Výzva nerozhodnutým

VÝZVA NEROZHODNUTÝM
Pokud někdo jednou udělá chybu, lze to odpustit, a zlé následky mu nepřát. Pokud tutéž chybu udělá po druhé, po třetí nebo po čtvrté, nestačí ho už jen politovat – pak mu lze ty následky jen popřát. Má co chtěl. Přesně totéž dělají všichni ti, co s oblíbeným českým úslovím „není koho volit“ volby ignorují (ještě před čtvrt stoletím bylo heslo „svobodné volby“ tím, co vehnalo široké masy do ulic, a dělalo z nich národ, pamatujete?). Ale dělají to i ti, kdo hodlají na sobě dobrovolně zopakovat „experiment VV“ (ať už je tento pokus na živých lidech servírován pod obskurní firmou Okamura nebo s jen o něco málo přijatelnější firemní značkou Babiš). Anebo politováníhodný „experiment Zeman“ – to všechno je hra s hazardem, s dopředu očekávatelnými následky. A do třetice dělají tutéž opakovanou chybu i ti, kdo s tupou setrvačností stáda hodlají nepoučitelně volit pořád jen ty, kteří v minulosti dávné i nedávné už xkrát totéž stádo vehnali do bažin, ve kterých se nalézáme (ODS, ČSSD, KSČM). Je to samozřejmě jejich volba, a jejich právo. Prosím jen, ať si tito lidé, postižení akutní ztrátou paměti, příští čtyři roky nestěžují na korupci! Vždyť tu korupci dobrovolně volí. Nebo už snad zapomněli, kdo všechno před pouhými pěti lety v nezávislém testu korupce, zveřejněném v MfD (šlo o nabídku za milion stranické pokladně změkčit hazard), propadl? Propadli tehdy, zprava doleva, všichni: od občanských přes sociální demokraty až po komunisty (že si na to nevzpomíná soudruh Dolejš, který na nabídku reagoval také kladně, lze pochopit; mimo mé chápání je, že to zapomněli jeho voliči – mankurti). Jediná strana, která tehdy „korupčníka“ okamžitě vykázala ze dveří, byla Strana zelených Tatáž strana, jejíž kandidát, tehdy ještě student, rozhýbal celou aféru plzeňských práv, tatáž strana, jejíž dnešní senátor zveřejnil korupční jednání ministra ODS Drobila, a zaplatil za to okamžitým vyhazovem, a tatáž strana, jejíž dnešní kandidát Láska má zaplatit za to, že veřejně pojmenoval korupci, 200tisícovou pokutu: nejen za Lásku, i za Pravdu se v naší ČEZské Rozkradené republice tvrdě platí). Ale ta jediná strana, která před pěti lety prošla vítězně testem korupce, vzápětí propadla v parlamentních volbách (nekradla = neměla na bilboardy). Vy všichni, kteří jednu a tutéž chybu hodláte opakovat donekonečna, nechtějte prosím, abych si myslel, že tento národ dobrovolně a rád volí korupci. Pak si opravdu nic jiného, než co má (včetně prezidenta, který se pod standartu Pravda vítězí veřejně prolhal) nezaslouží, a budiž mu to přáno.
Nemyslím pravo-levě (ty pojmy už u nás dávno ztratily smysl), myslel jsem vždy zeleně, a to dávno před Listopadem. Volil jsem proto zeleně za Patočky, Beránka i za Bursíka, budu volit zeleně i za Lišky. V celé demokratické Evropě má už tato barva už své stálé, nezpochybnitelné místo. Bez zelené barvy není žádné spektrum úplné – je tu nebezpečí, že buď zhnědne, zrudne, zmodrá nebo zčerná. Prosím zejména ty dosud nerozhodnuté, aby toto všechno – dřív než bude pozdě – zvážili.
V Praze dne 22.10.2013