Ukrajina byla po Velké říjnové socialistické revoluci součástí Sovětského svazu. Na jejím území žily kromě Ukrajinců i poměrně početné etnické skupiny Židů, krymských Tatarů, Poláků a Němců. Oproti dnešku k ní nepatřila oblast Haliče (severozápadní Ukrajina), která byla součástí Polska, Zakarpatsko (západní Ukrajina), které bylo součástí Československa (tzv. Podkarpatská Rus) a poloostrov Krym, který získala až v roce 1954.

Přitom právě na Krymu měla vzniknout Židovská republika. Prvním realizovaným pokusem vytvořit pro Židy v Sovětském svazu vlastní republiku - nahrazující jim Palestinu - byl Projekt Birobidžan. 

Projekt Birobidžan
První pokus o vytvoření židovské republiky, v rámci SSSR, se uskutečnil v Birobidžanu (rusky Биробиджан; v jidiš ביראָבידזשאן‎‎), ležícím na jižní Sibiři, nedaleko čínských hranic (ZDE). V roce 1928 zde vznikl Židovský národní okruh (Jewish National District) a v roce 1934 byl Birobidžan prohlášen „Židovskou autonomní oblastí“. V roce 1939 žilo v oblasti pouze 17 695 Židů a v roce 1958 už Nikita Chruščov veřejně přiznává neúspěch projektu, kdy vytyčeného cíle - usídlení se v něm 300 000 Židů nebylo dosaženo. Dnes žije téměř celý židovský Birobidžán v Izraeli. 
 
Projekt Krym
Druhý projekt byl směrován na Krym, jejž doporučovali jako ideální místo američtí i místní židé. Krym nebyl vybrán náhodně, ale hlavně proto, že se na jeho území nacházelo Chazarské království (mapa ZDE), které judaismus vyznávalo.

Dále proto, že zatímco v Birobidžánu „mrzlo, až to praštělo“, na Krymu je teplíčko, stejně jako v Jeruzalémě a Černé moře je stejně příjemné, jako Středozemní, omývající Izrael. Krym byl jednoznačnou volbou.

V roce 1923, kdy Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint (American Jewish Joint Distribution Committee, zkráceně Joint či JDC) Rozin (ZDE). Rozin navrhl tehdejší sovětské vládě mnohamilionovou dolarovou půjčku za to, že pro Židy z Ruska, Ukrajiny a Běloruska zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu a části černomořského pobřeží. Bylo domluveno, že pokud se tak stane do roku 1945, bude půjčka prominuta a promění se v dar.  Nikdo z tehdejšího vedení nebyl proti, dokonce ani Josif Stalin. Pouze vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu žádal, aby se s realizací nespěchalo. Stalin učinil první vstřícné gesto až v roce 1944, kdy pod záminkou jejich kolaborace s Němci z Krymu vysídlil Tatary, čímž dosáhl toho, že termín naplnění smlouvy byl odložen na rok 1954. Mezitím Stalin bohužel zemřel a úkol vyřešit problém s půjčkou připadl na Nikitu Chruščova. Vzhledem k tomu, že dohoda o vytvoření židovské republiky na Krymu byla uzavřena s Ruskou federací, jeho poradci mu navrhli, aby Krym předal Ukrajině a nechť se američtí Židé tedy případně soudí s ukrajinskou vládou. Tak a ne jinak se stal Krym ukrajinským!