Zvládli jsme odsun Němců, zvládneme i odsun migrantů
Islám není (jen) náboženství, ale komplexní společenské uspořádání. Islám zahrnuje jak náboženskou doktrínu, tak i státoprávní uspořádání (kalifát) a vlastní právní systém (šária). Zahraniční zkušenosti ukazují, že mírumilovné soužití těchto společenských modelů na jednom území zřejmě není možné.
Ve Francii žijí migranti v předměstských ghettech, v Británii a USA ve zvláštních, oddělených komunitách typu „Malá Itálie" nebo „Chinatown" a v Belgii se vláda pokusila jít cestou smíšených komunit. Bohužel ani jeden „integrační model soužití“ úspěch nepřinesl. V konečném výsledku v těchto zemích vedle sebe existují dva oddělené světy, evropský a islámský, v jehož rámci vznikají „Shariah Controlled Zone“ s vlastní „Shariah Policií“. Domácí obyvatelstvo je nuceno se z nich vystěhovat a muslimové tak „dobývají“ jedno hostitelské území za druhým. Jistě se mohu mýlit, ale žádný úspěšný, fungující integrační model, který bychom mohli jednoduše „opsat“, ve světě nevidím. Co se jako jedna z možných variant nabízí - je odsun migrantů z Čech i ze Slovenska.
Dnes už víme, že většina europoslanců i Evropská komise jsou pro zavedení mechanismu trvalého přerozdělení migrantů mezi jednotlivé země EU, na základě kvót. Otázku, která teď před Čechy i Slováky stojí, lze formulovat takto: měli bychom na své území muslimskou populaci, na základě kvót, přijmout? Majoritní obyvatelstvo je zásadně proti a dokonce kvůli tomu hrozí EU soudem. Minority by mohly s tímto požadavkem vyslovit souhlas na základě splnění tří podmínek:
1/ naší velkou komparativní výhodou je, že Česká republika je vedena tak, že se nám migranti zdaleka vyhýbají, nebo přijdou-li už na naše území, raději odsud co nejrychleji prchnou,
2/ minority si jsou vědomy skutečnosti, že EU je ochotna pobyt migrantů na našem území finančně podpořit, čehož by samozřejmě využily,
3/ minority by vypsaly neveřejnou státní zakázku na „odsun“ migrantů z našeho území.
Ad 3/ Na základě svých odborných znalostí očekávám, že by migranti byli přemístěni zejména do Bosny, která - jako cílová země - má následující tři hlavní přednosti:
a) migranti by žili v muslimské zemi a mohli tak dodržovat víru, v níž byli vychováni,
b) podnikatelé by tam mohli velmi levně koupit farmy, na nichž by migranti mohli pracovat. Stačí v Bosně založit firmu (3 000 Euro) a začít kupovat nemovitosti (blíže viz například: http://bosnia-herzegovina.realigro.com/for-sale/property, nebo http://www.realitica.com/real-estate/Bosnia-Herzegovina),
c) životní náklady jsou v Bosně řádově poloviční než v ČR a SR, takže se bude jednat o velice lukrativní obchod, o nějž se čeští a slovenští podnikatelé poperou.
Víme, že jak v Čechách, tak i na Slovensku vládnou nejlepší synové a dcery obou našich národů, a proto si myslím, že se nakonec rozhodnou správně. Dá se snadno spočítat, pokud by se s Bruselem soudili, pak zaprvé, proti sobě poštvou většinu Evropy a za druhé, přijdou o dotace z fondů soudržnosti. Budou-li Němci a Rakušané hledat peníze, kterými by přispěli zemím, které migranty přijmou, jistě fond soudržnosti bude „první na ráně“. Nevím, zda se s laskavým čtenářem shodnu, ale odsun by byl nejlepší variantou. Konec konců jeden jsme už zvládli, tak proč bychom neměli úspěšně zvládnout i druhý?
Ve Francii žijí migranti v předměstských ghettech, v Británii a USA ve zvláštních, oddělených komunitách typu „Malá Itálie" nebo „Chinatown" a v Belgii se vláda pokusila jít cestou smíšených komunit. Bohužel ani jeden „integrační model soužití“ úspěch nepřinesl. V konečném výsledku v těchto zemích vedle sebe existují dva oddělené světy, evropský a islámský, v jehož rámci vznikají „Shariah Controlled Zone“ s vlastní „Shariah Policií“. Domácí obyvatelstvo je nuceno se z nich vystěhovat a muslimové tak „dobývají“ jedno hostitelské území za druhým. Jistě se mohu mýlit, ale žádný úspěšný, fungující integrační model, který bychom mohli jednoduše „opsat“, ve světě nevidím. Co se jako jedna z možných variant nabízí - je odsun migrantů z Čech i ze Slovenska.
Dnes už víme, že většina europoslanců i Evropská komise jsou pro zavedení mechanismu trvalého přerozdělení migrantů mezi jednotlivé země EU, na základě kvót. Otázku, která teď před Čechy i Slováky stojí, lze formulovat takto: měli bychom na své území muslimskou populaci, na základě kvót, přijmout? Majoritní obyvatelstvo je zásadně proti a dokonce kvůli tomu hrozí EU soudem. Minority by mohly s tímto požadavkem vyslovit souhlas na základě splnění tří podmínek:
1/ naší velkou komparativní výhodou je, že Česká republika je vedena tak, že se nám migranti zdaleka vyhýbají, nebo přijdou-li už na naše území, raději odsud co nejrychleji prchnou,
2/ minority si jsou vědomy skutečnosti, že EU je ochotna pobyt migrantů na našem území finančně podpořit, čehož by samozřejmě využily,
3/ minority by vypsaly neveřejnou státní zakázku na „odsun“ migrantů z našeho území.
Ad 3/ Na základě svých odborných znalostí očekávám, že by migranti byli přemístěni zejména do Bosny, která - jako cílová země - má následující tři hlavní přednosti:
a) migranti by žili v muslimské zemi a mohli tak dodržovat víru, v níž byli vychováni,
b) podnikatelé by tam mohli velmi levně koupit farmy, na nichž by migranti mohli pracovat. Stačí v Bosně založit firmu (3 000 Euro) a začít kupovat nemovitosti (blíže viz například: http://bosnia-herzegovina.realigro.com/for-sale/property, nebo http://www.realitica.com/real-estate/Bosnia-Herzegovina),
c) životní náklady jsou v Bosně řádově poloviční než v ČR a SR, takže se bude jednat o velice lukrativní obchod, o nějž se čeští a slovenští podnikatelé poperou.
Víme, že jak v Čechách, tak i na Slovensku vládnou nejlepší synové a dcery obou našich národů, a proto si myslím, že se nakonec rozhodnou správně. Dá se snadno spočítat, pokud by se s Bruselem soudili, pak zaprvé, proti sobě poštvou většinu Evropy a za druhé, přijdou o dotace z fondů soudržnosti. Budou-li Němci a Rakušané hledat peníze, kterými by přispěli zemím, které migranty přijmou, jistě fond soudržnosti bude „první na ráně“. Nevím, zda se s laskavým čtenářem shodnu, ale odsun by byl nejlepší variantou. Konec konců jeden jsme už zvládli, tak proč bychom neměli úspěšně zvládnout i druhý?