Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka jsou už pěkní dědkové. Poprvé se představili na zadní stránce Mladého hlasatele 17. prosince 1938 a takřka okamžitě se stali fenoménem, který daleko překročil stránky mateřského časopisu. Pozdější Foglarova trilogie Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu – 1941, Stínadla se bouří – 1947 a Tajemství Velkého Vonta – 1986 v Německu, 1990 v Československu) byla až odpovědí na kolosální vlnu popularity, kterou komiksový seriál zaznamenal. Připomínám, že prvním kreslířem byl Jan Fischer.
Ahoj. A nebojte se mě. Jsem profesionální zabiják. Chladnokrevný vrah, chcete-li. Ostatně je to povolání jako každé jiné. Nejsem sám, kdo má plnou čekárnu lidí, kteří se potřebují zbavit nepohodlných příbuzných, sousedů, šéfů… Dokonce i moje vlastní holka si na mě někoho najala. A do toho si někdo začal pohrávat s historií. Ale to by bylo na delší povídání.
Autorkou následujícího textu je moje kamarádka žijící v Aténách. Volné pokračování příspěvku Noc hrůzy v Aténách – vlna násilí se šíří celým Řeckem. Bez dalšího komentáře…
Autorkou následujícího textu je moje kamarádka žijící v Aténách. Bez dalšího komentáře…
Z předvánoční vydavatelské komiksové smršti poněkud vyčnívá pozoruhodný počin nakladatelství Dokořán s názvem Kuriózní lenoška a jiné příběhy. Jejím autorem je spisovatel, ilustrátor, scénárista, kostýmní výtvarník a celoživotní experimentátor Edward St. John Gorey (22. 2. 1925 - 15. 4. 2000). Spolupřekladatel sbírky Václav Cílek jej v předmluvě trefně označuje za klasika okrajových žánrů. Kniha obsahuje čtyři příběhy (Názorná výuka, Kuriózní lenoška, Drezína z Vrbova a Památná návštěva), které nás stylem komiksové narace vrátí o pěkných pár desítek let zpátky. Poučený autor však zároveň předkládá mnohovrstevnaté dílo, které lze číst jako „viktoriánské komiksy“, gotické příběhy se silnou surrealistickou linkou nebo prostě jako velmi podivnou obrázkovou knížku.