Starostovské Sdružení místních samospráv ČR /SMS ČR/, připravilo svůj návrh na změnu financování samospráv. Dnes budou pod cca 1000 cedulí měst a obcí zavěšeny cedule s označením: "Daňově diskriminovaná obec". Starostové a starostky, jejichž obce a města jsou členy tohoto sdružení, proti diskriminaci svých občanů protestují DLOUHODOBĚ. Stěžují si na dělení vybraných daní mezi obce a města (tzv. sdílené daně). Obce a města s 1500 – 5000 obyvateli získávají do svých rozpočtů téměř 4,5x méně prostředků na jednoho obyvatele než největší města v zemi. Dostává-li Praha na 1 obyvatele 30tis. Kč ročně, menší města a obce získají jen necelých 6900 Kč ročně na své občany.

Na dnešní tiskové konferenci SMS ČR, kde jsem byla pověřena jejím moderováním, zazněly všechny podstatné argumenty. Je třeba, aby vznikl nový zákon o Rozpočtovém určení daní. Na Ministerstvu financí ČR vznikla na konci roku 2007 komise pro přípravu nového zákona o financování obcí a měst ze státního rozpočtu. Ministerstvo nechalo zpracovat Vysokou školou ekonomickou (VŠE) analýzu financování výkonu státní správy a samosprávy obcí a měst z celé ČR. V průběhu roku 2008 VŠE zkoumala financování 500 malých, středních i největších obcí a měst.

Samotné zadání analýzy vyplynulo z dohody mezi tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem a starostou obce Suchá Loz Petrem Gazdíkem a starostou obce Vysoké Pole Josefem Zichou, kteří podali proti ČR stížnost na diskriminaci ke Štrasburskému soudu. Na základě příslibu změny ve financování samospráv a vypracování analýzy tyto obce stížnost vzaly zpět.

Předseda SMS ČR a člen ministerské komise, Josef Bartoněk, starosta městyse Osvětimany, je přesvědčen, že Analýza odkryla nedostatečné financování obcí a měst pod 100 tis. obyvatel a prokázala diskriminaci občanů menších měst a obcí. „Analýza ukazuje, že všechny samosprávy mají přibližně 40% výdajů na jednoho obyvatele stejných bez ohledu, zda jde o malou obec, městečko či velké město. Dnes se však rovným dílem dělí pouze 3% sdílených daní. To je zcela neodůvodněný nepoměr,“ uvádí starosta Bartoněk.

Jeho kolega, starosta Petr Gazdík ze Suché Loze, poukázal, „Ze sdílených daní čtyři největší města získávají polovinu všech prostředků, zatímco zbylých 6600 obcí a měst získává druhou polovinu, přestože v nich žije 80% všech obyvatel země. Přitom studií VŠE nebyly zjištěny žádné zásadní důvody pro takto rozdílné financování.,“ komentoval závěry z účasti na práci komise ministerstva další z jejích členů, starosta Gazdík.

Starostové se sice shodují, že existuje mnoho výdajů, které mají největší města vyšší na své obyvatele, avšak upozornili i na skupinu výdajů s opačnou tendencí. Vyšší výdaje na jednoho obyvatele jsou podle studie VŠE spojeny s náklady na dopravu, silnice a místní komunikace, kulturu a sportovní zařízení, bezpečnost a další výdaje. U menších měst a obcí jsou zase vyšší výdaje na jednoho obyvatele než ve velkých městech u požární ochrany, odvádění a čištění odpadních vod, veřejného osvětlení, na zajištění pitné vody a další okruhy činností menších samospráv.

Podle závěrů analýzy VŠE připravilo Sdružení místních samospráv návrh na změnu dělení sdílených daní mezi všechny obce a města. SMS ČR usiluje o systémové a odůvodněné nastavení financování samospráv. Současný stav je v rozporu i s evropskými standardy. Například rozdíl mezi Bratislavou a nejmenšími obcemi na Slovensku je 2,5násobný. Proč u nás mají mít až 4,5 vyšší daňovou hodnotu občané čtyř největších měst, to sdtarostové a starostky netuší. Téměř polovinu všech prostředků, které stát směřuje všem obcím a městům přitom získávají pouze čtyři největší města s 20% obyvatel. Zbylých 80% obyvatel získává zbylou polovinu. Sdružení si rovněž nechalo zpracovat analýzu financování samospráv v některých evropských státech. Česká právní úprava se podle ní významným rozdílem vymyká z průměru srovnatelných zemí.

Další zástupkyně SMS ČR v ministerské komisi senátorka Jana Juřenčáková, profesí daňová poradkyně, odmítá argumenty, že nadhodnocené příjmy čtyř největších měst má odůvodňovat hrubý domácí produkt těchto čtyř měst, který zde účetně má vznikat. „Že má firma zapsané sídlo například v Praze ještě neznamená, že její produkt zde také vzniká. Významné množství firem produkuje své zboží či služby mimo místo oficiálního sídla. Dobře je to vidět na skupině ČEZ, která sice sídlí v Praze, nicméně kolik elektráren ČEZ provozuje na území Prahy? Nelze to brát takto šmahem,“ podotýká senátorka Juřenčáková.

Starostka obce Chýně u Prahy Věra Kovářová (2. místopředsedkyně SMS ČR) upozorňuje, že její obec leží jen 6 km od hranic Prahy a občané zde očekávají, že od obce dostanou podobný rozsah veřejných služeb, když odvádí stejné daně jako občané v Praze. „Nikdo z nich nechápe, že naše obec nemá na opravu místních komunikací, na rozšíření místní školy, která absolutně nestačí přílivu nových obyvatel a jejich dětí,“ podotýká starostka ze Středočeského kraje.

Starostové připravili návrh nového financování samospráv. Podstata návrhu SMS ČR je jednoduchá. Dělit sdílené daně podle pravidel, která budou respektovat zjištěné výdaje obcí a měst u jednotlivých činností. Návrh SMS ČR nemá negativní dopad na státní rozpočet (nezvyšuje státní dluh), ale jiným způsobem přerozděluje prostředky určené všem obcím a městům. Návrh posiluje rozpočty všech měst a obcí do 100 tis. obyvatel o částku celkem 21 mld. Kč, v průměru na jednoho obyvatele o částku 2,5 tis. Kč, tedy u obce s 1000 obyvateli přibližně o 2,5 mil. Kč ročně navíc, pro město s 5000 obyv. znamená zisk přes 15 mil. Kč.

Iveta Jordanová, ředitelka nevládní protikorupční organizace Růžový panter, zdůrazňuje, že ani analýza zpracovaná VŠE neuvádí věrohodné argumenty, které by dostatečně obhájily, proč 4 největší města v ČR mají tak vysoko nadřazené nároky oproti ostatním a čerpají cca 50% sdílených daní. Např. Praha sice uvádí rovněž své podfinancování, ale takto je podfinancována většina měst a obcí v celé zemi. U velkých měst je potřeba zaměřit se zejména na to, zda-li spravují tak velký objem peněz hospodárně. Bohužel, zatím mnoho příkladů z praxe ukazuje, že ne vždy tomu tak je. V tomto ohledu existují značné rezervy (plýtvání penězi v rámci investiční výstavby, nadsazené stavební zakázky, neefektivní pronájmy). Iveta Jordanová spatřuje finanční rezervy i ve státní sféře, kdy stát rozděluje prostřednictvím ministerstev tzv. nenárokové dotace. „Současně s řešením daňové diskriminace menších sídelních celků je třeba se zaměřit i na hospodárnost využívání státních dotačních titulů“, uvádí.

SMS ČR proto v této souvislosti prosazuje:
Zastavení tzv. „porcování medvěda“ a zavedení skutečných protikorupčních opatření, která jsou klíčová pro hledání finančních rezerv, a to zejména:
1) kompletní zprůhlednění dotačního systému na všech ministerstvech prostřednictvím veřejné centrální adresy (zveřejnění informací o žadatelích a příjemcích dotací a o nastavených pravidlech pro příjem každé dotace)
2) přísné sankce za porušení pravidel jak ze strany úřadu, tak příjemce dotace (přijetí interních směrnic na ministerstvech o sankcích za porušení pravidel, vytvoření black listu pro příjemce dotací, kteří poruší pravidla)
3) ustanovení meziresortní komise pro kontrolu zveřejňování informací a uplatňování sankcí za porušení pravidel (komise složená ze zástupců ministerstev a odborné veřejnosti, jednání komise vždy za účasti novinářů)

Více informací v případě zájmu o tuto problematiku naleznete na: www.smscr.cz

Dovoluji s doplnit dnes, dne 27/5/09 jedno ilustrativní foto