Archiv článků: květen 2021

30. 05.

Poslanci nevědí, co činí.

Václav Krása Přečteno 1841 krát

Na počátku letošního roku se rozhodli poslanci napříč politickým spektrem předložit novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sněmovní tisk 1143, kterou iniciovala Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Jejím cílem je ekonomizace služeb. Předložená novela sice vychází z původního návrhu, který připravovalo MPSV ČR, nebyly však do ní zapracovány důležité změny, které byly dohodnuty s jednotlivými cílovými skupinami klientů. V novele zákona se mimo jiné navrhuje zvýšení cen za služby, stravu a ubytování, sloučení pobytových služeb do jedné služby nazvané Domovy sociální péče a sloučení osobní asistence a pečovatelské služby do jedné služby.
Všechny tyto tři změny, které se bezprostředně dotýkají také osob se zdravotním postižením, odmítly všechny spolky, zastupující zdravotně postižené. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR začala intenzivně jednat s poslanci, ale podařilo se dosáhnout pouze upuštění od zvýšení cen za poskytované služby. To je však zatím jediný ústupek, který se podařilo prosadit.
Úporná snaha zdravotně postižených o změnu poslaneckého návrhu je motivována oprávněnou obavou, že přijetí zákona v navrhované podobě, dojde k postupnému zániku osobní asistence. V případě sloučených pobytových služeb by postupně a zákonitě došlo k tomu, že by se prolínali klienti různého věku, postižení, závislostí a podobně. Zkrátka by mohlo dojít k tomu, že na jednom pokoji by byl člověk s těžkým tělesným postižením s osobou např. s Alzheimerovou nemocí. Chceme takové situaci zabránit, protože by došlo k výraznému zhoršení života některých skupin lidí se zdravotním postižením, kteří jsou klienty celoročních pobytových služeb. Poslankyně a poslanci s našimi obavami částečně souhlasí, ale nechtějí souhlasit s námi navrhovanými změnami. Je to proto, že jsou pod tlakem poskytovatelů sociálních služeb, které zřizují kraje a obce, případně charity nebo diakonie. Jsou to velcí poskytovatelé sociálních služeb a poslanci podléhají spíše jejich argumentaci. Při projednávání novely zákona o sociálních službách tak vznikl poměrně výrazný spor mezi poskytovateli sociálních služeb a uživateli sociálních služeb. Ukázalo se, že zájmy těchto dvou skupin mohou být někdy velmi odlišné. Proto není možné tvrdit, že poskytovatelé sociálních služeb vždy hájí zájmy a práva svých klientů.
Pro osoby se zdravotním postižením je zcela nepřijatelné sloučení osobní asistence s pečovatelskou službou a je potřeba tento rozdíl neustále vysvětlovat a opakovat. Základní rozdíl je ve spolupráci klienta s konkrétní osobou poskytující pomoc.
Osobní asistence je služba určená osobám samostatně si určujícím druh, rozsah a způsob poskytované služby, včetně jejího časového určení. Tyto osoby se na poskytování služby aktivně podílejí, a to minimálně v rozsahu jejího průběžného řízení, nebo korekce. Osobní asistenci provádí zpravidla stejný osobní asistent nebo více asistentů. Kontakt klienta s osobním asistentem je poměrně blízký a dlouhodobý. Zvláštní charakter této služby spočívá ve způsobu úhrady, protože úhrada u osobní asistence je pouze za jednotku času, nikoliv za úkony.
Pečovatelská služba je určena zejména osobám, které jsou jejími pasivními příjemci, u kterých druh, rozsah a způsob poskytování služby, včetně jejího časového určení, určuje poskytovatel na základě svých předchozích zjištění potřeb osob, kterým službu poskytuje. Pracovníci poskytující péči se u klientů střídají. Samotný způsob úhrady za služby, kdy je služba často hrazena podle vykonaných úkonů, charakterizuje pasivní příjem služby.
Absence ustanovení o poskytování služby bez časového a obsahového omezení povede k tomu, že prakticky jedinou službou bude v praxi režim pečovatelské služby, což je pro většinu osob se zdravotním postiženým zcela nepřijatelné. Osobní asistenci prosadily organizace osob se zdravotním postižením hned v roce 1990, jako novou službu, která aktivizuje lidi se zdravotním postižením. Její velkou propagátorkou, ale také uživatelkou byla paní ing. Jana Hrdá, nositelka ceny Výboru dobré vůle. Sama byla ležící, měla upravený vozík a za pomoci svých osobních asistentů dokázala pracovat celé dni na zlepšení postavení osob se zdravotním postižením. Toto pečovatelská služba nikdy nedokáže zajistit. Osobní asistence je symbol nového nahlížení na služby pro osoby se zdravotním postižením, a proto je pro ně tak důležitá.
Ještě je šance, že nakonec vše dobře dopadne. V Poslanecké sněmovně je pozměňovací návrh paní poslankyně Aleny Gajdůškové, který ruší sloučení osobní asistence s pečovatelskou službou a stanoví parametry pro sloučení pobytových služeb. Tento návrh má zatím podporu pouze poslanců ČSSD a Trikolóry, a to je málo. Poslanci by se důkladně měli zamyslet před hlasováním o novele zákona o sociálních službách, sněmovní tisk 1143. Buď podpoří ekonomický pohled na sociální služby, nebo podpoří klientské pojetí služeb, které respektuje klienty a jejich přání.

23. 05.

Žaloba ČR u Evropského soudního dvora je ostudná.

Václav Krása Přečteno 3388 krát

Česká republika uspěla s žádostí o dočasné zastavení těžby v uhelném dole Turów nedaleko českých hranic. Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda. Poláci tak musí okamžitě zastavit těžbu v dole. Proti rozhodnutí se nemohou odvolat.
Podle prezidenta společnosti PGE Wojciecha Dabrowského má důl Turów „platnou a legálně udělenou licenci, na základě které těží a bude těžit.“ Rozhodnutí soudu vidí jako cestu k „divoké transformaci“. Podle prezidenta PGE jde o první opravdový test Zelené dohody EU. Ta by měla být podle něj založená na „solidaritě a spravedlivé transformaci energie a ne na programu podporujícím nekalou soutěž.“ Vypnutí elektrárny by podle prezidenta PGE destabilizovalo polský a evropský energetický systém. Elektrárna, která je navázána na důl Turów, poskytuje až 7 procent spotřeby energie v Polsku.
Česká republika považuje předběžné rozhodnutí Evropského soudního dvora za úspěch, já osobně to považuji za naši prohru. Vydali jsme se cestou ztráty suverenity, protože sami nejsme schopni si dohodnout vzájemné vztahy se sousední zemí a žalujeme jak uličníci. Když se podíváme na mapu, tak každého musí napadnout, proč žalobu nepodali Němci? Důl leží prakticky na předměstí Žitavy, kdežto od nejbližší české větší obce je vzdálen asi šest kilometrů a od Liberce 15. kilometrů. Důl leží na trojmezí tří států a těží se v něm již mnoho let. Rozbuškou sporu se stalo rozšíření dolu, které se přiblížilo až na 300 metrů k obci Uhelná.
Chápu, že rozšíření dolu Turów má vliv na spodní vody našich obcí, a že je povinností státu chránit zájem našich občanů. Nemohu však přijmout, že necháme za sebe rozhodovat někoho jiného, který může mít i jiné pohnutky, než chránit zájem našich občanů. Předběžné opatření, okamžitě zastavit těžbu, znamená katastrofu pro celý region. V dole pracuje pět tisíc lidí, pět tisíc živitelů rodin. V elektrárně pracují další stovky, možná tisíce polských občanů. Dovede si někdo vůbec představit, že by u nás přišli najednou tisíce lidí o zaměstnání? Co by se asi dělo?
Rozhodnutí Soudního dvora EU je necitlivé, nerealizovatelné a pro Polsko neakceptovatelné. Možná, že skutečným motivem rozhodnutí je skutečně to co uvádí prezident společnosti PGE Wojciech Dabrowský, „Rozhodnutí soudu vidím jako cestu k divoké transformaci, jde o první opravdový test Zelené dohody EU.“ Vypnutí elektrárny by podle prezidenta PGE destabilizovalo polský a evropský energetický systém. Přesně o to může jít. Polsko je jedním ze států, které příliš neakceptují tzv. „Zelený úděl“. Licence dolu Turów byla prodloužena až do roku 2044. Je smutné, že Česká republika se propůjčila k tlaku na našeho nejbližšího souseda, ve věci prosazování nesmyslného programu dramatického nahrazování fosilních paliv tzv. „čistou energií“, která nás bude stát miliardy korun a výsledek je velmi nejistý.
Chápu, že pitná voda je pro liberecký region nezbytností. Myslím si však, že bychom měli jednat s Polskem, za účasti Německa, na kompenzacích, úhrady cen nových vodních vrtů apod. To co se nám „podařilo“ vůči Polsku musí Poláci vnímat jako nepřátelský čin. S Polskem nás pojí mnoho společných věcí, je to vedle Slovenska, nejbližší slovanský národ. Proto náš postup ve věci dolu Tutrów, považuji za ostudný.

02. 05.

EU se musí vrátit zpět, jinak je její rozpad nevyhnutelný.

Václav Krása Přečteno 2875 krát

Dnešní liberálové mají krátkou paměť a zapomněli, že EU nebyla vždy kolosem, který nevnímá skutečné problémy společenství. Ve svém výroku to konstatoval německý Spolkový ústavní soud, který zvedl, že „Zásadu rovnosti států a zásadu rovnosti občanů nelze v současných institucích EU sladit.“ Současný stav EU je zapříčiněn rozvratem evropských institucí, s cílem, plnit kromě ekonomických cílů i úkoly, které jim nepříslušely, jako je společná zahraniční politika, obrana apod. Nelze mít společnou zahraniční politiku pro tak rozdílné země jako jsou Německo, Řecko nebo Polsko.
Politické elity EU si jsou velmi dobře vědomy toho, že ve skutečnosti nikoho nezastupují, že nejsou demokraticky zvolené, nejsou transparentní a nikomu se nezodpovídají. Jsou v konečném důsledku jen loutkami vlád členských států. Jen vlády členských zemí jsou legitimní a skutečně demokraticky zvolené, transparentní a odpovědné. Neexistuje žádný mechanismus někoho odvolat z vysoké funkce v EU. Proto také celý systém nemůže být funkční a fráze o tom, že instituce EU se stávají demokratičtějšími a v brzké budoucnosti se stanou plně demokratickými, jsou pouhé lži, kterým nemůže soudný člověk věřit.
V období "Evropského společenství", probíhala spolupráce ekonomik několika zemí v rámci jejich uhelného, ocelářského a jaderného průmyslu. Evropa dosáhla svobody pohybu lidí, kapitálu, služeb a zboží. Jednotný trh významně přispěl prosperitě členů „Evropského společenství“. Původní společný trh byl v souladu s konstruktivní ideou Jeana Monneta "mír díky prosperitě".
Ideologové všech barev nebyli spokojeni s ideou, že spolupráce evropských zemí by měla v podstatě pouze ekonomickou povahu. Ti chtěli Evropu politickou, sociální, společnou obranu, zahraniční politiku, ekologickou politiku a další. Hospodářský smysl evropského společenství degradoval. Vše je zaměřeno na politickou ideu tzv. udržitelného rozvoje a je plně podřízeno cílům politické, sociální a ekologické Evropy. Prioritou je dnes tzv. "Zelený úděl", jehož záměrem je udělat z Evropy první "klimaticky neutrální" kontinent snížením emisí skleníkových plynů do roku 2050 na "čistou nulu", přestože ekonomické důsledky budou pro občany Evropy katastrofální. Podle Federace evropských průmyslových odborových svazů (IndustriAll), existuje velké riziko, že evropský "Zelený úděl" srazí celá průmyslová odvětví na kolena a zničí miliony pracovních míst v energeticky náročných průmyslových odvětvích, bez jakékoliv záruky, že postižení zaměstnanci budou mít vůbec nějakou budoucnost.
EU se stává v oblasti genderové politiky, ekologie a práv jednotlivce velmi extrémní, o čemž svědčí proklamace přijaté v těchto i mnoha jiných záležitostech orgány EU. Oficiální politikou EU je dnes například nejextrémnější verze genderové teorie, a to myšlenka, že muži a ženy jsou pojmy kulturní, nikoliv biologické. Evropské instituce unikají demokratické kontrole, protože EU zůstává v první řadě mezivládní organizací, a to evropským institucím umožňuje postavit ideologii nadevše. Mezivládní organizace EU není, nikdy nebyla a nikdy nebude demokratická. Skutečnost, že do takového systému přidáme volený "Evropský parlament" s velmi omezenými pravomocemi, nezmění její zásadně mezivládní fungování.
EU se musí vrátit zpět k hospodářské spolupráci, bez dalších politických ambicí, jinak je její rozpad nevyhnutelný. Každý občan Evropy je občanem svého státu a nikdy nebyl, není a nebude občanem EU, protože se ve skutečnosti jedná o mezivládní organizaci a nikdy tomu nemůže být jinak. Měli bychom si to všichni včas uvědomit, vrátit se před Maastricht a intenzivně ekonomicky spolupracovat. Hospodářská spolupráce může přinést skutečný prospěch občanům Evropy.
Text vznikl na podkladě statě Drieu Godefridi „Evropská unie: Od jednotného trhu k tragické frašce.“

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy