Rozdíl v příjmech ze sdílených daní na jednoho obyvatele činí v současné době až 4,5 násobek. Podle návrhu ministerstva financí by se měl snížit maximálně na trojnásobek a přiblížit se tak standardům běžným v zemích EU.

Odstranit nespravedlnost v rozpočtovém určení daní (RUD), jež v současné podobě zvýhodňuje čtyři největší města na úkor všech ostatních měst a obcí, by měla reforma financování samospráv.

Neopodstatněná privilegia velké čtyřky
Reforma RUD byla navržena i s ohledem na velká města a jejich závazky z minulosti. Počítá tedy se čtyřletým přechodným obdobím, během nějž by byla čtyřem největším městům daňová ztráta částečně kompenzována. Tato 4 města jsou od reformy veřejné správy bezdůvodně přeplácena. Před reformou totiž existovaly vedle obecních rozpočtů i rozpočty okresních shromáždění, z nichž si obce rozdělovaly stamilionové částky na svůj rozvoj a vylepšovaly své vlastní rozpočty. S výjimkou Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, protože tato města byla zároveň okresy a měla tedy své vlastní koeficienty. Zmíněné koeficienty však přežily i reformu veřejné správy, kdy byly okresy okresní shromáždění zrušeny a od tohoto okamžiku jsou přeplácena.

Peníze podle počtu obyvatel, ale i počtu žáků
V návrhu novely rozpočtového určení daní, je celá řada zajímavých čísel. Z tabulek, které ministerstvo financí vypracovalo, je jasné, jaký přínos pro obecní rozpočty by nově navržený systém znamenal. Ve snaze o posílení obcí s nejnižšími příjmy na obyvatele zavádí ministerstvo nové intervaly počtu obyvatel, podle nichž jsou obce děleny do skupin. Těch je nově pět (0-50, 51-2.000, 2.001-30.000; 30.001-110.000, 110.000 a více). Posílena je při výpočtu RUD váha prostého počtu obyvatel (z původních 3% na 10%), nově je zavedeno kritérium počet žáků (váha 7 %). Díky těmto změnám a posílení ze státního rozpočtu (7 miliard) a začleněním příspěvku na školství (1,5 mld.) se celkový objem prostředků pro 6241 dosud znevýhodněných obcí zvýší o 13,5 mld., zatímco čtyři největší města přijdou v součtu o 5 miliard. Tato ztráta jim bude v průběhu 4 let částečně kompenzována tak, aby rozpočty těchto měst měly možnost na změnu zareagovat.

Nejde o spor velkých měst s vesnicemi
Ve „sporu o RUD“ podle některých interpretací stojí proti sobě velká města a malé obce. Přitom nejvíce bita jsou za stávajícího stavu právě statutární města. Z 24 statutárních měst je 20 z nich součástí systému, 4 největší se mu vymykají. Neexistuje důvod, proč by města jako například Liberec, České Budějovice či Ústí nad Labem, měla dostávat téměř dvakrát méně finančních prostředků na občana, než dostává Plzeň nebo Ostrava.

Novela rozpočtového určení bude během prázdnin předložena do vlády, která by ji měla do konce léta schválit. Na podzim ji začne projednávat parlament.