementární prvky slušnosti. To co jsme mohli sledovat v poslední době, bylo ostudné. Poslanci se často řídili zásadou „čím silnější urážka tím větší popularita“. Toto musí skončit! Chápu, že diskuse v politice musí být často ostrá, ale nesmí se změnit v osobní urážky, jak jsme toho byli v poslední době svědky.
Když sleduji boj v jednotlivých stranách o místa na kandidátkách (pro blogery budoucí koryta), jsem stále více přesvědčen, že právě lidovci jsou úplnou výjimkou. Žádné hádky o místa, nabídka lídrovských postů pro nestraníky. Svědčí to o stabilitě, vědomí vlastní vnitřní síly a víru v úspěch. Vím, že právě ideologie není tím, na čem postavila KDU-ČSL svůj volební program. Lidovci staví na odbornosti.
Souhlasím také s názorem řady odborníků, že středová strana na naší politické scéně velmi chybí. Vyvažuje přílišné prosazování levého či pravého vidění světa. Věřím, že i s mojí pomocí bude tento nedostatek odstraněn.
Na závěr jen malou připomínku pro ty, kteří se do mě hned pustí, že kandiduji pokaždé za někoho jiného. Za KDU-ČSL jsem již, i když neúspěšně kandidoval a US kandidovala společně s lidovci.

Archiv článků: září 2013

Sláva populismu.

Budování státu.

Proč jsem přijal nabídku KDU-ČSL.

Blogeři abecedně