Už jste někdy kupovali zajíce v pytli? Už jste někdy byli v kasinu? Pokud ne, protože jste obezřetní a racionální, nyní do něj vstoupíte s důchodovou reformou.

Problém důchodové reformy tkví v tom, že se lidé musí celkem rychle rozhodnout, zda vstoupí do nově zaváděného druhého pilíře penzijního systému. K tomu, aby si mohli propočítat, zda se jim to vyplatí, potřebují ale znát budoucí výnosnost fondů. A tu neznají a nezná ji nikdo. Částečně se však tento problém pokusila rozlousknout kalkulačka zveřejněná včera na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda nám sice říká, kolik asi budou vynášet jednotlivé strategie penzijních fondů, ale můžeme jí věřit? Je to reálné?

Řada studií ukazuje, že nehledě na turbulence na finančních trzích se vyplácí investovat. Např. pánové E. Dimson, P. Marsch a M. Staunton ve své práci zjistili, že v letech 1900 až 2000 rostly americké akciové trhy v průměru ročně o 10,1 %. Dluhopisy vynášely v průměru 4,8 % a státní pokladniční poukázky v průměru o 4,1 %.

Pochybovači samozřejmě ihned poukážou na to, že v průběhu času také rostly ceny zboží a služeb v ekonomice, což investici znehodnocovalo. To je pravda. V průměru rostly ceny v ekonomice ročně o 3,2 %. To ale znamená, že reálně byly všechny tři typy investic stále výnosné.

Problémem těchto optimistických studií je ovšem otázka, jestli minulost říká něco o budoucnosti. V minulosti např. platilo, že byly státní dluhopisy bezpečnější než akcie. Dnes v době předlužené Evropy toto již neplatí. Dluhopisy jsou často více rizikové než akcie.

Další věcí je, že nikde není psáno, že budou fondy dobrými investory a dokážou svěřené prostředky zhodnocovat podobně jako průměr trhu. Fondy se často ve své výkonnosti dost liší, ačkoli investují do podobných aktiv.

Navíc kdybych byl velký škarohlíd, řekl bych, že stejně nevěřím, že během 30 nebo 40 let nebude fond v ČR vytunelován. Prostě nevěřím dostatečné regulaci a vymahatelnosti práva v tak dlouhém období. Nemám však pro to, že fond bude vytunelován, žádné důkazy, a tak budu toto zásadní riziko přehlížet.

Předpoklad vlády, že budou fondy podle různého zaměření zhodnocovat své portfolio o 2 až 7 % ročně, nelze vyloučit. Nelze to ovšem také zaručit. Je to asi takové jako vsadit si rok dopředu na bílé Vánoce. Často bíle jsou, každý z nás starší tří let je ale už zažil i na blátě. Ovšem pozor: Nikde to sice není výslovně uvedeno, ale s největší pravděpodobností (číselně by to dávalo smysl) jsou odhady o zhodnocení portfolií fondy uváděny bez zahrnutí poplatků za správu portfolia. O těchto poplatcích a způsobu jejich kalkulace totiž ještě nebylo rozhodnuto. Takže odhad zhodnocení o 2 až 7 % ročně je vlastně kvůli nezahrnutí poplatků nejspíš maličko nadhodnocený.

Pro nás z toho plyne stále jedno a to samé. Kdo chce podstupovat rizika finančních trhů, nepotřebuje k tomu penzijní fondy. Za to, že si vyvede část peněz z průběžného systému a dá jim šanci na zhodnocení, platí cenu tím, že bude v systému vázaný a nebude mít nic pod kontrolou.

Podle kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí bych měl s modelovou průměrnou mzdou v ekonomice a za předpokladu, že neúčastním druhého pilíře, důchod pouze z prvního pilíře ve výši 12 188 korun. Kdybych investoval ve druhém pilíři s fondem státních dluhopisů a s výnosem 2,5 %, měl bych celkový důchod 12 769 Kč. Ovšem jak již bylo řečeno, vzhledem k tomu, že nejspíš v této částce nejsou zahrnuty poplatky, je to stejně údaj nadhodnocený. I kdyby však nadhodnocený nebyl, není to natolik zásadní rozdíl, aby stál za onu velkou nejistotu. Problém ovšem je, že abych dosáhnul této vyšší částky 12 769 Kč, musel jsem navrch ještě každý měsíc investovat své dodatečné peníze ve výši 2 % příjmu.

Kdybych býval zůstal pouze v prvním pilíři, tyto dodatečné peníze ve výši 2 % příjmu jsem mohl investovat sám bez fondu. Měl bych pak 12 188 korun ze státního důchodu, a vedle bych si naspořil na důchod ještě dalších 741 Kč měsíčně. To tedy znamená, že pokud bych zůstal pouze v prvním pilíři a 2 % příjmu investoval sám, měl bych celkově v důchodu víc, než kdybych se zapojil i do druhého pilíře.

Kdybych modelově vycházel z toho, že budu mít dvojnásobek průměrného příjmu, už se mi druhý pilíř vyplatí o několik set korun měsíčně. To ale stále není moc zajímavé vzhledem k riziku a nemožnosti úniku ze systému.

Jinými slovy: reforma je pro budoucího důchodce tím zajímavější, čím má dnes vyšší příjem. Jenomže kvůli lidem s nadprůměrnými příjmy reforma není třeba – čím bohatší člověk, tím méně se potřebuje starat o důchod. Reforma tedy nic neřeší. Ufinancuje se jen díky zvýšení daní a lidem s průměrnými příjmy vyšší důchod nepřinese.