Akademii věd jde o spravedlnost

Současné požadavky Akademie věd jsou lidmi, kteří chtějí tuto instituci poškodit, interpretovány jako žádost o zvýšení dotace z veřejných prostředků v době, kdy je svět a tedy i Česká republika v poměrně hluboké ekonomické recesi a kdy se u nás především musí řešit škody po povodních. Posledním příkladem je demagogická reakce předsednictva vládní Rady pro výzkum a vývoj (RVV) na článek v časopise "Nature". Chci důrazně prohlásit, že Akademie věd je samozřejmě připravena na „utažení opasku“. Jde ale o to, aby toto utažení bylo spravedlivé. V zásadě jde o tři opatření, která Akademii jednoznačně znevýhodňují oproti jiným subjektům výzkumu, a která zatím nikdo nevysvětlil. Vysvětlení by mělo přijít právě od RVV.

První opatření je široce diskutováno a dnes už odmítáno prakticky všemi vědci. Je to mimořádně špatný, nikde ve světe nepoužívaný a dosud nevyzkoušený systém hodnocení vědeckých výsledků. Ten je RVV tvrdohlavě prosazován přes mnohé racionální výhrady. Nevím, proč by se nemohla používat například jednoduchá, jasná, spravedlivá a hlavně už vyzkoušená metodika hodnocení založená na tom, že všechny subjekty výzkumu samy rozhodnou co jsou jejich nejlepší výsledky. Ty každoročně nahlásí a případně zdůvodní proč je považují za významné. Počet takto uváděných výsledků může být stanoven podle velikosti subjektu.Tyto výsledky by pak byly hodnoceny skupinami důvěryhodných osobností, podobně jak jsou dnes hodnoceny projekty podávané do operačního programu EU „Výzkum a vývoj pro inovace“. Nejsnazší by bylo hodnocení vědeckých publikací, knih a dalších standardních výsledků základního výzkumu. Obtížnější by bylo hodnocení výsledků průmyslového výzkumu a výsledků ve společenských vědách. A zde právě by bylo daleko lepší spolehnout se na rozum odborníků než na metodiku prosazovanou RVV zvanou „kafemlejnek“. To samozřejmě neznamená, že různá naukometrická kritéria by se neměla používat. Jen by se nakonec vždycky měl prosadit zdravý „selský“ rozum. Námitku, že se nelze spolehnout na objektivitu lidí, nepřijímám. Máme například vhodné osobnosti v Učené společnosti České republiky. Tam jsou lidé voleni tajnou, velmi náročnou volbou podle svých odborných kvalit s přihlédnutím k jejich morální integritě. Tento systém je používán v USA. Je administrativně nenáročný a to je možná důvod proč je RVV odmítán.

„Kafemlejnek“ zejména podporuje tzv. „měkké“ výsledky a nikoliv výsledky náročné. To Akademii věd vadí. Je to zcela proti duchu reformy vědy zakotvené v zákonu o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. V tomto smyslu se opakovaně vyjádřila i místopředsedkyně RVV a současná ministryně školství Dr. Kopicová.

Druhé opatření, které Akademii věd poškozuje, je méně diskutováno. Je to nerespektování faktu, že do Akademie, jako jediné výzkumné instituce v Česku, jsou tzv. veřejné institucionální prostředky alokovány pouze z rozpočtové kapitoly na výzkum. Institucionální prostředky jsou ty, z nichž je hrazen základní provoz institucí, mj. stavební investice a podstatná část mezd. Všechny ostatní subjekty výzkumu získávají tyto prostředky, které tvoří přes 50% výdajů, z rozpočtových kapitol svých ministerstev: např. vysoké školy z kapitoly MŠMT. Když se při hodnocení vztahují výsledky výzkumu na vynaložené prostředky, vyjde pochopitelně Akademie jako dražší instituce než jiní. Akademie by proto měla tyto peníze dostávat odděleně a neměly by se jí započítávat do hodnocení. Tak jak se to dělá u všech ostatních institucí.

Je tu ještě třetí nespravedlnost, o které se mi píše obzvlášť těžko. Jde o to, že na ústavech Akademie věd se školí přes dva tisíce diplomantů a doktorandů. Na ně dostávají vysoké školy, kde jsou tito začínající vědci registrováni jako studenti, finance. Na doktoranda to bývalo 70 tisíc Kč ročně. Kolik je to dnes nevím. Tyto peníze zůstávají vysoké škole i když diplomant či doktorand pracuje na ústavu Akademi věd. Navíc dnes slyšíme, že na publikace doktorandů se bude muset psát adresa příslušné školy, i když jsou výsledky získávány pouze na ústavu Akademie. Pak ovšem budou dotyčné vysoké škole započteny i body za tuto publikaci a podle toho jí i budou přiděleny finance.

Vždycky jsem viděl ve vysokých školách partnery akademických ústavů. Ale dobré partnerství může existovat jen mezi rovnoprávnými subjekty. Většina kolegů z vysokých škol nese nelibě současný stav stejně jako já. Ale nemohu se jim divit, že se nijak hlasitě na podporu Akademie neozývají – konec konců redukce rozpočtu se jich zatím netýká. O to víc si cením vyjádření prorektorů pražských vysokých škol, kteří Akademii podporují. Bohužel, několik představitelů vysokých škol, zejména ti, kteří sedí v RVV, nedokázalo překročit svůj stín a ke štvanici na Akademii věd se přidalo.

Nakonec zdůrazňuji, že toto je můj osobní názor. Nemluvím za vedení Akademie, která asi má na leccos jiný názor.