Václav Krása

17. 03.

Okupace 15. března 1939 nás téměř nezajímá.

Václav Krása Přečteno 2524 krát

V pondělí 15. března jsme si velmi skromně připomenuli 82. výročí okupace německou brannou mocí. Je třeba však připomenout, že na likvidaci Československa se nepodíleli jenom Němci, ale také Poláci, kteří okupovali Těšínsko, Slováci, kteří se udělali sami pro sebe a také Maďaři, a to okupací Podkarpatské Rusi. Část jižního Slovenska vlastně vzali nově vzniklému Slovenskému štátu. Jednalo se o totální likvidaci naší státnosti s velmi nebezpečnou budoucností. Nebýt vítězství mocností ve II. světové válce možná bychom dnes neexistovali jako národ, nebo by existovaly enklávy lidí, kteří ještě, navzdory útlaku, používají v soukromí svůj mateřský jazyk. 15. březen 1939 lze směle přirovnat k Bílé hoře. Náš národ se ocitl ve smrtelném nebezpečí!
Proč tak dramatický úvod? Sledoval jsem média, jak a v jaké míře si vzpomenou na toto velmi smutné výročí a můj předpoklad, že většina médií se výročí dotkne jen okrajově, se naplnil. Zpravidla se jednalo o stručnou zprávu, nebo nějaký příběh. Nezklamala mě Česká televize, která v neděli v hlavních událostech měla krátkou reportáž, která se po věcné informaci soustředila na parašutistické výsadky na naše území v období okupace, organizované z Anglie. O výsadcích organizovaných Ruskem ani muk. Pomohla mi „stará, dobrá“ Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%BDsadk%C5%AF_do_Protektor%C3%A1tu_%C4%8Cechy_a_Morava. Počet výsadků praktický stejný, úspěšnost srovnatelná. Zkrátka, stačí jen některé informace nesdělit a tak ovlivňovat veřejné mínění.
ČT se vyznamenala ještě v pondělí 15. března, kdy vzpomínku na okupaci zařadila v hlavní zpravodajské relaci jako předposlední. A po ní poslední zpráva o předávání cen Grammy 2021, byla podstatně delší. Aspoň víme co je podstatné.
Pietu za mrtvé v době okupace jsem nezaznamenal žádnou, ale to se u nás už dlouho nenosí. (Vždyť nás okupovali nacisti a ti už nikde přece nežijí). Přesto se několik politiků k výročí okupace vyjádřilo. Příznačně úderná byla vzpomínka paní předsedkyně Pekarové Adamové. „Před 82 let začali nacisté (zvýraznil autor) s okupací Čech, Moravy a Slezska a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava. Temná stránka našich dějin, která zničila život mnoha občanů,“ uvedla šéfka TOP 09. I tuto historickou událost ale dokázala vztáhnout k současnému politickému dění. „Zatímco za tuto okupaci proběhla omluva a pokání, jiní okupanti i dnes otevřeně vyhrožují. Nezapomeňme,“ vyzvala paní Pekarová Adamová své čtenáře, v narážce na ruský tlak, který, dle ní, eskaloval zejména v době kauzy odstranění sochy maršála Koněva v Praze.
Pamatuji více než paní předsedkyně a vím, že pan prezident Michail Gorbačov se nám za okupaci v roce 1968 už dávno omluvil. Ze slov paní předsedkyně Pekarové Adamové není zřejmé, zda se nám omluvili nacisté, nebo Němci. Co však zřejmé je, že skutečný průběh dějinných událostí je neustále otáčen a relativizován. V dnešní době již pomalu nemůžeme říci, že za II. světovou válku mohou Němci a že nás neokupovali nacisti, ale Němci a jejich Wermacht.
Relativizování našich dějin již probíhá dlouho. Často slyšíme o selhání prvorepublikové demokracie a zejména prezidenta Edvarda Beneše. Na různých televizních stanicích se prakticky denně prezentují kroky Adolfa Hitlera a jeho „soukmenovců“ při dobývání Evropy. Naši filmoví tvůrci točí jeden film za druhým o utrpení Němců při poválečném odsunu. O utrpení Čechů v době okupace, které bylo sto krát větší, se skoro nezmiňujeme. Jeden z vítězů nad Hitlerem, sir Winston Churchill je hanoben jako rasista a téměř nikdo nezvedne hlas, aby vyvrátil tyto nesmysly. Tři sta šedesát tisíc obětí německé okupace, by si zasloužilo nejen naší vzpomínku. Desetitisíce neznámých „obyčejných“ lidských osudů, zbytečně zmařených, by nám neměly být lhostejné.

08. 03.

Pan Bartoš nám věší bulíky na nos.

Václav Krása Přečteno 3777 krát

Předseda Pirátů pan Ivan Bartoš nedávno prohlásil, že koronavirovou epidemii by měli řešit odborníci. Navrhuje to v plánu Pirátů a Starostů s názvem „Za pět dvanáct“. Představuje si, že rozhodovat by měl jakýsi nadresortní poradní orgán podobně fungující jako třeba Institut Roberta Kocha v Německu. „Tým by byl složený z odborníků v oblasti zdravotnictví, ekonomie, matematiky, sociologie, výzkumu a dalších věd. Shromažďoval by vědecké poznatky o epidemii, dopadech na ekonomiku a chování lidí a jako celek by vládě navrhoval potřebná a opodstatněná opatření.“ Viz.: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dejte-to-odbornikum-Covid-Ivan-Bartos-ma-navrh-656428
Pan Bartoš věší občanům bulíky na nos, protože Kochův institut založený na konci 19. století je obdobnou institucí jako náš Státní zdravotní ústav, založený v roce 1925. Srovnej Wikipedie: Institut Roberta Kocha, sídlí v Berlíně a spadá pod spolkové ministerstvo zdravotnictví. Mimo jiné se zabývá epidemiologií a pomáhá vládě v boji proti epidemiím. V současné době je centrem výzkumu a boje proti pandemii koronaviru SARS-CoV-2 na německém území, ale v žádném případě nepředkládá spolkové vládě nějaká komplexní doporučení a už vůbec se nepodílí na rozhodnutích vlády.
Tvrzení, že je možné svěřit řešení společenských problémů a krizových situací nějakému odbornému týmu je zcela zcestné, i když často prezentované. Je to tak naivní, že pan předseda to určitě nemyslel vážně, a pokud ano, potom nám pomáhej Bůh, pokud by byl premiérem.
Představa, že nějaký tým odborníků stanoví, co je nutné učinit například v boji s koronavirem, určí, jaké budou rozpočtové dopady, kde se mají vzít peníze, ukáže, kteří lidé budou ekonomicky postižení, a jak se jim má pomoci, je prostě hloupost. Promyslet odborný scénář se všemi důsledky pro život a ekonomiku u komplexních problémů nejde, protože vždy je více než jedno řešení, a potom někdo (politik) musí rozhodnout, která řešení, nebo jeho části, budou použita. I mezi odborníky nutně musí dojít ke střetu o způsoby řešení, ale hlavně, chtěl bych vidět, kdo z nich by nakonec převzal odpovědnost za konečné rozhodnutí? Odborníci nejsou voleni a tak nemohou být potrestáni budoucí politickou prohrou. Museli by převzít hmotnou odpovědnost, a to je velmi riskantní. Šli by do toho jen hochštapleři, a to možná s nadějí, že se z odpovědnosti nějak vykroutí. Velmi zásadní je však skutečnost, že politici se musí rozhodovat také v kontextu společenské a ekonomické situace, i když řeší pouze určitý, byť velký problém.
Proto věty pana Ivana Bartoše v uvedeném rozhovoru, kdy prohlásil: „Já když jako premiér budu vědět, že to, co ten tým prezentuje, jakou má za sebou odbornou práci konkrétních lidí, kteří mají odvahu se pod to podepsat, tak můžeme řízení pandemie zcela odpolitizovat,“ jsou nepravdivá. Pan předseda říká, že by si zkrátka umyl ruce a tvrdil by „já nic to oni a volte mě dál“. Jenže v demokracii je to tak, že rozhodují ti, kteří kandidují ve volbách, uspějí v nich, ale také nesou plnou politickou odpovědnost za svá rozhodnutí, která zpravidla vycházejí z protichůdných odborných stanovisek. Je to zkrátka na politicích, kteří mají mandát od občanů a nemohou se zbavit odpovědnosti za svá rozhodnutí a už vůbec je nesmí svádět na odborníky. Pokud si to někdo myslí, tak ať ani nekandiduje a nevěší voličům bulíky na nos.

05. 03.

Ideologie nade vše.

Václav Krása Přečteno 2641 krát

Další a další nemocnice vyhlašují kvůli naplnění kapacit stav hromadného postižení osob. Česká republika nezvládá epidemii koronaviru a stává se hrozbou i pro okolní státy. Co se stalo, že jsme na tom tak špatně? Těch událostí je mnoho a byly už popsány – letní uvolnění všech opatření, statisíce lidí na dovolené v Chorvatsku a jinde, tlak opozice proti restriktivním opatřením a neochota vlády jít do konfliktu před volbami, vánoční nákupy, ale hlavně naše obrovská nedisciplinovanost a neochota strpět omezení, která občané okolních států bez větších problémů dodržovali.
Je tu však ještě jeden obrovský problém, který se nyní projevuje čím dál více. Nemáme dostatek očkovacích vakcín, které jsou klíčové pro systémové řešení epidemie, ačkoli jsou jedinou nadějí, abychom se mohli vrátit do relativně normálního stavu. Spolehli jsme se na EU a dopadli jsme jak ti nešťastní „Sedláci u Chlumce“. Nejen my, ale i další členské země, které se neodhodlaly k samostatnému zajišťování vakcín. Uvízli jsme v byrokratické síti evropských struktur, které nejsou schopné řešit krizové situace. Hromadný a výhodný nákup milionů vakcín se významně zadrhl. Omluvy paní Ursuly Leyenové nám jsou houby platné, když umírají tisíce lidí.
Nic neřešící je vyjádřením pana premiéra „Konečně dobré zprávy! Díky solidaritě EU obdržíme příští týden 100 tisíc dávek vakcíny Pfizer navíc. Můžeme rychleji očkovat teď, když to nejvíc potřebujeme,“ uvedl ve svém tweetu a poděkoval členským státům, Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové. „Velmi si toho vážíme.“ Toto vnímám jako poděkování, že neschopní úředníci zpackali co mohli a teď se hrbíme za almužnu, která nic neřeší.
Média nyní ovládá diskuse o ruské vakcíně proti covidu Sputnik V. Ruská očkovací látka Sputnik V spustila divokou debatu na odborné i politické rovině. Ačkoliv ji Evropská unie ještě neschválila, na národní úrovni dostala zelenou v Maďarsku a na Slovensku. Dva miliony dávek, které objednal slovenský premiér Igor Matovič, způsobily hlubokou politickou krizi i přesto, že studie zveřejněná odborných časopisem The Lancet přinesla nadějné výsledky – účinnost ruské vakcíny v posledních fázích testů dosáhla 91,6 procent. „Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ říkají profesoři Ian Jones a Polly Royová.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že v případě nákupu Sputniku jde o rezignaci na pravidla, kterými se v medicínských otázkách země řídí, a které garantují nejvyšší standardy bezpečnosti pro lidi. Otevřenou otázkou podle ní zůstává, zda tento krok nezhoršil možnosti SR zapůjčit si od evropských partnerů již registrované vakcíny. Prezident lékařské slovenské komory Marian Kollár prohlásil, že vakcína je jediným možným řešením a jedinou cestou, jak se z tohoto pekla dostat. Zdůraznil, že jako lékař se nedívá na to, odkud vakcína pochází, ale na to, zda je účinná. Ministr zdravotnictví SR Marek Krajčí oficiálně povolil používání vakcíny Sputnik V na Slovensku. Podepsal žádost o použití neregistrovaného přípravku. Zkrátka politická bitva se vším všudy.
Je dobré sledovat diskusi o očkování v našich luzích a hájích. Ideový boj o čistotu myšlení nabírá na obrátkách. Avízovaný kandidát na prezidenta pan generál Petr Pavel má za to, že ten, kdo tvrdí, že věci jako jádro, ropa, investice či vakcíny nemají ideologii, a tedy nemohou představovat riziko, popírá zjevnou realitu. Jen nerozumím tomu, proč plyn a jádro můžeme z Ruska dovážet, ale vakcíny, kterých máme nedostatek nikoli. Někteří senátoři za hnutí STAN tvrdí, že ruská vakcína je předmětem hybridní války proti Evropské unii. Pan senátor Pavel Fischer v tomto duchu dokonce rozhořčeně psal dopis panu prezidentovi Miloši Zemanovi, který požádal Rusko o dodávky vakcíny Sputnik V. Svérázně se k otázce nákupu ruské vakcíny postavil europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten s nákupem souhlasí s tím, že prioritně by měli být očkováni voliči ANO, ČSSD a SPD.
O tom, jak je naše myšlení pokroucené svědčí tato epizoda z rozhovoru paní redaktorky ČT Světlany Witowské s paní poslankyní EU Kateřinou Konečnou, kdy paní poslankyně uvedla, že bychom měli usilovat o Sputnik. Paní redaktorka se na ni podívala a zeptala se: „A co by na to řekli v Bruselu?“ Dříve v Moskvě dnes v Bruselu. Nikdo se nezajímá co si o tom myslí ti lidé, kteří jsou v těžkém stavu, protože na ně žádná vakcína nezbyla.
Co z výše uvedeného plyne? Nestačí, že očkovací látka je po odborné stránce v pořádku, nestačí, že o ní je zájem asi v padesáti zemích světa a v současné době se s ní očkuje v patnácti zemích. Nemá však správný ideový původ. Je z Ruska ze „země zla“ a my, skvělí a čistí „Evropané“ se můžeme nechat očkovat jen ideově uvědomělou vakcínou. Možná bychom zachránili tisíce lidí, protože není pravda, že by nám Rusko dodalo jen 20 000 dávek, jak uvádějí ti ideově nejčistší z nás, když na Slovensko bylo dodáno najednou 200 000 dávek. Zkrátka třídní boj je třeba vést do hrdel i statků, a ti mrtví….?
Pojďme se podívat, jak to je s registrací vakcíny u nás. Nerozumím tomu, proč ministr zdravotnictví odmítl požádat SÚKL, aby projednal registraci vakcíny Sputnik V a také je nepochopitelné, že ředitelka SÚKL, paní Mgr. Irena Storová, MHA, nezačala sama prověřovat vakcínu. Státní ústav pro kontrolu léčiv registruje devadesát procent léků u nás, které nejsou registrovány Evropskou lékovou agenturou. Platí také pravidlo, že pokud je lék schválen v jedné členské zemi, lze lék používat i v ostatních členských zemí EU. Maďarsko Sputnik V registrovalo a tak neustálé trvání na registraci agenturou EU je pokračováním nesmyslného politického handrkování a ideologické války.
Cíle bohužel bylo dosaženo. I když dnes SÚKL zkoumá Sputnik V, než k nám bude dodán, budeme možná mít dostatek jiných vakcín, pokud je pravda, že máme dostat asi dvacet mil. dávek. Možná jsme mohli mít pár set tisíc vakcín mnohem dříve, tak jako Maďarsko, ale zůstaneme ideově neposkvrnění a EU nás může hrdě přivinout na svoje plece. A ti mrtví? Kdo by se o ně staral, když jde o ideje!

04. 03.

Proč si platíme veřejnoprávní média?

Václav Krása Přečteno 3101 krát

V nedělním pořadu „Otázky Václava Moravce“ jsme mohli sledovat standardní scénář, který již mnoho měsíců předvádí řada médií. Všechny kroky, které vláda koná v boji proti epidemii covid-19, jsou špatné. Nejde ani tak, zda to je či není pravda. Pan Václav Moravec držel standardního scénáře, že vše je špatně. V úvodu hned první otázka na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou byla útočná, aniž by divákům vysvětlil o jaký problém půjde – „Jak může vláda vydat sérii nařízení, která vyšla ve Sbírce zákonů v pátek v noci a některá ustanovení platí od soboty, přičemž občané neměli možnost se s nimi seznámit ve Sbírce zákonů? Paní ministryně odpověděla zcela logicky, že viděla v ČT zprávy, kde byla jednotlivá opatření popsána i s datem účinnosti, a to je úlohou veřejnoprávních médií, aby právě o těchto opatřeních občany informovala.
A to je možná hlavním kamenem úrazu, neujasněnost úlohy veřejnoprávních médií. My občané si je platíme především proto, abychom měli včasné, pravdivé a srozumitelné informace, které nám umožní reagovat na přijatá opatření a vytvořit si vlastní názor. Bylo neuvěřitelné, jak pan Václav Moravec se snažil téma vydání nařízení charakterizovat, jako zásadní pochybení vlády a vystavení občanů neřešitelné situaci. Je to trochu komické. Neznám ve svém okolí asi nikoho, kdo by sledoval pravidelně Sbírku zákonů a sledoval jaká nařízení či zákony jsou uveřejňovány. Spíše bych si tipnul, že většina občanů ani neví, jak vyhledávat normy ve Sbírce zákonů a část lidí možná ani neví, že nějaká taková věc vůbec existuje. Proto si platíme veřejnoprávní média, aby nám důležité informace zprostředkovala.
Nechci vládu hájit a je nepochybné, že se během koronavirové krize dopustila mnoha chyb a možná, že i ona inkriminovaná opatření mohla být přijata dříve a občané se o nich mohli dozvědět také dříve. Jsou však situace, kdy vlády nejen u nás, ale i v jiných zemích přijímají rychlá opatření, o kterých se občané bezprostředně dovídají z médií a nikoliv na základě sbírek zákonů. Bylo tomu v minulosti, děje se to dnes a bude se tak dít i v budoucnu. Jen namátkou si lze vzpomenout na povodně, na rozhodnutí vlády v době krize 1997 apod., kdy byla přijímána opatření ze dne na den.
Problémem dnešních médií, včetně veřejnoprávních je, že jsou přesvědčena, že je nezbytné vyvolat vždy konflikt a každá událost, každé politické či odborné rozhodnutí musí být předem rozcupováno, protože tak si to konzumenti médií přejí, budou si více média kupovat a my, majitelé, případně zřizovatelé na tom více vyděláme. O tom také svědčí úvodní věta Václava Moravce jeho pořadu v poslední únorové neděli. Bohužel, tento nešvar se stále více projevuje i v politice. Dnes politici velmi často neřeší vlastní problém, ale spíše hledají „šťavnaté“ věty, kterými poníží či urazí návrh politika z opačného politického spektra.
Novináři a politici neustále opakují mantru o rozdělené společnosti a hledají viníky, kteří za to mohou. Je to nesmysl. Každá společnost je rozdělena na různé segmenty, protože se uvnitř ní střetávají různé názory. Jde o míru polarizace, která nepochybně stoupá a může dosáhnout kritického bodu, který vyvolá hněv některé části společnosti, její radikalizaci a konflikt. Zdá se mi, že to je záměrem některých médií. V každé mediální diskusi jsou pravidelně stavěny osobnosti mající zásadně odlišná stanoviska, a kde lze očekávat střet. Moderátoři diskusí, místo jejich moderace velmi často provokují ke konfliktu. Pokládají návodné otázky, vedou sami se sebou dialog, aby dali najevo, komu fandí. Ve veřejných diskusích padají urážky, ponižování, odmítání názoru bez argumentů apod. My ostatní tomu přihlížíme, fandíme a sami utvrzujeme politiky i novináře, že tak je to správně, lid to chce! Takže jsme vinni všichni a nikoliv jen jednotlivci, o kterých se to často píše.
Všichni si platíme veřejnoprávní média, měla by sloužit, nestraně nás informovat, snažit se utlumovat konflikty a pomáhat k dohodě na řešení společenských problémů. Opak je pravdou a jen jednotlivci ve veřejnoprávních médiích tak činí. Tak nevím, proč si je vlastně platíme.

Archiv článků: březen 2021

Okupace 15. března 1939 nás téměř nezajímá.

Pan Bartoš nám věší bulíky na nos.

Ideologie nade vše.

Proč si platíme veřejnoprávní média?

Blogeři abecedně